Koncert pro obnovu kaple Navštívení Panny Marie

zveme vás na kulturní akci, která má přesah

Článek

Volba prezidenta: jak probíhá teď a jak jsme volili za první republiky?

Hlavu státu si volíme už více než 100 let. Zajímá vás, jak se systém prezidentské volby vyvíjel? Podívejte se s námi na jeho současnost i historii. Ukážeme vám taky, jak se volba prezidenta liší od korunovace monarchy.

Jak se v České republice volí prezident?

Hlavu státu si vybíráme od roku 2012 tzv. přímou volbou. Znamená to, že každý český občan s volebním právem (tedy starší 18 let) hlasuje v prezidentských volbách přímo pro kandidáta, kterého považuje za nejlepší budoucí hlavu státu. 

Pokud už v prvním kole voleb získá jeden z kandidátů více než 50 % hlasů, stává se prezidentem. Pokud ne, koná se za 14 dnů druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ten, který v něm dostane více hlasů než jeho protivník, se stává budoucí hlavou státu. 

Pokud by náhodou došlo k úplné rovnosti hlasů, volby se zruší a do deseti dnů se musí konat nové. Prezidenta volíme vždy na pětileté funkční období. Poprvé byl takto zvolen prezidentem Miloš Zeman.

Volby probíhají v posledních 60 dnech vlády předchozího prezidenta, nejpozději však 30 dní před skončením jeho funkčního období. Pokud se z jakéhokoli důvodů uvolní úřad prezidenta republiky dřív, například kvůli těžké nemoci nebo úmrtí, volba nové hlavy státu se musí uskutečnit do 90 dnů

Kdo se může stát prezidentem?

Na prezidenta může kandidovat každý občan České republiky, který:

  • má právo volit,
  • dosáhl věku 40 let,
  • je svéprávný.

A jak se člověk stane kandidátem? Musí získat podporu nejméně 20 poslanců či 10 senátorů, nebo musí nasbírat minimálně 50 000 podpisů k petici, která podporuje jeho kandidaturu.

Kdo se nemůže stát prezidentem?

Nikdo nesmí být zvolen více než dvakrát za sebou, nejdelší období vlády jednoho prezidenta tedy může být 10 let. 

Další podmínkou je, že kandidáti nesmějí být potrestáni za velezradu, hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. 

Jak jsme o prezidentu rozhodovali v historii?

Pojďme se teď vypravit do minulosti a podívat se, jakým vývojem prošly prezidentské volby už od konce první světové války.

Nadšená první volba

Ačkoli si dnes první republiku často představujeme jako dokonalou formu demokracie, volba prezidenta určitě nefungovala podle současných standardů republiky. Alespoň ta první ne.

Po skončení první světové války bylo potřeba vládu i prezidenta zvolit rychle, aby se mohla začít právě narozená demokracie rozvíjet. Prozatímní ústava říkala, že prezidenta má zvolit parlament, tedy Národní shromáždění. Pro vítězství bylo třeba, aby daného kandidáta podpořily alespoň dvě třetiny přítomných poslanců.

Žádné sčítání hlasů se ale nekonalo. Volilo se tzv. aklamací – k Masarykovu vítězství stačily nadšené výkřiky poslanců a obrovský potlesk. „Prohlašuji tedy professora doktora Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným presidentem Československé republiky,“ řekl podle zápisu z tehdejší schůzce Kramář. Masaryk měl zůstal prezidentem jen do doby, než bude hotová nová ústava a bude moct proběhnout řádná volba.

Masaryk má výjimku

První prezidentské volby podle nové ústavy se konaly v roce 1920 a volila se v nich hlava státu na sedmileté funkční období. Kandidát potřeboval získat alespoň tři pětiny hlasů přítomných. Zákonodárci postupně přicházeli k urně a vhazovali do ní lístek se jménem svého kandidáta. Zajímavé je, že bylo možné využít i bílých lístků – jako symbolů protestu. 

Podobně probíhala i volba v roce 1927, kdy Masaryk opět už v prvním kole volby získal více než tři pětiny hlasů. Byl natolik uznávaným státníkem, že měl v ústavě výjimku – po uplynutí druhého období mohl být jako jediný český prezident zvolen potřetí. Kvůli nemoci ale už rok po zvolení odstoupil. Nahradil ho Edvard Beneš, který po přijetí Mnichovské dohody v roce 1938 odstoupil a uchýlil se do exilu. 

