Speciál časopisu Echo zdarma

Proč je dobré mít v čele Česka monarchu. K zamyšlení i studijním účelům.

Článek

Karel IV. – 13 nejdůležitější věcí, které byste o něm měli vědět

Tento panovník se nesmazatelně vryl do našich srdcí, historických spisů i učebnic. Vždyť právě Karel IV. dal Praze její tolik typickou tvář a pro své činy se stal symbolem, který si pravidelně připomínáme a jistě připomínat budeme i v mnoha dalších letech. Co charakterizuje Karla IV., českého krále a císaře Svaté říše římské a čím vynikal ve své době?

1. Karel IV. se narodil v Praze v roce 1316

Budoucí římský císař se narodil 14. května 1316 mladičkému králi Janu Lucemburskému a královně Elišce Přemyslovně, která byla posledním Přemyslovcem na českém trůně. Ze stejného rodu pocházel i první český král.

Rodištěm Karla IV. byla Praha. Zdaleka ale ještě ne tak velkolepá, jak ji známe nyní. 

2. Původně se jmenoval Václav

Karel IV. nebyl odjakživa Karel. Do svých sedmi let používal jméno Václav podle předků z matčiny strany. Když jej pak otec poslal na výchovu do Francie, přijal při biřmování jméno Karel po svém strýci a kmotrovi, francouzském králi Karlu IV. zvaném Sličný.

3. Měl neradostné dětství

Sotva se Karel IV. naučil chodit, odtrhl jej jeho vlastní otec od matky, protože se bál konkurence ve vladaření. Aby jej šlechta nemohla dosadit na trůn, uvěznil jej Jan Lucemburský nejprve na hradě Loket a poté musel Karel několik let přebývat v domácím vězení na hradě Křivoklát.

S matkou se viděl naposledy ve svých šesti letech, těsně před odjezdem do Francie na jaře roku 1323. Když se po sedmi letech vrátil do českých zemích, Eliška Přemyslovna mezitím zemřela a láskyplného shledání se už bohužel nedočkali.

4. Karel IV. byl velmi vzdělaný muž

Dětství bez maminky bylo drsné a chladné, zato se mu na francouzském dvoře mezi příbuznými a na pařížské univerzitě otevřely možnosti jak k rozsáhlému vzdělání, tak k politickým i osobním kontaktům, které se mu v budoucnu hodily.

Plynně hovořil pěti jazyky – latinsky, francouzsky, italsky, německy a česky (v průběhu života se pak ale češtinu musel znovu učit), věnoval se diplomacii, umění vládnout a naučil se obratně zacházet se zbraněmi, taktizovat v bitvách a jezdit na koni. Jako jeden z mála panovníků uměl číst a psát.

5. Byl to rytíř a skvělý stratég

Když měl Karel 15 let, povolal jej otec počátkem roku 1331 do severní Itálie, aby uhájil lucemburské panství. Sice utržil četné rány a málem byl otráven, ale nakonec dosáhl vítězství a v 16 letech byl pasován na rytíře. Bojoval také například v bitvě u Kresčaku, ve které padl jeho otec Jan Lucemburský, obléhal Krakov, zúčastnil se tří křížových výprav nebo pronásledování lapky Mikuláše z Potštejna.

6. Český král a římský císař

Pro moudré rozhodování a oblíbenost byl Karel roku 1346 zvolen pomocí papeže Klimenta VI. (poznali se ve Francii a velmi se spřátelili) římsko-německým králem a po devíti letech roku 1355 se stal císařem Svaté říše římské.

Česká královská korunovace se konala 2. září 1347. Po této ceremonii se v následujících letech pustil do upevnění českého státu, který byl od té doby znám jako Koruna česká, a připojování dalších oblastí – Horní a Dolní Lužice. K tomu používal zejména politickou a sňatkovou diplomacii.

Vedle toho se Karel IV. pyšnil i dalšími tituly. Roku 1333 mu jeho otec udělil na popud české šlechty titul moravského markraběte, v roce 1346 se stal lucemburských hrabětem, od roku 1355 se honosil titulem italský (lombardský) král a v roce 1365 získal titul burgundský (arelatský) král.

Vládl jako český král Karel I. a jako římský císař Karel IV. Před kým a po kom vládl? Najdete Karla IV. v tabulce českých králů

7. Praha v jeho rukou vzkvétala

Jako sídelní rezidenci si Karel IV. vybral Prahu, své rodné město. Možná právě proto se rozhodl Prahu zvelebit a učinit z ní srdce Evropy a důležitou metropoli.

Jedním z jeho prvních počinů bylo založení univerzity v Praze v roce 1348, čímž umožnil kvalitní vzdělání nejen pro České království, ale i pro okolní oblasti. Tím ale jeho vylepšování Prahy zdaleka nekončilo.

  • Budoval překrásně zdobené kostely a kláštery.
  • Nechal opravit Pražský hrad a vylepšit Svatovítskou katedrálu (vedoucími staveb byli Matyáš z Arrasu a Petr Parléř).
  • Přes Vltavu postavil spojnici v podobě honosného kamenného mostu – Karlův most.
  • Nechal vybudovat mnoho nových hradů včetně nedobytného Karlštejna, kde nechal uložit korunovační klenoty a další cennosti.
  • Založil a sám vyprojektoval Nové Město pražské, jehož kvalita vzbuzovala obdiv tehdy i dnes. To i pro svůj rozsah a rychlost, s jakými byl tento „nový Jeruzalém“ postaven. Centrem se stalo dnešní Karlovo náměstí.
  • Velmi si oblíbil hrad Bezděz a k němu nechal založit Máchovo jezero.
  • Nařídil vybudovat město Karlovy Vary na místě, kde jeho královská družina shodou náhodou objevila teplé termální prameny. Stalo se to, když královštví psi honící jelena spadli do vody a uvařili se.
  • Na Petříně nechal postavit tzv. hladovou zeď, čímž zajistil nové pracovní příležitosti v době hladomoru.

