Koncert pro obnovu kaple Navštívení Panny Marie

zveme vás na kulturní akci, která má přesah

Článek

Jak probíhaly korunovace v Čechách a ve Velké Británii

Proč se korunovace dělala? Kdy proběhla první a poslední korunovace v Čechách? Jak vypadala korunovace českého panovníka a jak korunovace britského panovníka? Vydejte se s námi do minulosti a srovnejte průběh korunovací. Na konci článku na vás čekají korunovační zajímavosti.

Význam korunovace

Korunovace je slavnostní ceremoniál, jenž uvádí panovníka do úřadu. Obecnému uvedení významné osoby do úřadu (např. církevního hodnostáře) se říká investitura. 

Není však pravidlem, že by panovník musel být korunován. Ve Španělsku se tato tradice nedodržuje – v roce 2014 složil korunní princ Felipe VI. ve španělském parlamentu pouze slavnostní přísahu. Posledním pomazaným španělským králem byl Alfons XII. (1874).

Význam korunovace a první korunovace v dějinách popisuje Starý zákon. Panovníci byli považováni za zástupce Boha na zemi a tento křesťanský akt potvrzoval jejich moc. 

První a poslední korunovace v Čechách

Vratislav II. z rodu Přemyslovců byl prvním korunovaným králem českých zemí. Korunu mu na hlavu vložil roku 15. června 1086 Císař Jindřich IV.

Korunovace prvního českého krále proběhla v bazilice svatého Víta, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě, kde byli Vratislav a jeho manželka Svatava korunováni králem a královnou Čech a Polska trevírským arcibiskupem Egilbertem z Ortenburgu.

Naopak posledním korunovaným českým králem byl Ferdinand V., který získal korunu 7. září 1836. Historicky úplně poslední korunovací v českých zemích však není tato, ale korunovace jeho manželky královny Marie Anny Savojské 12. září 1836.

Poslední český král byl korunován rovněž v chrámu svatého Víta v Praze. Jenom samotná korunovace trvala čtyři hodiny a vedle toho na královský pár Ferdinanda a Marii Annu čekala také přísaha, korunovační průvod se čtyřmi tisíci vozy nebo představení vrchnosti.

Korunovace českých panovníků

Korunovace u nás měla specifický charakter, který sestával z obřadních průvodů, dialogů, modliteb a zpěvů. Nedílnou součástí byla korunovační mše a korunovační hostina.

Čeští králové v dědičné monarchii nastupovali na trůn podle zákonů dědičnosti. Novým panovníkem mohl být jmenován nejstarší syn krále, tedy korunní princ. Byly však i výjimky, například Marie Terezie.

S panováním a následnou korunovací se úzce pojí také Zlatá bula sicilská – významná historická listina, která českým králům zaručovala právo na dědičný královský titul.

Korunovační řád

Jasný průběh dával korunovaci Korunovační řád, který se i nyní dodržuje ve většině monarchistických zemí. V Čechách jej nechal připravit v polovině 40. let 14. století Karel IV.

Průběh korunovace

Král byl obvykle nejen hlavou státu, ale také nejvyšším představitelem církve. Jednalo se tedy o mimořádnou státní i duchovní událost, které přihlížely tisíce lidí. 

Hlavním bodem korunovačního ceremoniálu bylo pomazání krále svatými oleji, které prováděl arcibiskup během korunovační mše. Poté mu na hlavu vložil královskou korunu, do rukou žezlo, jablko, prsten, případně meč, čímž symbolicky potvrdil a uznal nového krále. 

Pokud byl následník trůnu ženatý, byla většinou korunována i jeho manželka. Typicky pár dnů po korunovaci krále.

Korunovační obřad probíhal tradičně v bazilice svatého Víta na Pražském hradě a od roku 1344 prováděl korunovaci arcibiskup pražský spolu s duchovními a světskými hodnostáři. 

Zvyklosti v den korunovace

Celý proces korunovace provázela celá řada kroků a zvyklostí. Zde jsou nejdůležitější z nich:

  • V den korunovace zněly Prahou od ranních hodin zvony a dělové salvy.
  • Po vstupu Zlatou branou do katedrály políbil král zlatý korunovační kříž.
  • V kapli svatého Víta se pomodlil a oblékl si korunovační roucha.
  • Obřad začal představením krále arcibiskupovi a dotazem, zda je korunovace hoden.
  • Po souhlasu přítomných biskupů poučil arcibiskup krále o jeho úřadu a povinnostech.
  • Následovala modtlitba a když král usedl na trůn složil dvojici přísah.
  • Na znamení úspěšné korunovace opět zazněly dělové salvy a mše pokračovala.
  • Po skončení slavnostního hymnu Te Deum laudamus král obětoval speciálně pro něj připravené obětiny (chleba, víno a minci) a dostal závěrečné požehnání.
  • Nakonec se královský průvod odebral na korunovační hostinu.

