Koncert pro obnovu kaple Navštívení Panny Marie

zveme vás na kulturní akci, která má přesah

Článek

Britští panovníci – přehled nejvýznamnějších panovníků

Znáte historicky první britskou královnu? Věděli jste, o kterém britském panovníkovi byl natočen úspěšný film Králova řeč v hlavní roli s Colinem Firthem, nebo co jako první v historii britských následníků trůnu získal současný britský král Karel III., kterého si mnozí pamatují jako prince Charlese? Není pochyb o tom, že jsou britští panovníci velmi pozoruhodné osobnosti. Vybrali jsme osm z nich, kteří se pyšní nějakým prvenstvím, na svém kontě mají speciální zásluhy nebo jsou zajímaví z jiného důvodu. 

Anna Stuartovna

Na trůn usedla Anna Stuartovna ve svých 37 letech po smrti svého švagra Viléma III., který vládl po útěku Anina otce (Jakuba II. Stuarta) ze země. Od roku 1702 byla královnou Anglie, Skotska a Irska a po sjednocení Anglie a Skotska 1. května 1707 se stala historicky první britskou panovnicí Království Velké Británie jako suverénního státu. Zároveň zůstala také královnou Irska a všem těmto celkům vládla až do své smrti roku 1714.

Zemřela bez potomků, i když byla nejméně osmnáctkrát těhotná s princem a svým chotěm Jiřím Dánským. Prodělala řadu potratů, některé děti se jí narodily mrtvé a přežila i svého 11letého syna Viléma, který zemřel na neštovice.

Anna byla posledním panovníkem z rodu Stuartovců, po němž na britský trůn nastoupil Jiří I. z Hannoverské dynastie. Za jeho vlády poklesl vliv monarchie a v Británii postupně přešla moc do rukou vlády vedené předsedou Robertem Walpolem (je považován za prvního předsedu vlády).

Po Jiřím I. vládl jeho syn Jiří Augustus jako Jiří II. a i za jeho vlády docházelo k dalšímu posilování moci předsedy vlády na úkor panovníka.

Jiří III.

Na rozdíl od svých dvou předchůdců (Jiřího I. a Jiřího II.) se Jiří III. narodil v Británii a jeho rodným jazykem byla angličtina, díky čemuž byl svým poddaným mnohem blíže.

Jako první britský panovník systematicky studoval přírodní vědy a obecně se jednalo o vzdělaného panovníka, který uměl psát a číst anglicky i německy, ovládal francouzštinu a latinu a vedle jazyků studoval i další obory – matematiku, dějepis, zeměpis, obchod a další disciplíny hodné panovníka.

V roce 1761 se Jiří III. oženil se Šarlotou von Mecklenburg-Strelitz a o dva týdny později byl korunován na britského krále. Se svou ženou zplodili celkem patnáct dětí, z nichž bylo devět synů a šest dcer.

Během života se u Jiřího projevila duševní nemoc a jednou za čas procházel záchvaty, k nimž se postupně přidávaly další zdravotní problémy jako revma, hluchota či slepota. Až do konce svého života se nacházel ve stavu šílenství a ve velmi špatném zdravotním stavu.

Po smrti Jiřího III. se na trůnu vystřídali jeho synové Jiří IV. a Vilém IV., kteří však zemřeli bez legitimních potomků. Vláda tedy přešla na Jiřího vnučku – královnu Viktorii, posledního člena hannoverské dynastie. 

Viktorie I.

Britská královna Viktorie I. sehrála v historii Spojeného království Velké Británie a Irska důležitou úlohu. Nejenže se stala jednotícím symbolem Britského impéria, ale především se zasadila o jeho mocenský vrchol z politického, vojenského i hospodářského hlediska. U moci byla od roku 1837 a roku 1876 se dokonce stala první císařovnou Indie, jíž byla až do své smrti roku 1901.

Doba její vlády je označována jako tzv. viktoriánské období a rozmach, kterého dosáhla, je vidět napříč celým světem – její jméno nese mnoho míst bývalého Britského impéria, například:

  • australské státy Victoria a Queensland,
  • hlavní město Britské Kolumbie (Victoria),
  • centrum Hongkongu (Victoria),
  • hlavní město Seychel (Victoria),
  • hlavní město ostrova Gozo na Maltě (Victoria),
  • největší africké jezero Viktoriino jezero,
  • Viktoriiny vodopády v jižní Africe.

Budoucí britští panovníci ji mohou mít jako vzor, kterým se v době své vlády inspirovat.

Pokud byste zaslechli pojem „evropská babička“, pak je řeč právě o Viktorii I. Pro svých devět dětí a 42 vnoučat totiž dohodla manželství po celé Evropě, aby země ještě více sjednotila, zajistila mír a samozřejmě rozšířila oblast britského působení. To se jí ale ne zcela povedlo, protože někteří její potomci se nakonec postavili proti sobě.

Viktorie I. byla u moci dlouhých 63 let. Překonala ji až její prapravnučka Alžběta II., která vládla neuvěřitelných 70 let. Po Viktorii se panovníkem stal její syn Eduard VII. ze sasko-kobursko-gothajské dynastie (po otci), která se v roce 1917 přejmenovala na dynastii Windsor a vládne Británii dodnes. Tím však nadobro zanikla hannoverská dynastie.

