Koncert pro obnovu kaple Navštívení Panny Marie

zveme vás na kulturní akci, která má přesah

Článek

Historie Prahy stručně a jasně. Víte o hlavním městě Česka vše?

Praha je hlavní a zároveň největší a nejvýznamnější město Česka. Odehrálo se zde navíc mnoho důležitých událostí a historických zvratů, které měly dopad na chod celé země. Kdy byla Praha založena a poprvé osídlena? Jací panovníci měli na její rozvoj vliv a proč se jí vůbec říká Praha? Dočtete se v článku. 

Pozdní středověk

Osidlování začalo Slovany

Praha jako podhradí vznikla údajně již v roce 880 a jako první ji osídlili Slované. Kdy přesně to bylo ale také není jasné. Podle většiny historiků se v Praze Slované usadili ještě před stěhováním národů v 5. a 6. století. 

A kde přesně se Slované v Praze zabydleli? Osídlení se zpočátku soustřeďovalo při březích Vltavy a místech relativně či bezpečně chráněných před častými povodněmi, tedy na levém břehu. Takovým bylo například okolí dnešního Malostranského náměstí.

Budování Přemyslovci i Karlem IV.

Co se architektury týče, již 10. století byly položeny základy Pražského hradu a byla také vybudována rotunda Sv. Víta. 

Jako sídlo si Prahu zvolili Přemyslovci, kteří z ní pomalu začali budovat významné a krásné město. Dnešní hlavní město České republiky se rychle stalo sídlem rodícího se českého státu, odkud přemyslovská knížata spravovala svá území. 

Zhruba o století později než Pražský hrad byl vybudován Vyšehrad. Část mezi oběma hrady se začala velice rychle osidlovat. Na levém břehu Vltavy pak bylo roku 1257 Přemyslem Otakarem II. založena Malá Strana. Během 11. a 12. století pak byly kromě Pražského hradu, Starého města a Malé strany osídleny tehdejší příměstské osady jako je: Újezd, Opatovice nebo třeba Poříčí.

Ve 14. století byl pak vybudován například Karlův most nebo Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jejichž základní kámen položil sám (dodnes asi nejoblíbenější český panovník) Karel IV., za jehož vlády dosáhla Česká země nebývalého rozkvětu. Sám také vyprojektoval v Praze Nové město pražské, díky kterému se Praha rozšířila o další území (jako třeba Florenc) či založil Univerzitu Karlovu. 

Husiti a občanský neklid

Temnější období začalo 15. stoletím, odsouzení a upálení římskokatolického kněze Jana Husa v Kostnici roku 1415. V očích mnoha Pražanů se stal mučedníkem a vyvolalo nepokoje. Situace se nakonec vystupňovala tak, že husité Prahu roku 1419 zcela ovládli. Král Zikmund Lucemburský vyslal do Prahy následně křížovou výpravu, jeho vojska však byla poražena. 

Husitští Pražané brzy zformovali vlastní politicko-náboženský blok, který hlásal husitské myšlenky. V zemi poté vypukla občanská válka. Představitelem husitského uskupení byl kazatel Jan Želivský. Až poté, co byli poraženi husitští radikálové v Bitvě u Lipan (1434), zavládl opět mít a klidnější poměry

Staré legendy praví, že byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem.

Prahu si podmanili Habsburkové

Prahu si za svého prvního období vlády Habsburkové podmanili. Stala se na dlouhou dobu jedním z nejvýznamnějších měst vůbec. Roku 1583 si jako své sídelní město Prahu zvolil císař Rudolf II. Habsburský, za jehož vlády se v Praze velmi rozvíjela kultura i věda. 

Období renesance se v Praze nejvíce projevovalo na řadových měšťanských budovách a šlechtických palácích. Hojně se také začaly upravovat zahrady, ve kterých vzniklo mnoho plastik či ozdobných fontán. A nezapomeňme na Hradčany, na kterých můžeme z tohoto období najít renesanční prvky například na střechách či věžích katedrály. 

Vláda Rudolfa II. skončila roku 1612 a o následujících šest let později došlo k významnému zvratu. K tomu vedlo odebrání značných svobod a náboženských práv garantovaných Rudolfem II. Třetí pražská defenestrace pak odstartovala české stavovské povstání. Proti Habsburkům bojovaly české stavy, které ale definitivně prohrály po bitvě na Bílé hoře v roce 1620, Habsburská moc tak byla zase obnovena. České země se staly definitivně součástí Velkého Rakouska. 

Následující rok v bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů z řad stavů vzbouřených proti císaři. Následná vláda Habsburků v první části třicetileté války vyústila v náboženský boj proti protestantským křesťanským církvím a mnoho z nich muselo Prahu opustit

Roku 1627 pak bylo Ferdinandem II. vyhlášeno Obnovené zřízení zemské, které přivodilo úpadek českého jazyka a germanizaci. Praha v podstatě ztratila svůj vliv i práva a začaly v ní vznikat barokní stavby, které velice rychle měnily její středověký vzhled. 

