Byla poslední královnou Anglie a poslední královnou Skotska. Anna Stuartovna se narodila do šlechtické rodiny v Londýně v únoru roku 1665. Byla druhou dcerou vévody z Yorku (později nazývaného Jakub II.), a jeho manželky Anny Hydeové. Jaké bylo její dospívání, když ještě netušila, že bude kralovat?
Přestože se Anna Stuartovna na roli královny v dětství nepřipravovala, osud nakonec rozhodl jinak. Ač byla čtvrtým dítětem v pořadí a na svět ještě přišlo dalších sedm sourozenců, dětství přežila jen ona a její starší sestra Marie. Jakým nástrahám po celý život Anna Stuartovna čelila? Čím ovlivnila dějiny Velké Británie? A proč byla poslední Stuartovnou na trůnu? Dozvíte se v článku.
Dětství Anny Stuartovny
Mládí Anny Stuartovny bylo poznamenáno rodinnými a politickými turbulencemi, které měly zásadní vliv na její život a budoucí roli jako královny. Anna se narodila 6. února 1665 a strávila své dětství v poměrně klidném prostředí, ačkoli byla její výchova ovlivněna konfliktem mezi katolicismem a anglikánskou církví. Její otec Jakub II. byl katolík, zatímco její matka Anna Hydeová byla anglikánkou. Samotná Anna Stuartovna nakonec byla vychována jako anglikánka, což jí zůstalo po celý život.
Anna měla v dětství velké problémy s očima, které jí způsobily výrazné zhoršení jejího zraku. Tyto komplikace byly pravděpodobně způsobeny chronickým zánětem očních víček, známým jako blefaritida a šilháním. Proto byla v jejích čtyřech letech poslána na léčení do Francie. Zrak se jí zlepšil, ale samozřejmě ne úplně, což ji po celou dobu jejího života komplikovalo například čtení či psaní.
Do Anglie se Anna vrátila zpět v roce 1670 a o chvíli později, v roce 1671, jí zemřela matka Anna Hydeová (pravděpodobně na rakovinu prsu) a nedlouho poté zemřeli i Anniny sourozenci Edgar a Catherine.
Dětství přežila nakonec jen Anna a její sestra Marie. Výchovu obou dívek pak částečně ovlivňovala jejich babička, vévodkyně z Ormondu, plukovník Edward Villiers a jeho žena Frances a další členové anglické šlechty.
Anna Stuartovna (6. 2. 1665 – 1. 8. 1714)
→ Královna Anglie, Skotska a Irska
→ Také poslední královna Anglie a Skotska: 1702–1707
→ První královna Velké Británie: 1707–1714
→ Rodiče: Jakub II. Stuart a Anna Hydeová
→ Děti: 17 těhotenství, ale pouze jedno dítě (princ William vévoda z Gloucesteru) se dožilo 11 let, bylo jediné přeživší
→ Dědictví: Poslední monarcha z rodu Stuartovců, její smrt vedla k nástupu Hannoverské dynastie
Nyní už bylo jasné, že dědičkou trůnu bude právě Marie nebo Anna. Obě byly vzdělávány typicky pro ženy jejich postavení, což zahrnovalo studium náboženství, francouzštiny, hudby, malování či tance.
Otec dívek se zanedlouho znovu oženil s Marií Beatrice d’Este, která byla jen o několik let starší, než jeho dcery. Tato žena byla oddaná katolička, což bylo v tehdejší anglické protestantské společnosti nerado viděno. Nakonec i sám Jakub II. konvertoval ke katolictví.
Cesta Anny Stuartovny na trůn
Jak už víme, ač se Anna Stuartovna na roli královny v dětství nepřipravovala, osud nakonec rozhodl jinak. Její cesta k trůnu byla přímo ovlivněna politickými změnami a dynastickými konflikty. Její otec, Jakub II., se stal králem v roce 1685, ale jeho katolické přesvědčení a pokusy o katolizaci Anglie vedly k nespokojenosti mezi protestantskou většinou. V roce 1688 došlo ke Slavné revoluci, kdy byl Jakub II. sesazen a nahradili ho Anny starší sestra Marie II. a její manžel a zároveň bratranec Vilém III. Oranžský.
