Článek

Přemyslovci – jaký byl jejich osud a které osobnosti byste měli znát?

Přemyslovci byli jediným původně českým knížeckým a později královským rodem. V době největší slávy vládli nejen českým zemím, ale také Polsku a části Uher. Kdo byli Přemyslovci a které nejvýznamnější osobnosti si pro jejich zásluhy dodnes připomínáme?

Legendami opředený Přemysl Oráč

O začátcích vlády Přemyslovců nemáme důvěryhodné záznamy. Podle pověsti, kterou popisuje například Kosmova kronika z první poloviny 12. století, byl zakladatelem rodu Přemysl Oráč. V té době vládla českým zemím Krokora dcera, kněžna Libuše. Mužům ale vadilo, že je na trůnu žena. Libuše proto povolala Přemysla Oráče ze Stadic, vzala si ho za manžela a společně založili rod Přemyslovců.

Následníky Přemysla Oráče pak podle legend byla knížata Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít.

První křesťané Bořivoj a Ludmila

Hostivítovým synem byl první český historicky doložený kníže Bořivoj I., který započal v Čechách rozšiřovat křesťanství. Společně s manželkou Ludmilou, která byla jako první osoba v českých dějinách prohlášena za svatou, přijali křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Po Bořivojově smrti převzal vládu velkomoravský kníže Svatopluk a posléze Bořivojovi synové, kteří mezitím stihli dospět.

V té době vychovávala Ludmila své vnuky, pozdější knížata svatého Václava a Boleslava I. Když byla moc rozdělena mezi Václavovou matku Drahomíru a Ludmilu, neshodly se na výchově ani na státních záležitostech. Drahomíra tak nechala Ludmilu roku 921 uškrtit.

Svatý Václav, vévoda české země

Václav I., později svatořečený, je patronem českého národa. Dobové záznamy ho líčí jako mocného vládce a zbožného muže, byl také na svou dobu velmi vzdělaný. Vyjednával se sousedním Saskem a rozhodl se udržet mír tím, že začal tamnímu vévodovi Jindřichu Ptáčníkovi odvádět daň. S touto zahraniční politikou ovšem hrubě nesouhlasil jeho bratr Boleslav. Pozval Václava na hostinu do Boleslavi a před kostelem ho společně se svými stoupenci zavraždil.

Vyvraždění Slavníkovců a právo na vládu nejstaršího

Situace v Čechách byla s Boleslavem I. na trůnu nestabilní. Rozhodující bitvu o moc nad Čechami vyhráli Přemyslovci za vlády jeho syna Boleslava II., když na Libici 28. září 995 vyvraždili mocný rod Slavníkovců. Pak ovšem v českých zemích nastal úpadek kvůli bitvám dědiců o trůn a ohrožení z okolních zemí. Krizi zažehnal až Břetislav I., který zavedl tzv. seniorátní řád – právo na vládu nejstaršího muže z rodu.

Na trůn tak po jeho smrti usedl Spytihněv II. a jeho mladší bratři si rozdělili vládu nad moravskými úděly: olomouckým, brněnským a znojemským. První z Přemyslovců, který získal královský titul, byl Vratislav II. v roce 1085 – dostal ji od císaře jako poctu. Totéž se podařilo i jeho vnukovi Vladislavovi II. v roce 1158.

Přemysl Otakar I., mocný politik

Na trůnu se pak rychle vystřídalo několik knížat, až se vlády ujal Přemysl Otakar I. Poprvé se stal českým králem v roce 1192, ale pouze na rok – dostal se do sporu s císařem a neshodl se s pražským biskupem a svým bratrancem Jindřichem Břetislavem, který převzal vládu. Přemysl Otakar musel odejít do vyhnanství.  Po smrti Jindřicha Břetislava se vrátil a na český trůn nastoupil podruhé v roce 1197.

Promyšlenou politikou získal pro své potomky dědičný královský titul díky Zlaté bule sicilské. Zajistil tak svému synovi z druhého manželství, Václavu I., nástup na trůn.

Svatá Anežka česká

Anežka Přemyslovna byla dcerou Přemysla Otakara I. a původně měla sloužit jako prostředek sňatkové politiky. Její život se ale nakonec vydal úplně jiným směrem: učení svatého Františka z Assisi ji ovlivnilo natolik, že se vzdala světské moci a bohatství a věnovala svůj život pomoci druhým. Založila špitál, řeholní řád a klášter. Dožila se úctihodných 71 let. První pokusy o její svatořečení proběhly už ve 14. století, nakonec k němu došlo až v roce 1989. 

Konec Přemyslovců na trůně

Od Václavova následníka Přemysla Otakara II. měli všichni přemyslovští panovníci jen jednoho mužského potomka. Královská linie skončila nečekanou vraždou mladého krále Václava III. v Olomouci dne 4. srpna 1306. Moravské větve Přemyslovců vymřely už ve 12. a 13. století. Václavova sestra Eliška Přemyslovna se provdala za Jana Lucemburského, a byla tak posledním Přemyslovcem na českém trůně.Líbil se vám článek o Přemyslovcích? Podívejte se na náš text o Habsburcích a vzniku Habsburské monarchie.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Blog

Další články