Monako – unikátní evropská monarchie plná luxusu. Co je na ní nejzajímavější?

Států s monarchií jako formou vlády je na světě několik. Monako je však mezi nimi doslova jako třpytivý diamant přitahující vznešenou společnost, stejně jako běžné turisty, kteří se chtějí na chvíli ocitnout v pohádkové zemi. Poznejte Monacké knížectví z pohledu dějin i současnosti a zjistěte, co v tomto mikrostátě stojí za vidění, i když zrovna nemáte na účtu miliony.

Monacké knížectví a jeho výjimečnost

Monacké knížectví, zkráceně Monako, je městský stát s rozlohou pouhých 2,02 km², což z něj činí druhý nejmenší stát na světě (po Vatikánu) a nejmenší stát západní Evropy. Na druhém místě na světě se umísťuje rovněž v hustotě zalidnění, která je při počtu 38 350 obyvatel (odhad z roku 2020) ohromných 18 985 obyvatel na km² (1. na světě je bývalá portugalská kolonie Macao s 20 656 ob./km²). 

• Jediný autokratický stát v Evropě. Výkonnou moc tu představuje kníže, který využívá jako poradní orgán jedenáctičlennou korunní radu a státní radu s dvanácti členy. Kníže zastává také zákonodárnou moc spolu s Národní radou složenou z osmnácti volených poslanců, která má pouze omezenou moc. V zahraničních vztazích zastupuje Monako Francie.

• Monako je jedna z dvanácti evropských monarchií. Jedná se o dědičnou konstituční monarchii, která vznikla v roce 1419 a jejíž první ústava byla přijata v roce 1911 a následně upravena v roce 1962. Vláda přechází na mužského potomka hlavy státu, kterým je nyní kníže Albert II. Státním ministrem, který se podílí na výkonné moci, je Pierre Dartout (ve funkci od roku 2020).

• 30 % populace tvoří milionáři (údaj z roku 2014). Stát nemá daň z příjmu a i jiné daně jsou velmi nízké. To proto, že zisky z kasina jsou natolik vysoké, že se knížecí rodina rozhodla od r. 1869 přestat vybírat daně z příjmu od obyvatel Monaka. Z toho důvodu je Monako často označováno jako daňový ráj. 

Monacké knížectví je členem OSN (od 1993) a OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. A i když není oficiálním členem Evropské unie, používá jako svou měnu euro a podílí se na celé řadě eurounijních záležitostí.

Rod Grimaldiů u moci aneb dějiny Monaka ve zkratce

Bohaté Monako bylo původně přístavním městem a fénickou obchodní stanicí zvanou Herculis Monoeci portus, kterou janovští kupci přestavěli na pevnost pro ochranu svých skladů. Podle legendy však jednoho deštivého prosincového dne roku 1297 přišel před brány pevnosti janovský šlechtic z rodu Grimaldiů Francesco Grimaldi di Monaco a v přestrojení za chudého františkánského mnicha se dostal do pevnosti, kde spolu se svými kumpány pobili místní obyvatele a obsadili Monako. Od té doby byl u moci šlechtický rod Grimaldiů, který je v současnosti nejdéle vládnoucím rodem v Evropě.

Používání titulu: vládce Monaka se dlouhou dobu pyšnil titulem Signore di Monaco – pán Monaka. Až od 17. století začaly hlavy státu používat již tradiční označení kníže.

Ztráty a úspěchy historického Monaka

Rok 1848 byl pro Monako velmi tragický, protože se od něj odtrhla města Menton a Roquebrune, čímž ztratilo 95 % svého území a zároveň podstatný zdroj zisku, který pramenil z prodeje citronů, pomerančů a oliv. Nepříjemnou situaci zachránil monacký kníže Karel III. Monacký tím, že následně v roce 1856 vybudoval na území Monaka první přímořské lázně s kasinem. Nebývalého rozkvětu pak Monako dosáhlo založením proslulé čtvrti Monte Carlo a napojením na železnici z Francie.

Monacká kletba: traduje se, že rod Grimaldiů pronásleduje kletba, která říká, že nikdo v této linii nikdy nepocítí manželské štěstí. A možná tomu tak skutečně je, protože tragické události se v řadách Grimaldiů dějí. Dokazuje to například autonehoda manželky knížete Rainiera III. Grace Kelly či smrt milovaného manžela jejich dcery při závodech motorových člunů.

Kdo obývá Monako a jak se zde mluví?