Po smrti Marie II. v roce 1694 (podlehla černým neštovicím) zůstal Vilém III. Oranžský na trůnu sám. Anna se pak stala dědičkou trůnu po Vilémově smrti (v roce 1702), protože Vilém a Marie neměli žádné přeživší děti. Úmrtnost v této dinastii byla opravdu vysoká.
Dospělosti se děti Anny nedožily
Samotná Anna byla celkem 17x těhotná s manželem, princem princem Jiřím Dánským, ale žádné z jejích dětí se nedožilo dospělosti. Živé se jí narodily celkem 3 děti. Avšak i její nejdéle žijící syn, princ William, vévoda z Gloucesteru, zemřel v jedenácti letech. To zanechalo Annu jako nejbližšího protestantského dědice trůnu.
Politika a vláda královny Anny
Anna nastoupila na trůn roku 1702 ve 38 letech. Kromě vady očí jí trápila i silná obezita a dna. Nemohla chodit bez opory. Na kralování bohužel neměla ani dostatečné vzdělání, hloupá ale určitě nebyla, ač ji knihy příliš nezajímaly. Aniž by to ale možná sama tušila, stala se nejúspěšnější panovnicí z rodu Stuartovců.
Během vlády učinila dva velmi důležité kroky, které významně ovlivnily dějiny. Prvním krokem bylo v roce 1702 jmenování hraběte z Marlborough – Johna Churchilla,
do čela vojenských jednotek, čímž Anglii přinesla řadu bezkonkurenčních vítězství. Byl to manžel její nejbližší kamarádky a rádkyně Sarah Jenningsové. Druhý její krok zaručil Anglii mír. To se jejím předchůdcům nepodařilo.
Anna Stuartovna se také angažovala ve válce o španělské dědictví, která měla důsledky pro mocenské a ekonomické postavení Velké Británie v Evropě. Její vládnoucí období se vyznačovalo také zvyšováním vlivu ministrů a velkým poklesem panovníkovi moci. Roku 1708 se Anna Stuartovna stala posledním britským panovníkem, který vetoval zákon parlamentu. Při tom všem podporovala hudbu a umění.
Původ a rodina Stuartovců
Rod Stuartovců patřil k významným evropským dynastiím, jejichž kořeny sahají do Skotska. Na anglický trůn se Stuartovci dostali v roce 1603, kdy po smrti Alžběty I. nastoupil skotský král Jakub VI. jako Jakub I. Anglický. Tím došlo ke spojení anglické a skotské koruny v personální unii, i když obě země si nadále zachovávaly vlastní parlamenty a zákony.
Stuartovci vládli v období silných náboženských a politických konfliktů. Napětí mezi katolíky a protestanty, stejně jako spory mezi panovníkem a parlamentem, vyústily například v anglickou občanskou válku a popravu krále Karla I. v roce 1649. Monarchie byla následně na čas zrušena a obnovena až roku 1660, kdy se na trůn vrátil Karel II., strýc Anny Stuartovny.
Rodina, do které se Anna narodila, tak byla již po generace vystavena politickým krizím, náboženským sporům i otázkám legitimity vlády. Tyto okolnosti zásadně ovlivnily i její vlastní život a postavení.
Vznik Velké Británie v roce 1707
Jedním z nejvýznamnějších momentů vlády Anny Stuartovny bylo sjednocení Anglie a Skotska. Do té doby šlo o dva samostatné státy, které sice měly společného panovníka, ale fungovaly odděleně.
V roce 1707 byly přijaty tzv. Akty o unii, které vytvořily jednotný stát: Velkou Británii. Došlo ke sloučení parlamentů a vzniku jednoho politického celku se sídlem v Londýně. Tento krok měl především ekonomické a bezpečnostní důvody. Skotsko získalo přístup k anglickým koloniálním trhům a Anglie si zajistila stabilnější severní hranici.
