Zajímá nás Váš názor

Článek

Norské království (1. část) – země Vikingů a králů. Jaká je jeho historie?

Určitě si vybavíte neohrožené severské mořeplavce a piráty, kterým se říkalo Vikingové. Tak právě oni mají původ v Norsku. Zjistěte více o zemi, kde se psala historie těchto nebojácných lupičů a válečníků, ale rovněž zručných řemeslníků a stavitelů vikingských lodí, a odkud pocházel i polární badatel Roald Amundsen. Čím je Norské království typické a jaká významná data ovlivnila jeho vývoj?

Norské království a způsob vlády

Hlavní město: Oslo

Rozloha: cca 380 000 km2

Počet obyvatel: 5 400 000

Měna: norská koruna (NOK)

Státní zřízení: konstituční monarchie

Norské království se nachází na západě Skandinávského poloostrova a jeho hranice sousedí se Švédskem, Finskem a Ruskem. Pevninskými ostrovy náležícími Norsku jsou Lofoty a Vesterály a mimo to patří pod norskou vládu i několik ostrovů. Asi nejznámějším souostrovím jsou Špicberky (Svalbard).

Jako monarchie má Norsko svého krále, kterým je od roku 1991 Harald V., i budoucího dědice trůnu – Haakona Magnuse, syna současného panovníka. V Evropě je nyní deset dědičných monarchií a Norsko je jednou z nich.

Jak funguje státní moc v Norském království

  • Moc zákonodárná je v rukou jednokomorového parlamentu (Storting), který má 169 členů, volí se na čtyři roky a nemůže být rozpuštěn. Do roku 2009 se Storting dělil na Lagting (horní komora) a Odelsting (dolní komora).
  • Moc výkonná je v rukou norské vlády v čele s ministerským předsedou.
  • Král je hlavou státu, stojí v čele Norské církve a zároveň je vrchním velitelem Norských ozbrojených sil. Vedle toho plní také reprezentativní úlohu. Každý vládnoucí panovník se rovněž stává Velmistrem Norského královského řádu svatého Olafa.

Norské etnikum a multikulturalismus

Většina obyvatel Norského království jsou Norové a přibližně 16 % z nich tvoří lidé ze zahraničí (asi nejsilnější přistěhovaleckou skupinou jsou Poláci, kterých zde žije kolem 100 tisíc). Zajímavostí je určitě i to, že na severu Norska stále žije původní komunita Sámů (Laponců).

Přistěhovalci v Norsku nejsou ani tak náhoda. Norská vláda totiž podporuje kulturní, etnickou a náboženskou rozmanitost a vidí v ní spoustu přínosů pro celý stát. Slovy bývalého premiéra Jense Stoltenberga: „Diverzita obohacuje norskou společnost“.

Z náboženství má v Norském království největší zastoupení křesťanství a islám. Vedle toho se ale rozrůstají i skupiny vyznávající buddhismus nebo hinduismus.

Od 1. ledna 2020 se Norsko dělí na 11 krajů, kdy každý z nich je reprezentován guvernérem. Současné norské kraje jsou:

  • Agder
  • Innlandet
  • Møre og Romsdal
  • Nordland
  • Oslo
  • Rogaland
  • Troms og Finnmark
  • Trøndelag
  • Vestfold og Telemark
  • Vestland
  • Viken

Historie Norského království

V historii Norského království – jedné z evropských monarchií – se střídala chudoba s prosperitou. Byla doba, kdy země byla chudou provincií sousedních zemí a přísun potravin a jiných pro život důležitých surovin byl velmi omezený. Ale také období, kdy bylo Norsko mocným královstvím. Až počátkem 20. století se plně osamostatnilo a mohlo naplno růst až do dnešní podoby velmi vyspělé země.

Významnou roli v dějinách Norska sehráli bezesporu Vikingové. Tito drsní chlapíci napadali bohaté kláštery a díky svým důmyslným mělkým lodím byli pány nejen na moři, ale také na řekách – takto se dostali až do Istanbulu a Bagdádu.

