Země vycházejícího slunce, což je doslovný překlad originálního názvu státu. Japonsko nás Evropany fascinuje už odnepaměti. Císařové zde vládnou nejméně 2,5 tisíce let. Místní lidé uctívají přírodu a dožívají se nadprůměrně vysokého věku. Jsou přesní, technologicky vyspělí, a přitom plně oddaní tradicím. Vždyť která světová mocnost by s takovou přirozeností „dala světu“ suši, kimono, sumó či jednu z nejrychlejších drah na světě?
Možná jste před čtyřmi lety zachytili zprávu, že na japonský trůn nově usedl 126. císař Naruhito. Oficiálně se tak stalo na konci října, i když své povinnosti plnil už od května po abdikaci svého otce Akihita ze zdravotních důvodů. Tehdy převzal tři “posvátné poklady”: meč Kusanagi no curugi, zrcadlo Jata no kagami a klenot Jasakani no magatama. Ty se objevily také na slavnostním obřadu, kde Českou republiku zastoupil tehdejší premiér Andrej Babiš. Spolu s dalšími dvěma tisícovkami hostů sledoval, jak císař Naruhito v objemném slavnostním oděvu zlatohnědé barvy usedl na trůn s baldachýnem, který umocňuje podobné chvíle už od 8. století. Menší trůn obsadila císařovna Masako v tradičním rouchu vážícím kolem 15 kilogramů. Veřejnosti se císař představil v tradičním průvodu až v listopadu kvůli potřebnému odstupu do říjnového tajfunu.
Císař Naruhito (* 23. února 1960)
- Nejstarší ze tří dětí a už odmala jako princ výjimečný tím, že ho nevychovávaly chůvy.
- První japonský císař vzdělaný na Západě. Po magisterském titulu z historie odjel do Oxfordu, kde se stal doktorem občanského práva.
- V roce 1993 se oženil s diplomatkou Masako Owadou (*1963), která dvakrát nepřijala jeho žádost o roku kvůli kariéře a nezávislosti. Potřetí však svolila.
- Společně vychovávají dceru Aiko, titulovanou princezna Toši (*2001).
- Klade důraz na rodinu, zajímá ho životní prostředí, rád sportuje a hraje na violu. Údajně obdivuje i českou hudbu.
Válka nakonec bolela, ale odstartovala ekonomiku
Nástupníkem císaře Nahurita je jeho mladší bratr Fumihito a po něm synovec Hisahito. Dcera Aiko na trůn usednout nemůže, protože zdejší monarchie se dědí pouze po mužské linii.
Prvním císařem v konstituční monarchii byl Mucuhito, který násilným převratem vyvedl zemi z táhnoucího se feudalismu pod dlouhou vládou šógunů (vojenských vůdců). Úspěch ho navnadil k čínsko-japonské a rusko-japonské válce, která skončila vítězstvím. Silný militarismus vyvrcholil ve druhé světové válce, kdy Japonci nakonec prohráli. To vedlo k pacifismu a obrovskému ekonomickému rozmachu.
Technologický lídr? Přece Japonsko
V elektronice, automobilovém průmyslu, herním průmyslu, v informačních a v poslední době třeba i v oblasti vodíkových technologií je Japonsko v přední světové linii. Spolupráci s ním ve výzkumu a vývoji v zelené energetice a digitalizaci letos v květnu podepsala i Česká republika. Ministr Yasutoshi Nishimura tehdy uvedl, že japonští investoři u nás dosud proinvestovali téměř šest miliard dolarů.
Japonsko je třetí nejvyspělejší ekonomikou světa po USA a Číně. Je členem G7, G20, OECD, WTO a dalších světových organizacích. Stále se zajímá o inovace a zároveň má vysoké nároky na kvalitu. Pokud někdo uspěje na silném konkurenčním japonském trhu, má otevřenou cestu k dalším obchodům v asijském regionu.
Aktuálním problémem, který vláda řeší, je rychlé stárnutí populace. Žije zde kolem 70 tisíc lidí nad 100 let, téměř 30 procent obyvatel má přes 60 let a porodnost přitom klesá. Potýká se také s velmi nízkou soběstačností, která je kolem 40 procent. Může za to malá plocha země, kterou by šla využít k zemědělství.
Japonsko v kostce
- Poloha: Stratovulkanické soustroví ve východní Asii omývaná Korejský průliv na západě a Japonské moře na východě.
- Rozloha: 377 974 km². Celek tvoří 14 125 ostrovů, přičemž 97 procent plochy je na Hokkaidó, Šikoku, Kjúšú a Honšů.