V době Karlovy vlády patřila Praha k největším městům Evropy.

8. Čtyři svatby Karla IV.

Blanka z Valois

První ženou Karla IV. byla francouzská princezna Blanka z Valois, s níž se seznámil a oženil během pobytu v Paříži. To mu ještě nebylo ani 10 let. V 18 letech s ní pak zplodil první dceru Markétu a o sedm let později ještě dceru Kateřinu.

Anna Falcká

Jelikož Karel IV. zastával sňatkovou politiku, stala se jeho druhou ženou Anna Falcká z rodu Wittelsbachů, s nimiž soupeřil o postavení v říši. Jejich společný syn Václav žil jen pouhý jeden rok.

Anna Svídnická

Třetí manželkou mu byla čtrnáctiletá Anna Svídnická, dědička Svídnicka a Javořicka, která mu dala syna a dědice Václava IV.

Alžběta Pomořanská

Čtvrtá a poslední Karlova manželka se jmenovala Alžběta Pomořanská (též Eliška, jak ji Karel, možná při vzpomínce na svou matku, často říkával), jež mu dala dva dědice trůnu – Zikmunda Lucemburského a Jana Zhořeleckého – a byla s ním až do jeho smrti roku 1378. V době svatby je dělil věkový rozdíl 31 let (Elišce bylo 16 a Karlovi 47 let). Sílu ale měla ohromnou. Údajně dokázala lámat podkovy, meče a brnění.

9. Karel IV. byl chytrý a pohledný muž

O Karlu IV. se říká, že byl nejen velmi sečtělý, vzdělaný, moudrý, statečný a spravedlivý, ale také velmi přitažlivý muž. Měřil kolem 175 cm, což bylo na jeho dobu poměrně dost (dnes je průměrná mužská výška 171 cm a rok od roku se toto číslo zvyšuje). Dobře stavěné a svalnaté tělo přitahovalo ženy a v mužích vzbuzovalo závist. 

10. Dětí jako smetí. 12 potomků Karla IV.

  • Děti Karla IV. a Blanky z Valois: Markéta Lucemburská, Kateřina Lucemburská
  • Dítě Karla IV. a Anny Falcké: Václav
  • Děti Karla IV. a Anny Svídnické: Alžběta Lucemburská, Václav IV., chlapec beze jména (on i Anna zemřeli při porodu)
  • Děti Karla IV. a Alžběty Pomořanské: Alžběta Lucemburská, Zikmund Lucemburský, Jan Zhořelecký, Karel, Markéta Lucemburská, Jindřich Lucemburský

Dospělého věku se dožili pouze tři synové, z nichž mezi dva nejstarší – Václava IV. a Zikmunda Lucemburského rozdělil Karel IV. svoji říši. Třetí syn Jan Zhořelecký zemřel ve věku 26 let.

11. Zlatá bula Karla IV.

V Českém království se Karel IV. s nadšením pro zavedení zemského zákoníku neshledal. Až jako císař Svaté říše římské své záměry (pravidla týkající se mimo jiné postavení a pravomocí šlechty nebo vztahů mezi Říší a Českým královstvím) prosadil, když vydal Zlatou bulu, která se stala novou ústavou Říše. Zákon platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806.

12. Zemřel v roce 1378

Karel IV., otec vlasti, jak se mu přezdívalo pro jeho zásluhy (byl obratný státník, podporoval vědu, umění aj.), zemřel ve věku 62 let, 29. listopadu roku 1378. Jako příčina jeho úmrtí se uvádí zápal plic, který se přidal ke dně a zlomenině krčku stehenní kosti.

Během svého života vybudoval překrásné památky a tím se navždy stal historicky nesmrtelným. Důkazem jeho oblíbenosti byl honosný pohřeb čítající několik významných obřadů za účasti vysoce postavených pánů. 

13. Pět zajímavostí o Karlu IV.

  • Přežil pokus o vraždu – Jako ještě mladistvého se ho v Itálii pokusil otrávit člověk najatý nepřátelskou rodinou z Milána.
  • Jednou dočasně ochrnul – Při rytířském turnaji údajně spadl z koně, přerazil si čelist a poškodil krční páteř. Ze zranění se víceméně zotavil, ale tato událost ho negativně ovlivnila až do konce života – jeho postava se zmenšila a nahrbila a hlavou mohl otáčet jen omezeně.
  • Byl hluboce věřící – sbíral relikvie (pozůstatky světců nebo předměty spojené s jejich životem), modlil se a často meditoval. Možná částečně i proto, aby se vykoupil ze svých hříchů.
  • Měl dokonalé zuby – až do své smrti měl všechny zuby a jen jeden malý zubní kaz.
  • Miloval víno – v Čechách chtěl rozšířit vinařství, a tak zde dovezl starou burgundskou odrůdu. Mimo jiné především všeobecně známé Rulandské modré. Vedle toho nechal vystavit vinice na Mělnicku, Roudnicku a Mostecku.

Nepleťte si je!

V české historii máme ještě jiného Karla, s nímž by se vám mohl Karel IV. plést. Stačí totiž přehodit číslice. Tím oním je Karel VI., o kterém jsme také psali článek. A velkolepá byla i jeho korunovace.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články