Anna Stuartovna se tak stala první královnou Velké Británie. Tento akt sjednocení měl dlouhodobý dopad na vývoj britského státu a položil základy jeho budoucího postavení jako světové mocnosti.
Válka o španělské dědictví
Válka o španělské dědictví (1701–1714) byla jedním z klíčových konfliktů, do kterých Anglie během vlády Anny Stuartovny zasáhla. Spor vznikl po vymření španělské větve Habsburků a šlo o to, kdo získá rozsáhlé španělské území a vliv v Evropě.
Proti sobě stály dvě hlavní koalice: na jedné straně Francie podporující nárok rodu Bourbonů, na druhé straně aliance evropských mocností včetně Anglie, Nizozemska a Rakouska.
Velkou roli v tomto konfliktu sehrál John Churchill, vévoda z Marlborough, jehož Anna jmenovala vrchním velitelem. Díky jeho vojenským schopnostem dosáhla anglická armáda několika významných vítězství, například v bitvě u Blenheimu roku 1704.
Válka byla ukončena Utrechtským mírem v roce 1713. Výsledkem bylo oslabení francouzského vlivu a posílení postavení Velké Británie, která získala nová území i obchodní výhody.
Víte, že…
Anna Stuartovna je spojována i s prvním zákonem věnovaným autorskému právu. Ten říkal, že výhradní právo na dílo náleží jejím autorům a nikoliv tiskařům, jak tomu bylo do té doby.
Úmrtí Anny Stuartovny
Královna Anna zemřela v pouhých 49 letech. Roku 1714 ji zabila mozková mrtvice. Přesto se dožila daleko vyššího věku než například její matka Anna nebo sestra Marie.
Zajímavostí je, že její rakev byla vyrobena ve čtvercovém tvaru. Nehrála v tom však roli móda, ale zmiňovaná nadváha a tím pádem i šířka královny. Rakev byla uložena do Westminsterského opatství v Londýně. Protože Anna Stuartovna neměla i přes četná těhotenství žádné potomky, vlády se po ní ujal Jiří I., její bratranec a zároveň příslušník Hannoverské dynastie.
Konec dynastie Stuartovců
Smrtí Anny Stuartovny v roce 1714 skončila vláda rodu Stuartovců na britském trůnu. Jelikož neměla žádné přeživší potomky, nastala otázka nástupnictví.
Ta byla vyřešena již dříve tzv. Zákonem o nástupnictví (Act of Settlement) z roku 1701, který zajišťoval, že na trůn může nastoupit pouze protestantský panovník. Koruna tak přešla na Jiřího I. z rodu Hannoverů, vzdáleného příbuzného Stuartovců.
Tím začala nová etapa britských dějin. Stuartovci sice ztratili trůn, ale jejich stoupenci – jakobité – se ještě v následujících desetiletích pokoušeli o jeho obnovení.
Shrnutí
Anna Stuartovna patřila mezi panovnice, které výrazně ovlivnily směřování své země, přestože se na vládu původně nepřipravovala. Její život byl poznamenán osobními tragédiemi, zdravotními problémy i politickými tlaky.
Během její vlády došlo ke klíčovým událostem: sjednocení Anglie a Skotska, zapojení do významného evropského konfliktu i posílení role parlamentu. Zároveň byla poslední z rodu Stuartovců, čímž uzavřela jednu důležitou kapitolu britských dějin.
Její odkaz tak spočívá nejen v konkrétních politických krocích, ale i v proměně samotné podoby monarchie, která se za její vlády postupně měnila směrem k modernímu konstitučnímu systému.
Zajímají vás i další témata spojená s královskou historii či současností Velké Británie? Přečtěte si například o vládě Tudorovců nebo o životě krále Karla III. Děkujeme, že jste tady s námi. Nezapomeňte nás sledovat i na našich sociálních sítích.