- Počet obyvatel: Přesahuje 126 milionů, čímž je 11. zemí na světě.
- Forma vlády: V čele země stojí císař, ale vládne premiér s dalšími členy Národního shromáždění. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament.
- Náboženství: šintoismus a buddhismus
- Měna: japonský jen (JPY)
- Jazyk: japonština (anglicky se příliš nemluví ani v obchodní sféře)
Spor o vlajku, který postihl i sport
Jakoby i samotná vlajka symbolizovala sílu v jednoduchosti. Jde o bílý list s červeným (přesněji karmínovým) kruhem uprostřed. Bílá barva symbolizuje poctivost, čistotu a bezúhonnost a červená náruživost, upřímnost a prosperitu. Možná se vám vybaví i červené slunce se 16 paprsky čili doslova zobrazené vycházející slunce. Jde o starou vlajku císařského námořnictva, kterou v Japonsku na moři stále používají. A nejen tam. O její zákaz dlouhodobě usiluje hlavně Jižní Korea, protože jí a dalším asijským zemím připomíná období kruté japonské nadvlády v první polovině 20. století.
Země vycházejícího slunce se ale brání tím, že nejde o politický symbol a není zakázaná. Sice ji nesmí používat při zápasech fotbalové federace FIFA, ale jako pořádající země ustála tlak při Letních olympijských hrách 2020, které byly kvůli pandemii koronaviru o rok odloženy a nesměli se jich zúčastnit zahraniční diváci. Mimochodem česká výprava zde zažila největší úspěch v samostatné historii v podobě čtyř zlatých, čtyř stříbrných a tří bronzových medailí.
Pro zajímavost: Státním znakem je kresba zlatého květu chryzantémy s černými, případně červenými obrysy. Téměř sto let slouží také jako císařská pečeť. Toto kulaté výročí si na japonském trůnu připomenou za tři roky, 21. října 2026.
Neonová metropole s ostrůvky klidu
Na ostrově Honšů leží hlavní město Tokio, na které si při návštěvě Japonska udělejte dostatek času. Musíte ho vidět a hlavně zažít. Při procházení největším městem planety se 38 miliony obyvateli (včetně aglomerací) narazíte na různé čtvrti s rozličnou atmosférou. Tokio prošlo obrovskou proměnou po druhé světové válce. Před ní bylo hodně poničeno zemětřesením v roce 1923 a následně americkým bombardováním. Poté jeho věhlas už jen stoupal. Patří mezi největší městskou ekonomiku na světě. Spolu s New Yorkem, Londýnem a Šanghají je předním světovým finančním centrem. Prostě to tam ve všech směrech žije. Všudypřítomné davy lidí vytváří neustálý cvrkot.
I když je Tokio spíše odrazem moderních dějin, ozvěna staré japonské kultury neutichla. Například ve čtvrti Asakusa s pohádkovým buddhistickým komplexem Sensó-dži (neboli Asakusa Kannon). V chrámu je prý ukryta soška bohyně milosrdenství, kterou nesmí obyčejný smrtelník spatřit. Obdivovat ale můžete posvátné čínské sútry ze 14. století, které jsou uloženy ve vstupní bráně Hózó-mon. A co teprve obrovský lampion u brány Kaminarimon? S ním se určitě musíte vyfotit.
Krásy města z výšky i v přenádherných zahradách
Kromě mnoha mrakodrapů se vám zatočí hlava při pohledu na 634 metrů vysokou Tokyo Skytree, která je nejvyšší samostatně stojící věží na světě. A co teprve výhled! Dechberoucí scenérie na všechny se vám naskytnou díky dvěma plošinám, ve 350 a 450 metrech nad zemí. Za pěkného počasí vykoukne i posvátná hora Fuji se zasněženým vrcholkem. A schválně, zvládli byste pohled přes skleněnou podlahu ve 340. patře?
Doporučujeme i návštěvu druhé, 333 metrů vysoké Toyko Tower, nápadně podobné Eiffelově věži. Musíte vidět i slavný Rainbow Bridge, 798 metrů dlouhý most mezi severní části Tokijského zálivu a tokijskou čtvrtí Minato, který proslavily například snímky Ztraceno v překladu nebo Kill Bill. Pro zklidnění těla i duše slouží v rušné metropoli nespočet parků a zahrad. K nejhejčím patří Hama Rikyu s čajovnou a jezírkem s mořskou vodou. Překrásná je také Kiyosumi Teien, s nádherným jezerem lemovaným kameny, z nichž každý vypráví svůj příběh. Ve tradiční čtvrti Janako můžete načerpat energii v „nekonečných“ botanických zahradách či navštívit nejstarší japonské ZOO. Naopak luxusními obchody a zábavou přetéká čtvrť Ginza s divadlem kabuki (tradiční forma japonského divadla s výrazně nalíčenými herci v drahých kostýmech s velmi dramatickým projevem). Nejen děti zde ocení Tokyo Disneyland, Dome city nebo obdobu světa Hello Kitty. Ať už se hnete kamkoliv, ochutnávejte skvělé japonské jídlo, vychutnejte si obřady v čajovnách a nechte se zcela pohltit místní atmosférou. “Kulturní šok” během prvních dnů bude velký.