Hlavním centrem monarchie se stala Vídeň a Praze trvalo dlouho, než získala svou slávu zpět. V podstatě až do rozpadu monarchie a vzniku Československa byla „jen” provinčním městem. 

Průmyslová revoluce

Po dlouhých letech stagnace se i v Praze naplno ukazuje technický pokrok. Postupně mizely hradby a naopak vznikla třeba dvě významná velká nádraží, Masarykovo a Hlavní. Vídeň sice měla stále velký vliv, o Praze bylo ale zase slyšet. Začala se například také opět rozvíjet i kultura – vzniklo Národní divadlo či Národní muzeum. 

Poté, co byla Praha zasažena v roce 1890 obrovskou povodní, která podemlela ulice i domy, změnila opět trochu vzhled. Začaly se po ní například stavět široké ulice a bulváry a vznikla také Petřínská rozhledna s přilehlou petřínskou lanovou dráhou. 

A Praha nestagnovala ani na počátku 20. století. Plně již byla rozšířena železniční síť a vznikaly hojně nová divadla, kina či parky i kubistické stavby. Velmi známý je například Dům u Černé Matky Boží v Celetné ulici. Zprovozněno bylo také Ruzyňské letiště (dnes letiště Václava Havla). 

20. století

Ve 20. letech sídlil na Pražském hradě prezident T. G. Masaryk a Praha byla hlavním městem tehdejšího Československa. Z metropole po vyhlášení první republiky zmizely symboly staré monarchie a dále se rozšiřovala. Například o oblasti dnešního Žižkova či Dejvic či Smíchova. 

V architektuře se začal projevovat zejména funkcionalismus. Vznikly například Barrandovské terasy, Müllerova vila, budova Českého rozhlasu, Veletržní palác či Baťův palác. A nové době se přizpůsobilo třeba i Václavské náměstí. Bylo přestavěno tak, aby přes něj mohla jezdit vozidla.

Druhá světová válka 

1. září 1939 začala druhá světová válka. Do Prahy začali toho podzimu přicházet čeští uprchlíci z oblastí, které zabralo Německo a na Pražském hradě se objevil i německý vůdce Adolf Hitler (15. března 1939 Prahu obsadila také německý vojska). Z pražských nádraží bylo transportováno tisíce lidí do koncentračních táborů, běžné byly v ulicích německé nápisy a říšské symboly.

O několik let později byl v pražské ulici v Libni smrtelně zraněn dvěma výsadkáři zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Po tomto atentátu Němci na českém obyvatelstvu jen vystupňovali další teror.

5. května roku 1945 pak vypuklo slavné Pražské povstání. Bojovalo se po celém hlavním městě. Během války se Praha stala mnohokrát cílem bombardování, škody ale byly oproti jiným městům mimo Československo v podstatě minimální. 

Komunismus

Po skončení druhé světové války začala mít i v Praze větší a větší vliv Komunistická strana Československa. Nad Letnou byl vidět obrovský Stalinův pomník a vzniklo také nové rozdělení Prahy na obvody 1 až 10. Názvy ulic, podniků apod. často nesly názvy spojené s komunistickou ideologií či jejími představiteli. 

Obrovským historickým milníkem je v tomto období 21. srpen 1968. A to jak pro Prahu, tak pro zbytek Československa. Bez vědomí představitelů republiky tam vznikla vojska Varšavské smlouvy. Z ničeho nic byla (nejen) Praha plná tanků, ve městě zavládl strach a zmatek. V reakci na tyto historické události se na Václavském náměstí upálil Jan Palach a následně i Jan Zajíc. Prahou propukaly protesty. Rozvoj města v tuto temnou dobu nebyl tak rychlý, jako tomu bylo dříve, přesto například v roce 1970 vznikl Nuselský most. Rozšiřovat se také začala paneláková sídliště.

Normalizace, metro i Charta 77

V době normalizace v Praze finálně otevřela i první trasa metra (v roce 1974) a začaly se (převážně u stanic metra) také budovat velké obchodní domy. Hlavní město se stalo do jisté míry centrem odporu vůči komunistickému režimu. V Praze například vznikla Charta 77 a soustřeďovalo se v ní většinově téměř veškeré politické i kulturní dění. 

Úpadek a revoluce

80. léta se nesla v duchu přestaveb a příliš nových architektonických přírůstků v Praze nevzniklo. Naopak začalo hlavní město vizuálně spíše upadat. Vzniklo ale například Kongresové centrum Praha či započala výstavba Žižkovského vysílače. 

Začalo se ale blýskat na lepší časy. 17. listopadu roku 1989 započala tzv. Sametová revoluce, která vedla k pádu komunistického režimu. 

Porevoluční období

V Praze hned začátkem roku 1990 začaly mizet komunistická pojmenování ulic, stanic metra či podniků. A i díky tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi začaly do Prahy mířit vzácné návštěvy ze zahraničí. Bylo o Praze opět slyšet jako dlouhá léta ne.

O dva roky později pak byla zapsána do Fondu světového dědictví UNESCO. A nezapomeňme zmínit to hlavní: V roce 1992 se Praha stala hlavním městem České republiky. Československo se definitivně rozpadlo. 

