Zajímá nás Váš názor

Článek

Jak se měnilo České království od 13. století do roku 1918

V průběhu bezmála 700 let se České království jako státní útvar vlivem nesčetných bojů a válek různě měnilo. Kam až sahala jeho hranice, které národnosti a významné rody se zde vystřídaly a jaké zajímavosti se s Českým královstvím pojí?

Vznik Českého království

V letech 1085–1092 se stal prvním českým králem Vratislav II. (korunovaný na Vratislava I.). Titul „král“ ale v té době ještě neměl takovou váhu, protože se vztahoval pouze na jednu danou osobu. Jeho nástupci byli opět označováni jako knížata.

v roce 1198 získal dědičný titul českého krále pro sebe a své potomky Přemysl Otakar I., čímž oficiálně vzniklo Království české

Významná listina Zlatá bula sicilská z roku 1212 potvrzovala českým panovníkům dědičnost královského titulu. Z ní mimo jiné vyplývalo, že pro získání titulu krále nebyla potřeba korunovace, ale stačilo přijetí oprávněného dědice českým obyvatelstvem za krále a složení přísahy věrnosti. Avšak díky korunovaci a církevnímu pomazání, které bylo součástí obřadu, získal král pro svůj úřad požehnání od Boha (bohů) a zavázal se vůči svému státu a poddaným, a to bez ohledu na národní nebo náboženskou příslušnost.

Tabulka všech českých králů a doba jejich vlády

Proměny Království českého pod rukama šlechtických rodů

Na českém trůnu se vystřídal nespočet panovníků a spolu s nimi se proměňovala i hranice Českého království. Kdo a jak ovlivnil podobu našeho státního útvaru?

Zemím, kterým vládl český král, se souhrnně říkalo země Koruny české.

Přemyslovci u moci

Vláda Václava I., druhorozeného syna Přemysla Otakara I., a jeho syna Přemysla Otakara II. byla značně ofenzivní a jejich panství díky tomu sahalo až za Alpy k Jaderskému moři. 

Syn Přemysla Otakara II. – Václav II. – pak dokázal rozšířit území od Uher až k Baltskému moři, ale naopak přišel o svou moc v Rakousku, kterou ukořistili Habsburkové.

V úspěších ale Přemyslovcům výrazně pomohla výhodná poloha zahrnující těžební oblasti jihlavského a kutnohorského stříbra (v Čechách se údajně těžilo přibližně 40 % veškerého evropského stříbra).   

První a původem jediná česká panovnická dynastie Přemyslovců vymřela po meči vraždou Václava III. v roce 1306.

Významná vláda Lucemburků

Další čtyři roky se králové na českém trůně střídali jeden za druhým. Až roku 1310 se vlády ujal Jan Lucemburský a české země rozšířil o Slezsko a pomohl jim mocensky vyrůst. 

Největšího věhlasu však země Koruny české dosáhly za vlády jeho syna Karla IV., který z Prahy udělal jedno z nejdůležitějších politických a kulturních center Evropy a zároveň i jedno z největších evropských měst. 

Karel IV. rozšířil země Koruny české o Horní Falc, Dolní i Horní Lužici a Braniborské markrabství. Dále položil základy gotické Prahy, založil Nové Město pražské, zvelebil Staré Město a Pražský hrad, dal v Praze postavit kamenný most přes Vltavu (Karlův most) a nedaleko Prahy postavil hrad Karlštejn.

Po smrti Karla IV. se v roce 1378 ujal vlády jeho syn Václav IV. V té době již začala bobtnat nenávist proti církvi, která vyústila husitskou revolucí. Roku 1419 se po jeho smrti, pravděpodobně v důsledku mozkové mrtvice, stal českým králem jeho bratr Zikmund Lucemburský. České království však během bojů značně utrpělo a již nikdy nezískalo stejné mocenské postavení, jako mělo za dob krále Karla IV.

Jiří z Poděbrad a Jagellonci

V období mezi lety 1439 a 1453 bylo tzv. interregnum neboli mezivládí, kdy po smrti Albrechta II. Habsburského, nástupce Zikmunda Lucemburského, nemohli stavové najít vhodného kandidáta na český trůn. Království české zůstalo v tristním stavu, majetek byl rozkraden a nikdo neměl o českou korunu zájem.

Na trůn byl poté dosazen mladičký syn Albrechta II. Ladislav Pohrobek (pohrobek = osoba narozená po smrti otce), který vládl pět let a dožil se pouhých 17 let. Zemřel náhle během příprav na svou svatbu s francouzskou princeznou Magdalenou a podle výsledků zkoumání jeho ostatků vědci v roce 1984 zjistili, že pravděpodobně trpěl akutní leukémií.

Po něm nastoupil do úřadu zemský správce Jiří z Poděbrad (nepocházel z panovnické dynastie). Jelikož opět vrcholily církevní boje, přenechal Jiří českou korunu jagellonské dynastii v čele s Vladislavem Jagellonským, který na český trůn usedl v roce 1471. Vláda této dynastie však nebyla silně zakořeněna a skončila bitvou u Moháče v roce 1526, kdy se Ludvík Jagellonský, nástupce Vladislava, při útěku utopil v bažinách u Moháče.

Jagellonská Evropa na konci 15. století. Wikipedie.cz

Habsburkové jako poslední u moci

Česká šlechta po vymření Jagellonců zvolila za krále Ferdinanda I. Habsburského. Právě on byl prvním Habsburkem a od jeho zvolení pak tento rod vládl bezmála dalších 400 let.

Vznik Habsburské monarchie

O obnovu krásy hlavního města Prahy se dobře postaral Rudolf II. (vládl v letech 1576–1611). Po jeho smrti se ale České království opět začalo vnitřně rozpadat a ztratilo také část svého území – obě Lužice.

Po posledním králi habsburské krve Karlu VI. zůstala v nástupnické linii pouze Marie Terezie. Ta se chopila moci a přišla z řadou reforem, z nichž jedna rušila země Koruny české. V roce 1757 pak do Čech a rovněž do Prahy vtrhla pruská armáda krále Fridricha II. a poničila značnou část hlavního města včetně katedrály sv. Víta.

Českému království následně pomohla vláda Josefa II. (1780–1790), který zakázal mučení a zrušil nevolnictví. Během let však docházelo k národnostním rozepřím mezi Čechy a Němci a zemské sněmy se snažily situaci vyřešit. To se nakonec nestalo, protože roku 1914 vypukla první světová válka.

28. října 1918 následně vzniklo Československo a historickou pozici krále nahradil prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Habsburkové dnes – velký seznam žijících Habsburků v přímé linii

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Kulatý stůl

Druhá společná diskuze

Video záznam

Druhý Kulatý stůl byl ve znamení monarchie 21. století a poprvé proběhl s živým publikem v hledišti. Debata to byla vskutku zajímavá! Zazněly názory na českou šlechtu, cenu královské rodiny nebo pravomoce panovníka. Setkání se zúčastnilo pět odborníků.