Článek

Kdo by byl náš král? Třetí Kulatý stůl ukázal možnosti, jak by se Česko mohlo stát monarchií

Co kdyby se Česká republika dělila opět na Čechy, Moravu a Slezsko, nikoli na kraje? Mohl by nám vládnout král? A jak bychom panovníka vybrali? Třetí Kulatý stůl Českého královského institut přinesl nevšední pohledy na témata, která se točí okolo České republiky jako možné budoucí monarchie. Stejně jako u druhého Kulatého stolu proběhlo setkání i se živým publikem. Pojďte se s námi podívat na to, kdo se této jedinečné diskuze zúčastnil, co si myslí odborníci o republice a monarchii a kde se podívat na záznam třetího Kulatého stolu. 

Proč diskutujeme u kulatého stolu?

Český královský institut věří, že je důležité zkoumat možnost, zda by se Česká republika mohla stát v budoucnu monarchií. Cílem Kulatého stolu je otevřít toto téma a diskutovat o něm s odborníky i veřejností.

Kulatý stůl je symbolem rovnocenného postavení diskutujících. V rozhovorech hledáme odpovědi na zásadní otázky týkající se republiky a monarchie a díváme se na ně z různých úhlů pohledu. Mezi diskutující zveme zajímavé osobnosti z oblasti české politologie, ekonomiky či práva.

V pravidelných debatách u kulatého stolu postupně odhalujeme výhody a nevýhody toho, kdybychom se v budoucnu stali monarchií, a zkoumáme, jakým způsobem by mohlo dojít ke změně.

Kteří odborníci debatovali o monarchii?

7. 10. 2022 se na III. Kulatém stolu, tentokrát v Clarion Congress Hotel Olomouc, sešli tito diskutující:

Mgr. Pavel Fabini – historik a politolog

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D. – analytik finančních trhů a makroekonom 

JUDr. Zdeněk Prázdný – ředitel Českého královského institutu

doc. JUDr. Jan Kudrna, Ph.D. – expert na ústavní právo

doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D. – politolog 

Lukáš Kovanda, Ph.D. – hlavní ekonom Trinity bank a socioekonomický analytik pro OSN

Diskuzi moderoval Matěj Misař

První část diskuze: Prospělo by nám zemské uspořádání?

Ne vždy se naše území dělilo na kraje. Od 12. století platilo tzv. zemské uspořádání, tedy rozdělení na Čechy, Moravu a Slezsko. Zlom nastal před v roce 1949, kdy bylo v Československu zemské uspořádání zrušeno. První část diskuze u kulatého stolu mapovala jeho výhody a nevýhody. Diskutující – historik Pavel Fabini, ekonom Vladimír Pikora, ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný a expert na právo Jan Kudrna – se rovněž snažili přijít na odpověď, zda by nám v současnosti toto rozdělení prospělo.

Hosté nejprve probírali historii zemského uspořádání a okamžik změny. Už se vznikem republiky roku 1918 se podle historika Pavla Fabiniho začalo tradiční uspořádání rozpadat, protože zanikly zemské sněmy, vrcholné samosprávné instituce. V čele českého sněmu stál například nejvyšší maršálek zemský. „Tito nejvyšší představitelé měli své volené zemské sněmy, rozhodovali o svých rozpočtech, měli možnost schvalovat zemské zákony a regulovat tak chování dané společnosti,“ popsal Fabini. 

Se změnou na republiku však toto rozdělení postupně upadalo. Jako pozitivní to vnímá expert na právo Jan Kudrna, podle kterého se právě v roce 1918 obyvatelé sjednotili, protože získali společný parlament

Mělo by smysl dnes uvažovat o obnovení zemského uspořádání? 

Podle ředitele Českého královského institutu Zdeňka Prázdného ano, pokud bychom se zároveň vrátili k rozdělení na okresy. Kraje podle něj státní správu vzdálily od obcí.  

Fabini označil možnost opětovného zemského uspořádání za legitimní. Podle něj je nynější situace složitá z hlediska občansko-kontrolního, protože funkcionáře z kraje většinou nikdo nezná, a je tak těžké kontrolovat toky peněz. „Mít zemské uspořádání a menší okresy už je pro lidi dosažitelné,“ dodal. Navíc se podle něj stále identifikujeme jako Češi, Moravané či Slezané

Ekonom Vladimír Pikora vnímá rozdělení země na kraje jako problematické: „Stávající zemské uspořádání z mnoha důvodů není v pořádku. Krajů je příliš mnoho a jsou příliš velké. Máme více než 6300 obcí, což je přibližně stejný počet jako v 6x početnější Británii nebo v 8x početnějším Německu. Kdyby bylo krajů méně – pokud by tedy zastupitelstva neměla 700 členů – přinejmenším by se ušetřilo za administrativu,“ řekl Pikora.

Je reálné změnu provést?