Praha byla již v roce 2000 zvolena světovým městem kultury a řadí se mezi nejhezčí města světa. Není ani výjimkou, že se v ní konají nejdůležitější setkání politických lídrů z celého světa. 

Pražským vzhledem bylo naposledy více otřeseno v roce 2002, kdy hlavním městem opět prohnala extrémně silná povodeň. Během několika let byla však Praha kompletně opravena a jejímu celkovému vizuálu to ve výsledku naopak pomohlo. 

Proč se Praha jmenuje Praha?

Existuje více variant, jak Praha ke svému názvu přišla. A dějiny vždy vycházely z toho, co bylo zapsáno: 

Práh: Podle verze, kterou sepsal slavný český kronikář Kosmas, prý název vznikl na základě situace, kdy jistý muž tesal práh svého domu, který se nacházel na místě dnešního Pražského hradu. „Protože se u nízkého prahu i velcí pánové sklánějí, podle této příhody hrad, jejž vystavíte, nazvete Prahou,“ napsal do známé Kosmovo kroniky (1110–1125). Filolog a historik Josef Dobrovský zase v 18. století odvodil název Praha od říčních prahů na Vltavě a břevnovského potoku Brusnice.

Pražit: Badatelé přišli v 19. století s verzí, že jméno hlavního města Česka souvisí s pražením, vypražením, vypálením/vymýcením, které sloužilo k vybudování nových obydlí. Či že na historických vrcholcích Prahy opravdu velmi pražilo slunce.

Pražnice: A zmiňme ještě verzi se slovanskými pražnicemi. Šlo o hliněné nádoby, ve kterých se sušilo a pražilo nedozrálé obilí. I tento (tehdy) po Evropě oblíbený rituál, mohl dát název našemu hlavnímu městu. 

Praha stověžatá

Určitě už jste slyšeli, že se o Praze říká, že je stověžatá. Pokud jste se (třeba z vyhlídky na Pražském hradě) někdy pokoušeli věže spočítat, patrně jste číslovku sto přesáhli. Aktuálně už je v Praze okolo 550 věží, proč se jí tedy rádo říká stověžatá? 

Charakteristický přívlastek dal Praze německý historik a spisovatel a básník Josef Hormayer na počátku 19. století. Poté český filozof a matematik Bernard Bolzano (údajně proto, aby si ověřil Hormayerovo tvrzení) věže počítal také. Napočítal jich 103. Historikové však připouštějí, že nejdříve v Praze počítal Bolzano a až po něm si zabásnil o věžích Prahy  Hormayer.

Zajímavost: Přítomnost lidí na území Prahy dokládají archeologické nálezy již před milionem let. Lidé se v ní tehdy ale dlouhodobě nezdržovali, vedli převážně kočovný způsob života.

Historická „NEJ”

Praha se pyšní mnoha historickými „NEJ”. Znáte je všechny?

  • NEJrozsáhlejší hradní komplex: Pražský hrad je podle Guinessovy knihy rekordů největším souvislým hradním komplexem na světě. Svou plochou dosahuje téměř 70 000 m².
  • NEJstarší fungující orloj na světě: Staroměstský orloj, který se nachází na stejnojmenném náměstí, je nejstarší stále fungující orloj na světě. V roce 1410 ho postavil hodinář Mikuláš z Kadaně. Orloj patří mezi hojně navštěvované dominanty Prahy.
  • NEJstarší pražská kavárna: V samém srdci Prahy (naproti Národnímu divadlu) se nachází nejstarší ikonická kavárna nesoucí název Slávia. Otevřena byla v roce 1884 a funguje dodnes. Řadí se k nejstarším kavárnám na světě. 
  • NEJstarší pražská hospoda a pivnice: Na pivo ke Flekům na Novém Městě se chodí už od roku 1499. Pivovar U Fleků se tím řadí mezi nejstarší na světě a zároveň je jediným pivovarem ve střední Evropě, kde se pivo vaří bez přestávky déle než 500 let.
  • NEJvětší náměstí: Největší pražské náměstí je Karlovo náměstí, kterému se dříve říkalo Dobytčí trh. Má rozlohu 80 000 m². 
  • NEJstarší pražský most: Nejstarší a zároveň nejslavnější je v Praze most, kterému se říká Karlův. Údajně se při jeho stavbě využívala i vajíčka.
  • NEJstarší dochovaná synagoga v Evropě: Staronová synagoga v Praze, která je mezinárodně známá i jako Altneuschul, je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále využívá k náboženským obřadům. 
  • NEJstarší meteorologická stanice: Nachází se v  Klementinu, a je jednou z nejstarších meteorologických stanic v Evropě. Měří se zde teplota neustále už od roku 1752. 

Zajímá vás kromě historie Prahy i její budoucnost a zároveň nechcete, aby vám v hlavním městě nic podstatného neuniklo? Mrkněte na oficiální portál města Praha EU, kde všechny důležité informace naleznete. Nepřekvapí vás tak změny trasy autobusových linek či metra a zároveň se zde můžete inspirovat, kam v Praze vyrazit. Jak je známo, o památky a krásné výhledy v ní není nouze.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články