Květinu samurajů Japonsko zbožňovalo
Právě tuto přezdívku získala nejúspěšnější česká olympionička všech dob Věra Čáslavská (3. května 1942 – 30. srpna 2016). Tři ze svých sedmi zlatých medailí vybojovala na Olympijských hrách v Tokiu v roce 1964. Místní si získala vystoupením na bradlech, kdy při hodně těžkém prvku spadla, ale pouze pro diváky se na bradla vrátila a celou sestavu zacvičila znovu a na jedničku. To učarovalo jednomu z diváků, který se odjel poradit s rodinou a vrátil se se samurajským mečem, který sportovkyni věnoval. Dost možná byla jedinou ženou, které se dostalo této pocty. Půvabná a inteligentní blondýnka si získala srdce všech Japonců. Měla mezi nimi mnoho přátel. Dlouhé pořady s ní a o ní vysílala přední televizní stanice NHK v hlavním vysílacím čase – a s úspěchem. Císař Hirohito ji při osobním setkání věnoval střevíček pro štěstí. Jeho nástupce Akihito ji v roce 2010 vyznamenal Řádem vycházejícího slunce, nejvyšším státním oceněním za mimořádný přínos na poli mezinárodních vztahů a propagace japonské kultury. Když milovaná „Květina samurajů“ v 74 letech zemřela, Japonce to velmi zarmoutilo. Památku uctili mj. na Olympiádě v roce 2021, kde na její počet uspořádali výstavu.
Po stopách zlatých hokejistů i gejši
Nejen v souvislosti se sportovními úspěchy nesmíte při návštěvě této země minout „zlaté“ Nagano. Nachází se v srdci úchvatných Japonských Alp. A kromě výletu „ve šlépějích“ české hokejové reprezentace, která se v roce 1998 zapsala do našich dějin zápasem století, jde o vyhledávané místo s bohatou kulturou, památkami a nádhernou přírodou okolo.
Horami je obklopené také bývalé hlavního město Kjóto. Uchvátí vás množstvím chrámů, svatyň a zenových zahrad. V místním parku poblíž bambusového lesa často narazíte na opice – japonské makaky. Starodávný půvab na vás dýchne ve čtvrti Gion. Je plná tradičních dřevěných domků mačaja v japonském stylu. A pokud chcete zahlédnout gejšu, právě zde máte šanci. „Jen prosíme, přistupujte k nim s patřičnou úctou“, vyzývají místní lidé davy turistů, kteří se k nim často chovají neurvale jako k turistické atrakci.
Kdo je gejša
- Obvykle krásná a velmi inteligentní žena, která má za úkol bavit muže v uzavřené společnosti – tancem, hrou na hudební nástroje, recitováním či jiným uměním, debatou o různých obchodních i politických věcech a podobně.
- Symbol Japonska, který je neprávem spojovaný s prostitucí. Mohou za to i skutečné japonské prostitutky, které se často oblékají velmi podobně.
- Téměř k neuvěření je, že prvními gejšami byli muži. Od 19. století šlo už výhradně o ženy.
- Má velmi složitý účes, který drží pomocí horkého vosku. Na tvářích bílý make-up, zvýrazněné obočí i oči, ústa jen velmi málo a na sobě tradiční luxusní kimono s širokým pásem.
- V minulosti šlo o jediné vzdělání pro ženy, ale jejich osud byl často krutý. Do domů gejš prodávaly chudé rodiny své dcery, některé hezké dívky byly uneseny. Všechny věci, které pak dostaly, musely svou činností zaplatit, což se povedlo jen těm nejlepším. Dnes je tato činnost dobrovolná a gejš je jako šafránu.