Největší část obyvatelstva Monaka tvoří Francouzi (28,4 %). Následují tzv. Monegaskové (ti, kteří se narodili na území knížectví – 21,6 %), Italové (18,7 %), Britové (7,5 %), Belgičané (2,8 %), Němci (2,5 %), Švýcaři (2,5 %) a zbylé procento tvoří Američané.

Oficiálními jazyky Monackého knížectví jsou francouzština a italština a převážná většina část obyvatelstva vyznává křesťanství (83,2 %).

4 hlavní městské čtvrti

• Monaco-Ville – původní opevněné město známé také jako „skála Monaka“, v němž se nachází knížecí palác ze 13. a 16. století, katedrála Neposkvrněné Matky Boží a oceánografické muzeum založené v roce 1910.
• Monte Carlo – nejmodernější část Monackého knížectví a jedna z jeho hlavních obytných a rekreačních čtvrtí, kde najdete luxusní lázně Monte Carlo, kongresové centrum a městskou trať Formule 1.
• La Condamine – jihozápadní část Monaka, jejíž součástí je přístav Port Hercules. La Condamine je především obchodní čtvrtí, kde mají své sídlo bankovní domy. 
• Fontvieille – oblast s přírodním parkem, sportovními areály a novým jachtovým přístavem.

Co přináší Monackému knížectví peníze

V minulosti tvořily největší část peněz ve státní pokladně výnosy z kasina. Ty se však snížily na pouhé 4 % příjmů a v současné době těží Monako především z cestovního ruchu a z provozování dalších služeb, jako jsou bankovnictví nebo pojišťovnictví. HDP ve státě Monako bylo v roce 2019 7,424 miliard USD. Pro srovnání v České republice byl hrubý domácí produkt pro rok 2020 243,5 miliard USD.

Monako figuruje ve vyšších kruzích primárně jako symbol prestiže, pro běžné lidi představuje spíše zajímavou krátkou zastávku a nahlédnutí do světa bohatých. 

Místa, která v Monaku určitě navštívit

• Náměstí před Palais du Prince, kde stojí socha Francesca Grimaldiho v přestrojení za mnicha, která připomíná založení hradu. Výměna stráží před palácem probíhá každý den a začíná přesně v 11:55. Celá akce trvá deset minut.

• Oceánografické muzeum, které založil kníže Albert I. jakožto milovník podmořského světa. Budova muzea se stavěla dlouhých jedenáct let a její velkolepost tomu naprosto odpovídá. A právě zde si můžete v sedmdesáti nádržích prohlédnout více než 4 000 ryb a zavítat do dechberoucí žraločí laguny, kde kolem vás budou nad korálovými útesy proplouvat nejen žraloci, ale také rejnoci a murény.

• Určitě byste si neměli nechat ujít ani proslulé Casino Monte Carlo, takže pokud vám již bylo 18 let, můžete si po zaplacení poplatku 10 eur a předložení pasu prohlédnout prostory, kde se hraje o velké peníze. Focení je zde zakázáno.

• Pokud jsou vám bližší pozemské rostliny nežli mořští živočichové, pak by se vám mohlo líbit v exotických zahradách nebo v Růžové zahradě princezny Grace, kde je vysazeno 4 000 růžových keřů ve 180 různých druzích.

• Velká cena Monaka se obvykle koná v květnu a láká nejen milovníky automobilových závodů, ale i všechny cestovatele. V tuto dobu se totiž do Monaka sjíždí celebrity a místní smetánka. Závod se jezdí na okruhu Circuit de Monaco.

• Co se týče monacké kuchyně, neměli byste si nechat ujít tradiční pokrm – taštičky barbajuan plněné asi nejčastěji sýrem, rýží, pórkem, špenátem nebo mangoldem. Národním jídlem je tzv. stocafi ze sušené tresky. Obecně se v Monaku mísí francouzská a italská kuchyně, takže o gurmánské zážitky zde není nouze.

Zajímavosti: všechny zemědělské produkty a potraviny se dováží, protože zemědělská výroba pro svou malou rozlohu v Monackém knížectví neexistuje. Monako nemá ani svou vlastní armádu a má sjednanou úmluvu s Francií, že ta zemi v případě napadení pomůže. Navíc je celé Monacké knížectví pokryté sítí CCTV kamer, díky čemuž je zde kriminalita téměř nulová. Možná i to je důvodem, proč zde žijí, nebo se tady často pohybují slavné a bohaté osobnosti.