Prezidentské volby podle nacistů 

Po Benešově abdikaci se konaly nové volby, jen na oko svobodné. Jediným kandidátem na prezidenta byl Emil Hácha. Bílých lístků tehdy využilo 12 % členů Národního shromáždění. Prezidentem samostatného státu byl Hácha pouhých pár měsíců. Po obsazení Československa a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava zůstal jen v roli protektorátního prezidenta, a to až do konce války.

Komunisté přebírají post hlavy státu

Po druhé světové válce se volilo stejným systémem, jaký používala první republika. Ve volbách roku 1946 zvítězil Edvard Beneš, po převzetí moci komunisty ale abdikoval a nové volby se konaly v roce 1948. 

Jednalo se o veřejnou, jednoznačnou volbu. Poslanci hlasovali povstáním v lavici nebo zvednutím ruky. Pro komunistického kandidáta Klementa Gottwalda hlasovalo všech 296 přítomných poslanců. Veřejně se pak hlasovalo v následujících třech prezidentských volbách, k systému tajné volby pomocí hlasovacích lístků se Československo vrátilo v roce 1968. Volba ale rozhodně nebyla svobodná, poslanci „vybírali“ předem určeného komunistického kandidáta.

Sametová revoluce přináší změnu

První volba po sametové revoluci se odehrála už v prosinci 1989. Ale jen prozatímní. Veřejným hlasováním se všichni poslanci vyslovili pro Václava Havla a většina ho zvolila i o rok později v řádné tajné volbě. Proti Havlovi však nestál žádný kandidát, poslanci se vyjadřovali jen pro a proti. 

Česká republika vybírá nepřímou volbou

Po rozpadu Československa pokračovala Česká republika v tzv. nepřímé volbě. Tu první v roce 1993 vyhrál Václav Havel. O budoucím prezidentu rozhodovala Poslanecká sněmovna a Senát. 

Volby mohly mít až tři kola. Pokud získal kandidát v prvním kole více než 50 % hlasů, stal se hlavou státu. Pokud ne, do druhého kola postoupili dva kandidáti: jeden s nejvyšší počtem hlasů od Poslanecké sněmovny a jeden s nejvyšší počtem od Senátu

V druhém kole vyhrál kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů v obou komorách parlamentu. Kdyby nebyl zvolen nikdo ani ve druhém kole, byla ještě možnost třetího kola. V ní by vyhrál kandidát s nadpoloviční většinou hlasů od přítomných poslanců a senátorů. Pokud by ani tehdy nikdo nezvítězil, konaly by se nové volby.

Tímto systémem volila Česká republika svého prezidenta až do roku 2008, kdy se stal podruhé prezidentem Václav Klaus. O pět let později jsme začali volit současným systémem, tedy přímou volbou.

Jak se liší volba prezidenta od korunovace?

Pojďme ještě srovnat prezidentskou volbu s výběrem nového monarchy. V současných královstvích či knížectvích v Evropě se noví panovníci vybírají podle nástupnické linie. Pokud současný král zemře nebo abdikuje, jeho nástupcem se většinou stává nejstarší syn, popřípadě dcera

Zatímco prezident nastupuje do úřadu po složení slibu před parlamentem, král oficiálně usedá na trůn po obřadu zvaném korunovace. Ten se koná několik měsíců po smrti předchozího panovníka. Bylo by totiž nevhodné pořádat tak veselou událost ještě v době truchlení. 

Ukažme si teď proces korunovace na příkladu Velké Británie, kterou tento obřad čeká už 6. května s novým králem Karlem III. Korunovace se koná ve Westminsterském opatství a vede ji nejvýše postavený duchovní anglikánské církve, tedy arcibiskup canterburský. 

Na začátku korunovace se nastupující panovník představí lidu. Před arcibiskupem složí přísahu z roku 1688, v které se zaváže vládnout v soulady se zákony Velké Británie. Arcibiskup ho pak pomaže svatým olejem a nový monarcha převezme korunovační klenoty: královské jablko, žezlo i korunovační prsten. Následně ho arcibiskup korunuje.

České prezidentské volby 2023

V Česku se naposledy konaly prezidentské volby v lednu 2023. Do druhého kola postoupili kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš. V druhém kole byl s 58,32 % hlasů zvolen českým prezidentem Petr Pavel. Další prezidentské volby se budou konat v roce 2028.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články