Přijměte pozvání do větrné země plné tulipánů, sýrů, přírodních krás a kulturního bohatství. Nizozemsko, často nepřesně nazýváno Holandskem, je jednou ze čtyř zemí Nizozemského království. Drží se v horní části žebříčku prosperujících ekonomik světa. Vládne mu konstituční dědičná monarchie v čele s králem Vilémem-Alexandrem, který letos oslavil 10 let na trůnu. A stejně jako jeho země má i on svá NEJ.
Šestapadesátiletý panovník z oranžsko-nasavské dynastie se oproti jiným monarchům malinko vymyká. V době nástupu na trůn v roce 2013 byl prvním mužem v čele nizozemského království po více než 120 letech a vypadá to, že na nějakou dobu také posledním. Následnicí trůnu je totiž jeho nejstarší dcera Catharina-Amalia. Kromě rodiny má velkou lásku a civilní zaměstnání zároveň – pilotování. Dodnes zhruba dvakrát za měsíc převáží cestující na lince nizozemského komerčního letu, nebo se sám dopraví na státní návštěvu.
Vilém-Alexandr v kostce
- narodil se v roce 1967 princezně Beatrix, nejstarší dceři královny Juliány, a princi Clausovi, bývalému německému diplomatovi
- chodil na veřejnou základní i střední školu, studoval ve Velké Británii i historii na univerzitě v nizozemském Leidenu
- sloužil u královského námořnictva, nejstarší složky nizozemských ozbrojených sil
- zaměřuje se na vodní hospodářství a je velkým sportovcem – do nástupu na trůn byl členem Mezinárodního olympijského výboru
- spolu s rodinou žije ve vile Eikenhorst ve Wassenaaru poblíž Haagu
Oslavovaný i málem prokletý 30. duben
Příchod Viléma-Alexandra na svět byl velkou událostí, protože s koncem vlády Viléma III. v roce 1890 nebyl v řadě žádný mužský následovník. Žezlo tehdy převzala královna Vilemína (1890 – 1948), poté Juliána (1948 – 1980), která ho předala nejstarší dceři, princezně Beatrix. Stalo se tak 30. dubna 1980, v den narozenin abdikující královny. Toto datum je dodnes státním svátkem a nesmazatelně se zapsalo i do moderní historie. V roce 2009 královna Beatrix během oslav jen těsně unikla atentátu, když její kočár o kousek minul řítící se automobil. Událost možná urychlila její rozhodnutí o abdikaci, o které nějakou dobu přemýšlela, a po 33 letech vládnutí plného respektu a uznání předala 30. dubna 2013 trůn nejstaršímu synovi.
Kdo je královna Máxima
- manželka Viléma-Alexandra, vzali se 2. února 2002, mají tři dcery
- světlo světa spatřila v roce 1971 v Buenos Aires, po svém otci Jorge Zorreguietovi je potomkem portugalského krále Dinise
- vystudovala ekonomii na argentinské Papežské katolické univerzitě, mluví několika jazyky
- aktivně se angažuje ve veřejném i společenském životě, zajímají ji sociální témata a integrace přistěhovalců
- v popularitě velmi úspěšně „soupeří“ se svým manželem, pro mnohé je také světovou módní ikonou
Navzdory menší rozloze světový věhlas
Nizozemsko patří mezi šestici zakladatelů Evropském unie (1949). V rámci mezinárodní politiky prosazuje demokracii, právní stát, evropskou integraci a bezpečnost. Po začátku války na Ukrajině se soustředí i na náhradu fosilních paliv.
Bylo u zrodu Organizace spojených národů (1945), Západoevropské unie (1948), Severoatlantické aliance (1949) a Evropského společenství uhlí a oceli (1952). Je v první dvacítce nejbohatších ekonomik světa, v Evropě zaujímá šesté místo. V celkovém vývozu i dovozu je sedmé. Na obchodní scéně má silné hlavní spoluhráče – Německo, Belgii, Francii, Velkou Británii a USA.
Kde se vzalo Holandsko a proč tam zamířit?
