Dánsko se může zdát jako malé nenápadné království, ve skutečnosti je ale jednou z nejvíce ekonomicky rozvinutých zemí světa. Pojďte s námi prozkoumat tuto úspěšnou monarchii s bohatou historií. Ukážeme vám, jak v ní funguje politický systém, proč tak dobře prosperuje i kdo je dánská královská rodina.
Základní fakta
Dánsko je malá země na severu Evropy, která se rozprostírá na Jutském poloostrově a více než čtyřech stovkách ostrovů. Dánské království pak tvoří ještě další dvě území v Atlantském oceánu: největší ostrov světa Grónsko a Faerské ostrovy.
Hlavní město: Kodaň
Počet obyvatel: 5 840 045 (94 % Dánové)
Rozloha: 43 094 km²
Náboženství: luteráni 85 %, katolíci, muslimové
Státní zřízení: konstituční monarchie a parlamentní demokracie (od roku 1849)
Hlava státu: královna Markéta II. (od roku 1972)
Jazyky: dánština (úřední), faerština, grónština, němčina (uznané jako regionální jazyky)
Měna: dánská koruna (DKK)
Administrativní dělení: 5 regionů – Nordjylland, Midtjylland, Syddanmark, Hovedstaden, Sjælland
Ponořme se nejdřív do historie
Jak je Dánsko staré?
První stopy po dánských obyvatelích sahají až do doby 130 000 před naším letopočtem. Nejstarší dánské město Ribe, které se dochovalo dodnes, bylo založeno okolo roku 700.
Žili v Dánsku legendární Vikingové?
Ano, obývali většinu území mezi 8. a 11. stoletím. Odtud podnikali takzvané drakkary, tedy loupežné výpravy do celé Evropy. Dánští Vikingové mimo jiné ovládli rozsáhlá území v dnešní Británii.
Kdo byl prvním dánským králem?
Už od 9. století se v pramenech hovoří o dánských vůdcích jako o „králích“. Prvním historicky potvrzeným dánským králem byl Gorm Starý, který vládl mezi lety 936–958. Jeho syn Harald I. (přezdívaný Harald Modrozub) se pak zasadil o to, že se z Dánska stala křesťanská země. Byl také prvním dědičným dánským králem. Během své vlády obsadil Norsko, čímž zahájil dlouhá léta přetahování o jednotlivá území severní Evropy.
Jaké mělo vztahy s ostatními severskými zeměmi?
V roce 1397 Dánsko společně se Švédskem a Norskem utvořilo tzv. personální unii, ve které si měly být všechny tři země rovné. Tehdejší královna Markéta I. ale přesto upřednostňovala Dánsko, unie se rozpadla a v roce 1536 vznikl nový stát, Dánsko-Norsko.
Dánsku v dalších stoletích ale síly spíše ubývaly, zatímco Švédsko i Norsko byly na vzestupu. V sedmnáctém století to došlo tak daleko, že si Dánsko jen tak tak udrželo samostatnost.
V Napoleonských válkách Britové dvakrát zaútočili na Kodaň a přísně kontrolovali vodní cesty mezi Dánskem a Norskem. To byla poslední rána pro hospodářství obou zemí. Dánsko-Norsko roku 1813 zbankrotovalo, Dánsko se definitivně vzdalo nároků na Norsko ve prospěch švédského krále, a za to získalo Island, Faerské ostrovy a Grónsko.
Jak se stalo konstituční monarchií?
Dánská společnost se začala měnit v 19. století s národním hnutím. Po revolučním roce 1848, který otřásl Evropou, Dánsko poklidně přešlo do konstituční monarchie a parlamentarismu.
A jak to dopadlo s dalšími územími pod nadvládou Dánského království?
Island vyhlásil na Dánsku nezávislost v roce 1944, Faerské ostrovy získaly autonomii o čtyři roky později. Trvalo však až do roku 1979, než ji získalo i Grónsko.
Politický systém Dánského království
Dánsko je od roku 1849 konstituční monarchií s králem či královnou v čele. Reálnou moc ale drží v zemi vláda a parlament zvaný Folketing, který má od roku 1953 jen jednu komoru a 179 křesel. Do parlamentu si Dánové volí své zástupce jednou za čtyři roky. Dvě křesla patří reprezentantům Grónska, další dvě zástupcům Faerských ostrovů. Obě tato území mají autonomii a na rozdíl od Dánska nejsou součástí Evropské unie.
Zajímavé je, že dánský systém stojí na tzv. negativním parlamentarismu – i menšinová vláda je legitimní, pokud proti ní nestojí většina. Znamená to, že na rozdíl třeba od České republiky nemusí získat důvěru většiny poslanců. 92 % dánských vlád po druhé světové válce bylo menšinových. V zemi je také silná tradice referenda.
Neotřesitelná role monarchie
Konstituční monarchie má v Dánsku velkou podporu veřejnosti. Dánové ji vnímají jako stabilizační a spojující prvek, který má velký podíl na prosperitě země. Oblíbená je i samotná dánská královská rodina, jejíž kořeny sahají až do 10. století k Haraldovi Modrozubovi. Proto se Dánsko považuje za jednu z nejstarších monarchií na světě.
Milovaná a respektovaná Markéta II.
Hlavou Dánského království je královna Markéta II., která do úřadu nastoupila roku 1972 po smrti svého otce Frederika IX. V současnosti je nejdéle vládnoucím žijícím panovníkem v Evropě. Dánsku vládne už přes 50 let. Její role v řízení země je spíše symbolická, nemá pravomoci provádět nezávislá politická rozhodnutí, ale stvrzuje například všechny legislativní změny.
V roce 2018 ovdověla. Má dva syny, korunního prince Frederika a prince Joachima. Před rokem vyvolala bouřlivé debaty tím, že čtyřem vnoučatům od mladšího syna Joachima odebrala tituly princ a princezna. Chtěla jim tak dát možnost prožít normálnější život a osvobodit se od svazujících oficialit a povinností královské rodiny.
Markéta mluví šesti jazyky a kromě pečlivé službě zemi se věnuje i mnoha koníčkům – je činná v několika charitách, zabývá se módním návrhářstvím a dokonce ilustrovala dánské vydání knihy Hobit aneb cesta tam a zase zpátky J. R. R. Tolkiena.
V Dánsku by chtěl žít každý
Prosperující ekonomika, skvělá sociální situace i vysoká životní úroveň dělají z Dánska jednu z nejrozvinutějších zemí na světě. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má Dánsko druhé nejšťastnější obyvatelstvo na celé planetě. A to i přesto, že má jedno z nejvyšších zdanění na světě. Organizace spojených národů zase označila Dánsko jako zemi s 11. nejlepší úrovní života na světě.
Dánsko je také hodně progresivní v otázkách ekologie a práv menšin. Stejnopohlavní sexuální styk legalizovalo Dánsko už v roce 1933. Bylo první zemí na světě, které v roce 1989 zavedlo registrované partnerství. V roce 2012 pak tento zákon nahradilo manželstvím pro osoby stejného pohlaví. Zajímají vás další severské monarchie? Vydejte se s námi taky do Norska nebo Švédska. Nebo si nenechte ujít oblíbený článek na téma Monako.