Eduard VII.

Za vlády Eduarda VII. se udály významné změny v technologiích a vědě, vzniklo letectví a sám Eduard pomohl s rozvojem flotily britského námořnictva a se zefektivněním britské armády.

Vedle toho podporoval dobré vztahy mezi Velkou Británií a jinými zeměmi – urovnal vztahy s Francií, v Severní Americe si jej velmi oblíbili a v roce 1908 jako první britský panovník navštívil Ruské impérium.

Eduard VII. byl ale obecně velmi aktivní. Pomohl založit Royal College of Music, miloval sport, módu, a dokonce zavedl zvyk jíst k nedělnímu obědu hovězí pečeni a opečené brambory s křenovou omáčkou, který se v Británii s oblibou dodržuje dodnes.

Na konec jej však dohnal jeho zlozvyk. Zemřel na zánět průdušek způsobený každodenním kouřením velkého počtu cigaret a doutníků.

Jiří V.

V době první světové války se zřekl všech svých německých titulů a přiměl k tomu i další členy královské rodiny, aby podpořil britské vlastenectví. Rovněž to byl právě on, kdo změnil jméno svého královského rodu (17. července 1917) „Sachsen-Coburg und Gotha“ na rod „Windsor“ podle stejnojmenného sídelního hradu s cílem odstranit pozůstatek němčiny z názvů spojených s královskou rodinou.

Jiří V. tak byl prvním britským panovníkem z windsorské dynastie a vedle toho byl jediným císařem Indie, který navštívil císařský dvůr v Dillí, kde byl korunován.

Během jeho vlády došlo k oddělení správy dominií (skupina politicky autonomních celků v rámci Britského impéria), což připravilo cestu ke vzniku Commonwealthu neboli současnému Britskému společenství národů, které sdružuje Spojené království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalé dominie a kolonie.

Jiří VI.

Jiří VI. byl posledním císařem Indie (do roku 1947), posledním králem Irska (do roku 1949) a první hlavou tzv. Commonwealthu.

Jako druhý syn panovníka Jiřího V. se Albert (později jako král Jiří VI.) nepřipravoval na převzetí královských povinností a v mládí žil ve stínu svého staršího bratra. Ten pak ale paradoxně vládl pouhých 325 dní (20. leden 1936 – 11. prosinec 1936) jako Eduard VIII., což ho pasovalo na britského panovníka s nejkratší dobou panování.

Stalo se tak kvůli sňatku s rozvedenou Američankou, kdy se Eduard vzdal trůnu, aby nepoškodil svůj status politicky neutrálního panovníka. Je tak jediným panovníkem království Commonwealthu, který se dobrovolně vzdal trůnu. Po jeho abdikaci na trůn ihned nastoupil jeho mladší bratr Jiří VI., a to i bez hlubokých znalostí panování.

Za jeho vlády čelily země válce s nacistickým Německem a následně také s Itálií a Japonskem. I když z toho vyšla Británie jako vítěz, byly to nesmírně náročné roky. V průběhu války král i jeho žena Alžběta poskytovali obyvatelstvu morální podporu při návštěvách vybombardovaných míst a celou svou královskou rodinu zahrnuli do přídělového systému, čímž si vysloužili velkou oblibu u obyvatelstva a posílili svou loajalitu.

„Mé děti nikdy neodcestují beze mě. Já nikdy neodejdu bez svého manžela krále. A král zemi neopustí,“ prohlásila tehdy manželka Jiřího VI., známá jako „královna matka“.

Alžběta dala Jiřímu dvě dcery (Markétu a Alžbětu, pozdější britskou královnu Alžbětu II.) a spolu s Lionelem Loguem, expertem na jazykový projev mu pomohla překonat strach z veřejných vystoupení způsobený koktáním, které se u něj projevilo již v raném dětství, když se jej snažili přeučit na praváka. K tomuto tématu byl natočen film Králova řeč, který popisuje jeho cestu za sebevědomým projevem.

Jeho zdraví poznamenala válka a ještě více zhoršilo kouření. Zemřel v pouhých 56 letech a dožil se tak nejnižšího věku ze všech britských hannoverských nebo windsorských králů. Jeho manželka ho přežila o bezmála 50 let.

Alžběta II.

Elizabeth Alexandra Mary Windsor se stala britskou královnou už ve svých 25 letech po smrti svého otce Jiřího VI. dne 6. února 1952.

Za dobu svého panování vládla jako Alžběta II. patnácti nezávislým státům označovaných jako Commonwealth realm (Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalomounovy ostrovy, Tuvalu a Spojené království Velké Británie a Severního Irska), kdy pro každou zemi plnila královské povinnosti odděleně. Rovněž byla nejvyšší představitelkou anglikánské církve.

V roce 2015 se Alžběta stala nejdéle vládnoucím panovníkem v anglických a britských dějinách a rok nato byla nejdéle vládnoucím žijícím monarchou na světě.

