Diskuse u III. Kulatého stolu

Článek

Norské království (1. část) – země Vikingů a králů. Jaká je jeho historie?

Určitě si vybavíte neohrožené severské mořeplavce a piráty, kterým se říkalo Vikingové. Tak právě oni mají původ v Norsku. Zjistěte více o zemi, kde se psala historie těchto nebojácných lupičů a válečníků, ale rovněž zručných řemeslníků a stavitelů vikingských lodí, a odkud pocházel i polární badatel Roald Amundsen. Čím je Norské království typické a jaká významná data ovlivnila jeho vývoj?

Norské království a způsob vlády

Hlavní město: Oslo

Rozloha: cca 380 000 km2

Počet obyvatel: 5 400 000

Měna: norská koruna (NOK)

Státní zřízení: konstituční monarchie

Norské království se nachází na západě Skandinávského poloostrova a jeho hranice sousedí se Švédskem, Finskem a Ruskem. Pevninskými ostrovy náležícími Norsku jsou Lofoty a Vesterály a mimo to patří pod norskou vládu i několik ostrovů. Asi nejznámějším souostrovím jsou Špicberky (Svalbard).

Jako monarchie má Norsko svého krále, kterým je od roku 1991 Harald V., i budoucího dědice trůnu – Haakona Magnuse, syna současného panovníka. V Evropě je nyní deset dědičných monarchií a Norsko je jednou z nich.

Jak funguje státní moc v Norském království

  • Moc zákonodárná je v rukou jednokomorového parlamentu (Storting), který má 169 členů, volí se na čtyři roky a nemůže být rozpuštěn. Do roku 2009 se Storting dělil na Lagting (horní komora) a Odelsting (dolní komora).
  • Moc výkonná je v rukou norské vlády v čele s ministerským předsedou.
  • Král je hlavou státu, stojí v čele Norské církve a zároveň je vrchním velitelem Norských ozbrojených sil. Vedle toho plní také reprezentativní úlohu. Každý vládnoucí panovník se rovněž stává Velmistrem Norského královského řádu svatého Olafa.

Norské etnikum a multikulturalismus

Většina obyvatel Norského království jsou Norové a přibližně 16 % z nich tvoří lidé ze zahraničí (asi nejsilnější přistěhovaleckou skupinou jsou Poláci, kterých zde žije kolem 100 tisíc). Zajímavostí je určitě i to, že na severu Norska stále žije původní komunita Sámů (Laponců).

Přistěhovalci v Norsku nejsou ani tak náhoda. Norská vláda totiž podporuje kulturní, etnickou a náboženskou rozmanitost a vidí v ní spoustu přínosů pro celý stát. Slovy bývalého premiéra Jense Stoltenberga: „Diverzita obohacuje norskou společnost“.

Z náboženství má v Norském království největší zastoupení křesťanství a islám. Vedle toho se ale rozrůstají i skupiny vyznávající buddhismus nebo hinduismus.

Od 1. ledna 2020 se Norsko dělí na 11 krajů, kdy každý z nich je reprezentován guvernérem. Současné norské kraje jsou:

  • Agder
  • Innlandet
  • Møre og Romsdal
  • Nordland
  • Oslo
  • Rogaland
  • Troms og Finnmark
  • Trøndelag
  • Vestfold og Telemark
  • Vestland
  • Viken

Historie Norského království

V historii Norského království – jedné z evropských monarchií – se střídala chudoba s prosperitou. Byla doba, kdy země byla chudou provincií sousedních zemí a přísun potravin a jiných pro život důležitých surovin byl velmi omezený. Ale také období, kdy bylo Norsko mocným královstvím. Až počátkem 20. století se plně osamostatnilo a mohlo naplno růst až do dnešní podoby velmi vyspělé země.

Významnou roli v dějinách Norska sehráli bezesporu Vikingové. Tito drsní chlapíci napadali bohaté kláštery a díky svým důmyslným mělkým lodím byli pány nejen na moři, ale také na řekách – takto se dostali až do Istanbulu a Bagdádu.

Osídlili mnoho území, například Normandii, část Francie i Britských ostrovů, a dopluli až k Gibraltaru a do Itálie. Byli to ale také skvělí obchodníci a založili významná města (např. Dublin nebo Cork). Vikingové se vydávali na výpravy nejen proto, aby uživili svůj národ, ale rádi bojovali i za možnost dostat se do posmrtného ráje Vikingů – Valhaly.

Významná data

Pokud byste měli zájem nahlédnout až do pravěku, najdete po celém Norsku skalní rytiny popisující běžný život, norskou mytologii i významné historické události. Všechna důležitá data jsou vedle toho uchována ve starých dokumentech i v moderních učebnicích.

Zde jsou některá z nich:

  • 872 – bitva u Hafrsfjordu, kdy se stal králem celého Norska vikingský náčelník Harald Krásnovlasý.
  • 1030 – bitva u Stiklestadu, kde padl Olaf II. Haraldsson, který se následně stal národním patronem.
  • 1247 – období kolem tohoto roku je označováno jako „zlatý věk“, protože za vlády krále Håkona Håkonssona dosáhlo Norsko nebývalé prosperity a žilo v míru.
  • 1262 – Island se stal součástí Norského království včetně dalších atlantských ostrovů.
  • 1349 – minimálně jedna třetina obyvatel Norska zemřela v důsledku moru.
  • 1814 (17. května) – Norové si vybudovali samostatnou konstituční monarchii založenou na velmi moderní a liberální ústavě (slaví se Den ústavy).
  • 1814 (4. listopadu) – vznik personální unie Norska a Švédska, kdy v čele obou zemí stál švédský král. Jeho pravomoci svazovala nová norská ústava a Norsku dávala autonomii.
  • 1905 – Norsko se definitivně odtrhlo od Švédska a králem se stal dánský princ Karel, který přijal tradiční norské královské jméno Håkon VII.
  • 1911 – norský polární badatel Roald Amundsen se svou expediční výpravou dobyl jižní pól.
  • 1940 – Německo obsadilo Norsko a vláda včetně krále emigrovala do Londýna. V čele Norska stál v té době jeden z norských nacistů Vidkun Quisling.
  • 1945 – začátkem května proběhlo osvobození země a nejvýraznější osobnosti okupace včetně Vidkuna byly popraveny, nebo uvrženy do žaláře.
  • 1949 – klid pro další léta a udržení vojenské neutrality zajistil Norsku vstup do Severoatlantické aliance (NATO).

Tři panovníci v novodobé linii norských králů

  1. Karel → nové jméno Håkon VII.
  2. Alexander → nové jméno Olaf V. 
  3. Harald V. – současný král

Na trůn vždy nastoupil syn krále v dědičné linii.

Zajímavost: Obyvatelé Norska své potomky často pojmenovávají jmény Frederik a Kristian podle bývalých norských králů. Jméno Vidkun Quisling se stalo podle vůdce norských nacistů synonymem pro zrádce nebo kolaboranta.

Norské království mohlo rychle růst i po okupaci

Navzdory bojům o moc i území nebyly poválečné dopady tak hrozivé jako v jiných evropských zemích. Díky tomu se mohlo Norsko rychle postavit na nohy a stát se jednou z nejmodernějších a nejliberálnějších zemí světa. Dopomohl jim k tomu i objev ropy v Severním moři a její těžba. 
Na blogu Českého královského institutu si můžete o Norsku zjistit další zajímavosti. Poznejte místní život a dechberoucí přírodní památky.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články