Kudrna byl k tématu skeptický. Řekl, že by musel přijít převrat, což je podle něj cena příliš vysoká. Prázdný reagoval, že proměna českého státu v monarchii by mohla být přijatelnější variantou chtěné revoluce, která by v konečném důsledku řešila i tyto problémy. Podle Pikory se nyní politici musí vypořádat s významnějšími problémy. Připustil nicméně, že s řešením veřejných financí a pomoci lidem by se mohla svést i tato změna, ušetřili bychom tím za státní úředníky. Fabini reagoval, že právě nynější krize je šancí diskutovat o tom, kde leží příčiny problémů

Druhá část diskuze: Prezident, nebo král?

Na druhou polovinu diskuze vystřídali Pavla Fabiniho a Vladimíra Pikoru politolog Tomáš Lebeda a ekonom Lukáš Kovanda. Debatu otevřelo ohlédnutí za nedávno zemřelou anglickou královnou Alžbětou II. Podle diskutujících byla nejen panovnicí, ale také symbolem, prvkem stability ve stále se zrychlující době

Ztělesňovala toto však osobnost Alžběty II., nebo její postavení královny? „Zjistíme to podle toho, jestli se postoj Britů promění,“ vysvětlil politolog Tomáš Lebeda. „Pokud se výrazně změní, souviselo to s její osobou. Pokud však obraz monarchie zůstane stejný – jen s tím rozdílem, že ho symbolizuje někdo jiný – pak to bylo právě samotnou monarchií.“ Lebeda by Britům přál, aby se jednalo o druhou možnost, protože právě utvářet stabilitu je smyslem monarchie. Podle Zdeňka Prázdného je podpora monarchie v Británii silná.

V čem se liší monarcha od prezidenta?

Lebeda vidí rozdíl v tom, že budoucí monarcha je celý život vychováván k převzetí vlády a jeho úlohou je být symbolem monarchie pro co nejširší spektrum obyvatel. Monarcha podle něj musí být apolitický, čehož u voleného prezidenta nelze dosáhnout. Podle Prázdného je pro monarchu důležitý prvek sjednocení. Při volbách prezidenta dochází k polarizaci, která vede k nestabilitě ve společnosti. 

Je cesta k monarchii možná, nebo ne?

Podle Kudrny by byla proměna ČR v monarchii nesnadná. „Myslím, že je nám republika blízká a toužíme po občanské rovnosti, na druhou stranu si stále volíme mocnáře. Z politika se najednou stává, jak to nazývám, nadpolitik. To, co je povoleno prezidentovi, by nikdy nebylo dovoleno politikovi,“ myslí si Kudrna. Lebeda se vyjádřil, že je cesta k monarchii téměř nemožná

Podle Prázdného by ke změně mohlo dojít v okamžiku, kdy se prezidentský systém dostane na hranu toho, co může nabídnout, a bude dál jen škodit. Mohlo by se to podle něj stát například v momentě, kdy by došlo k prezidentské volbě mezi dvěma populisty a na pozici demokraticky voleného prezidenta by se z ničeho nic dostal diktátor. „Aby k tomu nedošlo, pojďme mít hlavu státu skutečně nepolitickou. Ta cesta vede přes monarchii. Pokud se povede zajistit hlavu nově ustanovené panovnické dynastie, může dojít k obnovení monarchie,“ vysvětlil Prázdný.

Jak bychom zvolili nového monarchu?

Kudrna řekl, že se jedná o technickou záležitost. „Kdybychom chtěli zavést monarchii, musíme změnit ústavu. To může udělat parlament, jsou k tomu ale potřeba poslanci a senátoři, kteří budou pro tuto možnost chtít hlasovat. A k tomu potřebujete vůli lidu, která takovou reprezentaci zvolí,“ popsal Kudrna. Další možností je podle diskutujících státní převrat.  

Český královský institut má jasný plán, jak by výběr probíhal. „Představa je taková, že pokud by byla ustanovena monarchie, byl by do čela postaven po nezbytně nutnou dobu regent. Mezitím vznikne období, kdy je možné vybrat královskou dynastii,“ vysvětlil Prázdný. Na českém trůnu se však podle něj s největší mírou pravděpodobnosti neobjeví Habsburk. 

Po konci obou diskuzí se mohli ptát také diváci v sále. 

Otázky z publika:

Proč komunisté v roce 1949 zrušili zemské uspořádání a zavedli kraje? 

Bylo by možné mít krále, který by stál zcela mimo politický systém (například jako církev), aby příznivci monarchie měli možnost uznávat krále? 

Co bychom mohli budoucímu králi nabídnout? 

Záznam celé diskuze

Zajímají vás odpovědi na další otázky, jako zda si můžeme ze zemského uspořádání vzít nějaký příklad a jak jsou monarchie ekonomicky úspěšné? Podívejte se na celý záznam Třetího Kulatého stolu.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články