Jak probíhala korunovace Císaře Karla VI.?

Korunovace britských panovníků

V Čechách už je korunovace dávnou minulostí, kdežto ve Velké Británii si svou tradici neochvějně drží po mnoho let. Ba co víc, korunovace je v této zemi nyní horkým tématem. Jedna velkolepá proběhla nedávno – 6. května 2023 – po dlouhých 70 letech na trůn usedl Karel III. se svou královskou manželkou Camillou a společně přijali koruny na půdě Westminsterského opatství a nová jména Karel III. Britský a Camilla Britská

První korunovace

První dokumentovaná korunovace ve Westminsterském opatství proběhla 25. prosince 1066. Až na drobné změny a modernizace probíhá korunovační obřad dle jasně daných pravidel a zahrnuje pomazání panovníka, jeho korunovaci a předání korunovačních klenotů.

Půl roku poté

Dle tradice se korunovace britského krále koná několik měsíců po smrti předchozího britského panovníka. Královna Alžběta II. zemřela v září 2022 a osm měsíců poté usedl na trůn korunní princ Charles, nyní král Karel III. Britský. V tomto časovém rozmezí odeznělo truchlení a bylo možné naplánovat a zorganizovat tak velkolepou akci.

Průběh korunovace

Obřad tradičně proběhl ve Westminsterském opatství, vedl jej nejvýše postavený duchovní anglikánské církve – arcibiskup canterburský, a celý ceremoniál sestával z devíti kroků, které jsme popsali v našem minulém článku. Během 20. století se stalo zvykem, že se před hostinou ukáže královská rodina veřejnosti na balkónu Buckinghamského paláce.

Zajímavost: Nejhonosnější korunovaci v britské historii absolvoval Jiří IV. v roce 1821. Jeho mladší bratr Vilém IV. měl naopak chudý obřad z důvodu ekonomické krize.

Korunovace podle zemí

Korunovace v zahraničí se v průběhu let změnila. Buď byla úplně zrušena spolu se změnou politického systému na republiku, nebo se korunovační obřady jednoduše zrušily. Velká Británie je aktuálně jedinou evropskou zemí, v níž jsou panovníci korunováni.

Jaké zajímavosti se pojí s některými světovými monarchiemi? Vypíchli jsme některé korunovace podle zemí.

  • Skotsko – korunovace králů neprobíhala jako v jiných zemích na jediném místě, ale například v sídle Scone, v místním opatsví, v hradní kapli nebo v dalších opatstvích na území Skotska. 
  • Švédsko – tradičním korunovačním místem králů ve Švédském království byla katedrála v Uppsale a obřad prováděl arcibiskup z Uppsaly. Posledním korunovaným švédským králem byl Oskar II., který byl korunován v roce 1873.
  • Portugalsko – poslední korunovace portugalského krále proběhla 15. prosince 1640. Král Jan IV. však korunu hned poté symbolicky předal pod ochranu Panny Marie, a tím se dějiny pro korunovaci na tomto uzemí uzavřely.
  • Norsko – roku 1906 se uskutečnila poslední korunovace norského krále v  Nidaroském dómu v Trondheimu. Tehdy byl korunován nový král Haakon VII. a královna Maud. V roce 1908 parlament korunovaci zrušil a od té doby králové v Norském království podstupují pouze intronizační (uvedení na trůn) zasvědcení. 
  • Mexiko – v této zemi proběhla jen jediná korunovace. Uskutečnila se roku 1822 v metropolitní katedrále v Ciudad de México. Ke druhé plánováné korunovaci, na kterou vyrobili novou císařskou korunu a žezlo, už nedošlo. Následník Augistína I. – Maxmilián I. Mexický – byl svržen a popraven.
  • Dánsko – korunovační klenoty Dánského království jsou považovány za nejhezčí ze všech severských království. Skládající se ze dvou královských korun, jedné koruny pro královnu, královského žezla, meče a jablka.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články