Součástí Nizozemskému královstí je nejen evropské Nizozemsko, ale i další tři ostrovy v Karibiku – Aruba, Curaçao a Svatý Martin. Země sestává z 12 provincií, z nichž dvě mají v názvu Holandsko (Jižní a Severní). Míří do nich nejvíce turistů, a proto jsou často nesprávně používané pro celou zemi. Jejich cílem je například hlavního město Amsterdam, přezdívaný Benátky severu kvůli velkému počtu vodních kanálů, které jsou zapsány jako světové a kulturní dědictví UNESCO. Plesají zde i milovníci výtvarného umění – vždyť kdo by neznal van Goghovy Slunečnice, které visí v místním muzeu spolu s jeho dalšími obrazy, nebo díla velikánů Hieronymuse Bosche, Pietera Brueghela, Rembrandta van Rijna či Jana Vermeera. Stopu ve vás zanechá také Dům Anne Frankové, který nese jméno německé židovské dívky, jejíž deník z úkrytu před nacisty se stal jednou z nejčtenějších světových knih. Za posledním místem odpočinu Jana Ámose Komenského se můžete vydat do Naardenu, kde vás okouzlí i historická část města obehnaná pevností s dobře zachovanými hradbami a dvěma funkčními padacími mosty.
O zemi a lidech
- na kole ji projedete křížem krážem, nabízí 20 tisíc kilometrů značených cest (skvělá jsou velká města i krásy udržovaného venkova)
- vidět můžete až 900 větrných mlýnů, které jsou spolu s všudypřítomnými tulipány národním symbolem
- hlavním městem je Amsterdam, ale většinu funkcí hlavního města plní Haag, kde sídlí i Mezinárodní soudní dvůr
- do diskuzí se dostává relativně liberální postoj Nizozemska vůči psychoaktivním drogám, prostituci, eutanazii a homosexualitě
- místní lidé jsou přeborníci ve znalosti cizích jazyků, ale šplhnete si u nich, když projevíte zájem o nizozemštinu
„Bůh stvořil svět, ale Nizozemci stvořili Nizozemsko“
Toto přísloví se v zemi traduje už po mnoho staletí. Nizozemci jsou světovou jedničkou ve vodohospodářství. Většina jejich území je nížinatá a velká část leží pod úrovní moře. Proto staví hráze, vysušují pobřežní mělčiny a jezera, aby získali novou půdu, tzv. poldery. Pohled na ně je úchvatný. Jde o rovná území, často pod úrovní silnice, protkaná rovnoběžnými kanály. Na některých místech je lemují větrné mlýny, které už před časem nahradila čerpadla. Avšak vidět tyto dnes obývané romantické stavby a projet se „zelenou džunglí“ je nezapomenutelným zážitkem ideálně na kole, pro které je celé Nizozemsko jako stvořené. Jen myslete na velmi proměnlivé počasí a fakt, že tu drtivou část roku fouká. Vyplatí se zamířit i ke sladkovodnímu jezeru IJsselmeer, které vzniklo vybudováním monumentální 32 kilometrů dlouhé umělé hráze Afsluitdijk. Zhruba uprostřed této „dálnice“ mezi jezerem a Waddenským mořem je rozhledna.
Sýrové hody v záplavě tulipánů
Asi 35 kilometrů od Amsterdamu narazíte na město Alkmaar s tradičními sýrovými trhy, které prostě musíte zažít. Trochu menší, ale také s výjimečnou atmosférou, jsou i v Edamu, „rodiště“ eidamu. Konají se zde už od 16. století. K nejvíce oblíbeným sýrům patří také gouda (národní sýr) a maasdam. Dlouhou tradici mají Nizozemci i v pěstování květin. Jsou největším vývozcem tulipánů vůbec a v Aalsmeeru pořádají nejrozsáhlejší květinovou burzu na světě. A pokud do země zamíříte v letních měsících, zastavte se na dlouhých písčitých plážích ve Scheveningenu, kde vládne přímořská pohoda s kavárnami a báječnými restauracemi.
Zajímavosti nejen z mapy
- Rozloha: 41 525 km² (podobně jako Dánsko a Švýcarsko)
- Hranice: 1 027 km s Německem a Belgií
- Počet obyvatel: 17,85 milionů, skoro polovina je v aglomeracích: Amsterdam, Haag, Rotterdam a Ultrecht
- Oficiální jazyk: nizozemština, velmi rozšířená je angličtina
- Měna: euro (až na karibské ostrovy)
- Náboženství: 58 % bez vyznání, 18 % katolické, další nejsilnější protestantské
- Podnebí: chladnější léta a mírné zimy
- Nejnižší bod: Zuidplaspolder (7 m. p. m.)
- Nejvyšší bod v evropské části: Vaalserberg (322 m n. m.)
TIP: Poznejte krásu a výjimečnost i dalších monarchií v Evropě, kterými jsou například Lichtenštejnsko, Vatikán, Lucembursko nebo Dánské království.