Osídlili mnoho území, například Normandii, část Francie i Britských ostrovů, a dopluli až k Gibraltaru a do Itálie. Byli to ale také skvělí obchodníci a založili významná města (např. Dublin nebo Cork). Vikingové se vydávali na výpravy nejen proto, aby uživili svůj národ, ale rádi bojovali i za možnost dostat se do posmrtného ráje Vikingů – Valhaly.

Významná data

Pokud byste měli zájem nahlédnout až do pravěku, najdete po celém Norsku skalní rytiny popisující běžný život, norskou mytologii i významné historické události. Všechna důležitá data jsou vedle toho uchována ve starých dokumentech i v moderních učebnicích.

Zde jsou některá z nich:

  • 872 – bitva u Hafrsfjordu, kdy se stal králem celého Norska vikingský náčelník Harald Krásnovlasý.
  • 1030 – bitva u Stiklestadu, kde padl Olaf II. Haraldsson, který se následně stal národním patronem.
  • 1247 – období kolem tohoto roku je označováno jako „zlatý věk“, protože za vlády krále Håkona Håkonssona dosáhlo Norsko nebývalé prosperity a žilo v míru.
  • 1262 – Island se stal součástí Norského království včetně dalších atlantských ostrovů.
  • 1349 – minimálně jedna třetina obyvatel Norska zemřela v důsledku moru.
  • 1814 (17. května) – Norové si vybudovali samostatnou konstituční monarchii založenou na velmi moderní a liberální ústavě (slaví se Den ústavy).
  • 1814 (4. listopadu) – vznik personální unie Norska a Švédska, kdy v čele obou zemí stál švédský král. Jeho pravomoci svazovala nová norská ústava a Norsku dávala autonomii.
  • 1905 – Norsko se definitivně odtrhlo od Švédska a králem se stal dánský princ Karel, který přijal tradiční norské královské jméno Håkon VII.
  • 1911 – norský polární badatel Roald Amundsen se svou expediční výpravou dobyl jižní pól.
  • 1940 – Německo obsadilo Norsko a vláda včetně krále emigrovala do Londýna. V čele Norska stál v té době jeden z norských nacistů Vidkun Quisling.
  • 1945 – začátkem května proběhlo osvobození země a nejvýraznější osobnosti okupace včetně Vidkuna byly popraveny, nebo uvrženy do žaláře.
  • 1949 – klid pro další léta a udržení vojenské neutrality zajistil Norsku vstup do Severoatlantické aliance (NATO).

Tři panovníci v novodobé linii norských králů

  1. Karel → nové jméno Håkon VII.
  2. Alexander → nové jméno Olaf V. 
  3. Harald V. – současný král

Na trůn vždy nastoupil syn krále v dědičné linii.

Zajímavost: Obyvatelé Norska své potomky často pojmenovávají jmény Frederik a Kristian podle bývalých norských králů. Jméno Vidkun Quisling se stalo podle vůdce norských nacistů synonymem pro zrádce nebo kolaboranta.

Norské království mohlo rychle růst i po okupaci

Navzdory bojům o moc i území nebyly poválečné dopady tak hrozivé jako v jiných evropských zemích. Díky tomu se mohlo Norsko rychle postavit na nohy a stát se jednou z nejmodernějších a nejliberálnějších zemí světa. Dopomohl jim k tomu i objev ropy v Severním moři a její těžba. 
Na blogu Českého královského institutu si můžete o Norsku zjistit další zajímavosti. Poznejte místní život a dechberoucí přírodní památky.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Kulatý stůl

Druhá společná diskuze

Video záznam

Druhý Kulatý stůl byl ve znamení monarchie 21. století a poprvé proběhl s živým publikem v hledišti. Debata to byla vskutku zajímavá! Zazněly názory na českou šlechtu, cenu královské rodiny nebo pravomoce panovníka. Setkání se zúčastnilo pět odborníků.