Koncert pro obnovu kaple Navštívení Panny Marie

zveme vás na kulturní akci, která má přesah

Článek

Pražská defenestrace vyvolala počátek husitských válek a později započala i třicetiletou válku

Pražských defenestrací bylo hned několik. Tou nejznámější je asi ta první z roku 1419, která vyvolala počátek husitských válek. Následovaly však ještě dvě. V roce 1483 a 1618. Ta poslední rozpoutala stavovské povstání a třicetiletou válku. Všechny tři události spojuje demonstrativní svržení z oken, však jen při jedné nikdo nezemřel.

Zajímavost: Pražské defenestrace bývají mnohdy označeny jako první, druhá a třetí podle data jejich konání, často se ale můžeme setkat i s tím, že se defenestrace z r. 1483 počítá až jako třetí a jako druhá ta z roku 1683. Je to z důvodu, že je historiky defenestrace z roku 1483 brána jako relativně méně významná. V článku Českého královského institutu jsou pro přehlednost defenestrace řazeny chronologicky podle data jejich vzniku.

Co znamená pojem defenestrace? 

Slovo defenestrace pochází z latinské předložky de, což znamená z/pryč a výrazu fenestra, který označuje okno.

První Pražská defenestrace (1419)

První pražská defenestrace byla projevem odporu českých protestantů (kališníků) vůči Habsburkům, kteří byli katolíky. Protestanti byli znepokojeni snahami Habsburků o omezení jejich náboženských svobod a 30. července roku 1419 se sešli v Chrámu Panny Marie Sněžné (kde kázal kněz a pozdější vůdce pražských radikálů Jan Želivský) a vyrazili směrem k Novoměstské radnici. 

Tam údajně pouze chtěli osvobodit vězněné souvěrce. Výsledkem však byla defenestrace, kterou bychom dnes mohli nazvat jako útok na veřejného činitele. Podle českého spisovatele z doby husitské Vavřince z Březové se tohoto útoku zúčastnil i samotný Jan Žižka.

Důležitá data vedoucí k první defenestraci

  • 1415 a 1416 Upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského v Kostnici,
  • 1417–1419 – Boj mezi pražskými husity a katolíky, Václav IV. nedokáže zklidnit situaci,
  • 6. červenec 1419 – Král Karel IV. vyměnil novoměstskou radu, která poté zatkla mnoho husitů a zakázala také husitské procesí.

Následky

První pražská defenestrace za sebou zanechala cca 10–13 mrtvých a je považována za událost, která vyvolala počátek husitských válek. Když tato zpráva o brutálním zabití (nejen) konšelů zastihla krále Václava IV., vyvolala u něj záchvat hněvu. Právě ten bývá dáván do souvislosti s jeho úmrtím o několik týdnů později.

Druhá Pražská defenestrace (1483)

Druhá Pražská defenestrace se pojí s rokem 1483. A stejně jako ta předchozí i ta následující je spjata s náboženskými nepokoji. Zároveň je však defenestrací, která je nejčastěji opomínána (z důvodu jejího nižšího historického významu). 

Pražští radikálové se bouřili, protože měli obavy o svou budoucí náboženskou svobodu. Strana kališníků se totiž cítila ohrožena katolíky ze Staroměstské radnice. 

Konal se tak převrat na Novém a Starém městě a také Malé straně. Ze Staroměstské radnice byl vyhozen (a tím i usmrcen) staroměstský purkmistr. Na Novoměstské radnici však byli konšelé brutálně pobiti a poté také svrženi z oken. Popravy jako odplaty pak na sebe ještě toho dne nenechaly dlouho čekat. Tento pražský převrat přispěl k omezení moci krále Vladislava Jagellonského. 

Třetí pražská defenestrace (1618)

A co vyvolalo třetí Pražskou defenestraci, která se udála 23. května roku 1618? Po smrti Rudolfa II., který čechům přislíbil náboženskou svobodu, ho na trůnu vystřídal jeho bratr Matyáš Habsburský. Ten chtěl naopak upevnit moc katolické církve a omezit vliv českého panstva a měšťanů. Vlivem katolické církve však bylo otřeseno již tzv. Rudolfovým majestátem

I přes samotný zákaz římského císaře Matyáše se kvůli tomu sjeli zástupci českých stavů do Prahy, kde se rozhodli potrestat úředníky, kteří krále zastupovali vyhozením z oken. Tři úředníci, kteří byli vyhozeni z oken Staroměstské radnice, pád z druhého patra přežili. Jde tak o jedinou defenestraci, která za sebou nezanechala mrtvé. Tento akt však vyvolal stavovské povstání proti Habsburkům a započal třicetiletou válku (nejničivější a nejkrvavější náboženský konflikt, jaký starý kontinent do té doby zažil).

Stavové si také po defenestraci schválili vlastní ústavu a zvolili si nového krále – Fridricha Falckého. Stavovská vojska však v rozhodující bitvě na Bílé hoře 8. listopadu roku 1620 prohráli a Fridrich Falcký uprchl z Prahy. Stavovské povstání tak bylo poraženo a zakončeno popravou 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Habsburkové se vrátili úspěšně na český trůn a na něm také zůstali bezmála dalších 300 let. 

Významné zlomy v dějinách 

Může se zdát, že vzhledem k jejich počtu, byly defenestrace běžnými akty nespokojenosti. Byly však zcela výjimečnými politickými událostmi, které zásadně ovlivnily především české, ale i světové dějiny. Utrpením lidí při samotných defenestracích to ale nekončilo, většinou následovala muka dalších, mnohdy zcela nevinných obětí. 

Byla i čtvrtá pražská defenestrace? 

Někteří historikové označují jako tzv. čtvrtou Pražskou defenestraci smrt Jana Masaryka, tehdejšího ministra zahraničních věcí, v roce 1948. Jeho úmrtí dodnes nebylo zcela objasněné. Vraždu se dodnes policii nepodařilo prokázat, ačkoliv je jasné, že syn prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, vypadl z okna. Jeho tělo bylo nalezeno pod okny jeho služebního bytu v Černínském paláci.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články