Koncert pro obnovu kaple Navštívení Panny Marie

zveme vás na kulturní akci, která má přesah

Článek

Karel Veliký: velikán nejen svou výškou

Neuměl číst ani psát, přesto se stal římským císařem a je přezdíván otcem Evropy. Řeč je o vládci a tvůrci největší říše západoevropského středověku – Karlu Velikém. Na svou dobu se dožil vysokého věku – 66 let, měl pět manželek, byl reformátorem a díky jeho výbojům se franská říše nebývale rozšířila, stala se rozhodující mocností západní Evropy a vytvořila protiváhu Byzantské říše na východě. Víte o Karlu Velikém vše? 

První sjednotitel starého kontinentu

Karel Veliký je první a poslední panovník v dějinách, kterému se podařilo do jednoho státního útvaru sloučit území dnešní Francie a Německa. Za jeho vlády dosáhla Franská říše největšího územního rozmachu. Náplní Karlova panování byly totiž především výboje, díky kterým se franský stát nebývale rozšířil. Je také považován za prvního sjednotitele starého kontinentu a často je mu přezdíváno „Otec Evropy“ (Pater Europae). Toto sousloví se objevovalo už za jeho života, největší slávy však doznalo za vlády jeho vnuků, kdy se karolinské impérium dostalo do krize

Na svou dobu obr

Císař Karel Veliký byl na svou dobu opravdu veliký. Podle dochovaných záznamů měřil něco okolo 185 centimetrů, což v jeho éře nebyla vůbec běžná výška. A vysoký byl i jeho hlas – hovořil fistulí, která je paradoxně připisována spíše lidem malého vzrůstu. Měl také štíhlou a atletickou postavu a vážil zhruba 78 kilogramů. Dožil se i (na tehdejší dobu) úctyhodného věku – zemřel v 66 letech

„Karolinská renesance“

Určitě už jste se setkali s pojmem „karolinská renesance“. Jedná se o období největšího rozkvětu raně středověké franské říše a zejména obrodu kultury za Karla Velikého. Díla začala odkazovat na minulost (často na antiku) a novými nositeli kultury se staly zejména kláštery, kde byly opisovány rukopisy, učil se jazyk (zejména spisovná latina) nebo se psala velkolepá literární díla. V této době vznikl také románský sloh

Neuměl číst ani psát

Císař kladl důraz na vzdělanost. Každý, kdo se chtěl podílet na rozvoji systému a správě říše, musel umět číst a psát a být patřičně vzdělaný. Paradoxem je, že sám Karel Veliký gramotný nebyl, za což se velmi styděl. Pravděpodobně trpěl dysgrafií a dyslexií. Podepisovat se musel jakýmsi obrázkem/monogramem, který ho naučili kreslit jeho rádcové. Panovník měl však velký dar řeči, byl výtečným rétorem. 

Reformátor státní správy 

Franská říše se neustále rozpínala, což donutilo Karla Velikého provést reformu státní správy. Říše se tak rozdělila na jednotlivá hrabství, která měla na starost hrabata podřízená vládci. Území v pohraničí, která byla nezřídka ohrožována vojenskými vpády, se rozdělila na marky. Šlo o vojenské oblasti, v jejichž čele stál vévoda či markrabě. Na hranicích byly také stále přítomny vojenské hlídky. Sám Karel Veliký hlavní město neměl, ale neustále cestoval. Dalším bodem reformy bylo zavedení povinného umění číst a psát pro státní správu. Císař tímto nařízením chtěl zvednout úroveň vládnutí v říši. Reformou prošel i měnový systém. Panovník se zřekl původní zlaté měny ve prospěch měny stříbrné, která byla zavedena v celé říši. 

Karel Veliký

narodil se 2. dubna 748 (některé prameny ale uvádějí i roky 742, 747 nebo 751),
→ franský král a první středověký římský císař v letech 800–814,
zemřel 28. ledna 814 n. l., v Německu,

→ přezdívá se mu také „Otec Evropy“,

Během svého života měl pět manželek.

Byl svatořečen

Leckdo se možná podivuje, že tento panovník patří od roku 1165 mezi svaté, ačkoliv vedl mnoho válečných výbojů. Tehdejší měřítka však byla trochu jiná, než dnes. Nicméně ke svatořečení nedal souhlas tehdejší římský papež, ale konalo se se souhlasem vzdoropapeže Paschalise III. Církev svatořečení Karla Velikého tolerovala od roku 1176 s tím, že bylo oficiálně pouze povoleno, nikoliv uznáno

Pomazán na krále s bratrem 

Karel Veliký byl spolu s mladším bratrem Karlomanem pomazán na krále už v sedmi letech. Po smrti otce řídili zemi oba bratři společně, když však Karloman o tři roky později za nevyjasněných okolností zemřel, začal vládnout Franské říši pouze Karel. Nebylo mu ještě ani pětadvacet let a začal manifestovat svou sílu a velikost. Velmi rychle ovládl například langobardskou říši.

Otec mnoha dětí

Karel Veliký měl postupně 4 manželky: Gerbergu (770–771), Hildegardu (771–783), Fastradu (783–794) a Luitgardu (794–800). Kromě devíti potomků z manželství s Hildegardou a dvou dcer z manželství s Fastradou, měl panovník řadu nemanželských potomků. Známé byly i jeho vztahy s konkubínami (které historie zná nezvykle i jejich jmény), se kterými měl děti také. 

Karlův odkaz žije dál

Od roku 1950 se v Cáchách uděluje jedno z nejprestižnějších evropských ocenění – Cena Karla Velikého. Předává se osobnostem, které se podílely na prosazování myšlenek a ideálů k budování Evropy. Současná Evropská unie se navíc odkazuje na Franskou říši jako na jejího předchůdce. Její rozloha dosahovala za Karla Velikého 1 200 000 km² a patřila do ní území od dnešní Francie až k západním hranicím České republiky. Jedna z hlavních budov Evropské komise v Bruselu navíc nese název Charlemagne building. Odkaz Karla Velikého tak žije dál.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články