Po boku stál Alžbětě II. celých 73 let její manžel princ Philip, vévoda z Edinburghu známý svým typickým humorem, s nímž měla čtyři děti. Tento muž byl uznávanou autoritou, 13 let sloužil aktivně v armádě a za svůj život se setkal, stejně jako královna, s nespočtem událostí s celosvětovým dopadem – velkou hospodářskou krizí, prvním letem člověka do vesmíru, výbuchem Černobylu i koronavirovou pandemií. Zemřel 9. dubna 2021 ve věku obdivuhodných 99 let (10. června by oslavil 100. narozeniny).

A je to teprve nedávno, co britská královna Alžběta navždy odešla a zanechala vládu svému synovi. Lidé si nyní zvykají, že již neuvidí ten známý obličej, který vídali tolik let.

Karel III. Britský (znám jako princ Charles)

Karel Filip Artur Jiří je současný britský panovník, který vládne od roku 2022 jako Karel III. Spojenému království a dalším čtrnácti nezávislým státům sdruženým ve společenství Commonwealth realm. Na trůn nastoupil po smrti své matky, královny Alžběty II. a historicky je považován za nejstaršího a nejdéle čekajícího britského následníka trůnu – vlády se ujal až ve svých 73 letech.

Vedle toho se pyšní ještě dalším prvenstvím. V roce 1970 totiž získal jako první britský následník trůnu vysokoškolský titul (Bachelor of Arts na univerzitě v Cambridgi). O pět let později pak získal na stejné univerzitě titul Master of Arts. Během studií navíc sloužil u Královského letectva a Královského námořnictva. 

Již po mnoho let se zasazuje o ochranu historických budov, podpořil více než 400 charitativních organizací a projektů a nabádá k ochraně životního prostředí.

Do povědomí celosvětové veřejnosti se dostal především díky své velmi oblíbené manželce, princezně lady Dianě, kterou si vzal v roce 1981 a s níž má dva syny – prince Williama a prince Harryho. Manželství se však v roce 1996 rozpadlo kvůli milostným aférám na obou stranách a rok poté princezna zemřela při autonehodě.

V roce 2005 se pak Karel III. oženil s dlouholetou partnerkou Camillou Parkerovou Bowlesovou, nyní označovanou jako Královna manželka Camilla Britská. Následníkem trůnu je jeho starší syn William, princ z Walesu.

Korunovace Karla III. je naplánována na 6. května 2023.

Zajímavosti o dalších britských panovnících

  • Jiří II. Britský (1683–1760) – na jeho korunovaci složil hannoverský skladatel Georg Friedrich Händel čtyři nové chorály, z nichž Zadok the Priest (česky Kněz Sádok) se od té doby zpívá při každé korunovaci.
  • Jiří IV. (1762–1830) – vedl extravagantní životný styl a roku 1797 dosáhl tělesné hmotnosti přes 111 kg. O přibližně 30 let později začal používat korzet vyrobený pro obvod pasu 127 cm. Měl zálibu v architektuře a nechal postavit nebo přestavět celou řadu významných budov (např. Buckinghamský palác, Národní galerii).
  • Vilém IV. Britský (1765–1837) – za jeho vlády došlo k několika reformám. K úpravě sociálních zákonů, k zákazu práce dětí, k úpravě volebního systému a k zákazu otrokářství, které platilo po téměř celé britské impérium. 

Britští panovníci – souhrn zmíněných britských králů

Anglických, skotských a irských králů byla celá spousta. My jsme se v článku zaměřili pouze na britské krále po sjednocení Anglie a Skotska, které najdete v tabulce níže.

Jméno panovníkaRod/dynastieObdobí vládyDélka života
Anna StuartovnaStuartovci1707–17141665–1714 (věk 49 let)
Jiří I.Hannoverská dynastie1714–17271660–1727 (věk 67 let)
Jiří II.Hannoverská dynastie1727–17601683–1760 (věk 76 let)
Jiří III.Hannoverská dynastie1760–18201738–1820 (věk 81 let)
Jiří IV.Hannoverská dynastie1820–18301762–1830 (věk 67 let)
Vilém IV.Hannoverská dynastie1830–18371765–1837 (věk 71 let)
Viktorie I.Hannoverská dynastie1837–19011819–1901 (věk 81 let)
Eduard VII.Windsorská dynastie*1901–19101841–1910 (věk 68 let)
Jiří V.Windsorská dynastie1910–19361865–1936 (věk 70 let)
Eduard VIII.Windsorská dynastie1936 (11 měsíců)1894–1972 (věk 77 let)
Jiří VI.Windsorská dynastie1936–19521895–1952 (věk 56 let)
Alžběta II.Windsorská dynastie1952–20221926–2022 (věk 96 let)
Karel III.Windsorská dynastie2022–1948–

*Do roku 1916 se tato dynastie nazývala Sachsen-Coburg-Gotha (sasko-kobursko-gothajská dynastie).

Jak je vidět z tabulky, dožívali se britští panovníci poměrně vysokého věku, a to zejména i na svou dobu. Prvenství drží bezesporu Alžběta II., která se dožila úctyhodných 96 let.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články