Připomínka smutných dějin
Atmosféru trochu z jiného soudku zažijete v Hirošimě a Nagasaki. Centrum je plné pomníků a připomínek poslední fáze války, kdy americké armádní letectvo shodilo na města atomové bomby – 6. srpna 1945 na Hirošimu, o tři dny později na Nagasaki. Bylo to vůbec poprvé, co byla taková zbraň použita. Stalo se tak po odmítání Postupimské deklarace, tedy podmínek pro kapitulaci Japonska. Okamžitě zemřely desítky tisíc lidí, na následky v dalším měsících více než stovka tisíc dalších. Až velký počet obětí přinutil Japonsko ke kapitulaci 2. 9. 1945. Výbuch přežila budova hirošimského prefekturálního paláce, dnes známá jako Dóm atomové bomby, kterou postavil český architekt Jan Letzel. Torzo dodnes stojí a od roku 1996 je světovým dědictvím UNESCO.
Japonsko miluje zvířata, hurá za nimi!
Králíci na vás budou hupskat na malém ostrově Okunošima ve Vnitřním moři. Opravdu máme na mysli živé, ušaté, roztomilé králíky pohybující se venku, se kterými se můžete kdykoliv pomazlit.
Jelínky si hýčká městečko Nara. Volně se pohybují mezi starobylými památkami a za kousek sušenky se prý ukloní jako správný Japonec. Některé místní památky jsou na seznamu světového dědictví UNESCO.
Taširodžima je malý ostrov plný koček. Dříve pomáhaly proti hlodavcům, dnes místní věří, že přináší štěstí a bohatství. A tak jim několikanásobně přerostly přes hlavu.
Krásné, rezavé lišky najdete v horské vesnici Shiroishi. V místních rezervacích je za určitých podmínek můžete i krmit.
Co japonského zdomácnělo ve světě
Suši je jedno z nejznámějších jídel japonské kuchyně. Nejčastěji jde o vařenou rýži nišiki se syrovou rybou. Netradiční a výživné jídlo se brzy stalo hitem po celé planetě. Pro mnohé je klíčem k dlouhověkosti, kterou jsou Japonci proslulí – průměrně se dožívají 85 let. Jejich recept je samozřejmě komplexnější – umí odpočívat, jí mimo jiné hodně ryb, zeleniny, řas a hlavně do 80procentního nasycení, jak vystihuje jejich rčení “hara hači bu”.
Sumó má počátky v japonském šintoismu a vzniklo před více než 1000 lety. Jde o boj dvou mužů v kruhovém zápasišti. Prohrává ten, kdo opustí kruh, nebo se země dotkne jinou částí těla než chodidlem. Prvním českým sumistou se stal Pavel Bojar, kterému se podařilo dostat mezi profesionály.
Bonsaj, zjednodušeně miniaturizace stromů a jejich pěstování v miskách. Původ sice patří do starověké Číny, ale Japonci pěstování hodně zjednodušili a jejich úpravu propracovali více v soulasu s přírodou, a tak “malé stromy” s jejich technikou vypadají přirozeně.
Origami neboli skládání různých motivů z papíru vzniklo asi v 9. století, zpočátku jako součást náboženských obřadů, ale postupem staletí získalo na obrovské oblibě. Význam origami pro Japonce vystihuje pomník dětským obětem v Hirošimě – Děvčátko skládající jeřába. Vznikl podle dívky Sadako, která následkem ozáření trpěla leukémií a věřila, že se po složení 1000. jeřába uzdraví. Plán nestihla dokončit.
Šinkansen, tedy síť vysokorychlostních vlaků, slouží k cestování mezi známými městy. Aktuálně má osm traťových linií. Japonsko je první zemí, která ji vybudovala pro přepravu lidí. Ti fičí i rychlostí přes 300 km/h.
Postřehy pro cestovatele
- Nebojte se vyrazit už nyní na podzim, nebo klidně i v zimě. V Japonsku je krásně a teplotně poměrně příjemně. Nejvíce frekventované je samozřejmě celé jaro kvůli kvetoucím sakurám v parcích, které jsou plné rodin na piknikových dekách.
- K cestování po rozsáhlé zemi je určitě fajn koupit si Japan Rail Pass s platností 7, 14 nebo 21 dní na šinkanzeny. Stejně jako kartu na metro. Jednorázová cesta vás vyjde mnohem dráž.
- Peněz mějte raději více, než méně. A čím déle tam budete, tím více se vám pobyt vyplatí.
- Nikdy nedávejte spropitné, Japonce byste urazili.
- Jezdí se vlevo a chodec má absolutní přednost.
TIP: Velmi zajímavé monarchie skrývá i Evropa. Přijměte pozvání například do Andorského knížectví, větrného Nizozemska nebo nejmenšího státu na světě Vatikánu.
