Gala koncert pro arcibiskupství

v jedinečné dramaturgii A. Plachetky a F. Klisoviće

Článek

Dal bych je do klobouku a vytáhl jednoho z nich, říká o možné volbě panovníka Pavel Fabini

Monarchie v Čechách je stále ve hře. Je ale třeba vyvrátil některé historické „omyly“. „Ke zrušení monarchie u nás v roce 1918 nedošlo z vůle lidu, ale bylo v podstatě nadiktováno úzkou skupinou politiků, navázaných na zahraniční zájmy. Šlo o obrovskou propagandu po celou dobu první republiky,“ uvedl historik a politolog Pavel Fabini, který se s moderátorkou Bárou Hlaváčkovou ve třetím dílu podcastu Hradní harašení zamýšlel mimo jiné nad tím, zda se Česká republika opravdu může stát dědičnou monarchií, co jí v tom brání, proč je to naopak dobrý nápad a kdo by byl dobrým vládcem. 

„Pokud se nám podaří ukázat, že monarchie není zlo, jak nám bylo celou dobu předkládáno, ale alternativa, která má své výhody a nevýhody, pak můžeme diskutovat o tom, zda bychom si ji u nás přáli,“ myslí si Fabini, který poukázal na lživá tvrzení, jež sice odkryly historické analýzy, ale už se hluboce vryla do paměti našeho národa. A je to škoda, protože jde o brzdu, která brání širší diskuzi. 

Přitom dle historika má monarcha oproti politikům silnou motivaci k tomu, aby obyvatelé jeho země byli spokojeni. „Zvláště u monarchií dědičných vládce ví, že jakýkoliv problém, který v té společnosti nechá vytvořit, si on sám bude muset ‚vyžrat‘, bude ho muset řešit, a to ho motivuje k tomu, aby se s ním potýkal.” Jako příklad použil nyní tolik probíranou důchodovou reformu. „Za celé období 30 let víme, že to je problém, ale nikdo z politiků nepřišel s nějakým zásadním řešením. A teď už to společnost bude bolet hodně moc. Panovník by to řešil v době, kdy by věděl, že to přijde. Politikům, kteří tu jsou na čtyři roky, je to jedno,“ srovnává host podcastu.

Může u nás monarchie uspět? 

Podle Fabiniho ano. „Protože společnosti chybí prvek dlouhodobosti, kontinuity a svorníku, což je hlavní role panovníka. Ve prospěch hovoří i obrovská historická tradice, která je u nás víc jak tisíciletá.“ Poukazuje na Karla IV., kterého zná prakticky každý, stejně jako na enormní zájem o příležitostně vystavované svatováclavské klenoty. 

Otázkou je, kdo byl měl vládnout. Zda někdo z významných šlechtických (či panovnických) rodů, nebo někdo z lidu. „Já bych šel cestou stanovit si nejdříve charakterové vlastnosti, jaké by náš panovník měl mít a pak vést velmi hlubokou diskuzi nad tím, kdo z osob veřejně známých, nebo i neznámých, toto splňuje. Když už budeme mít vybrány ty, o kterých víme, že jsou schopné roli plnit, nechal bych to klidně na momentu náhody. Dal je do klobouku a vytáhl jednu z nich,“ popsal Fabini možný způsob volby panovníka. Ať už by byl jakýkoliv, vždy ve společnosti dojde k rozkolu, jako nyní při volbě politiků, ale jednorázově – a pak by byl na dlouhou dobu klid. 

Jak moc má jít panovník s dobou, aby ho společnost respektovala

Možná vás napadne, že vládce musí být vždy tzv. „in“. Pavel Fabini si ale myslí opak. „Nemůžeme po monachiích chtít, aby se přizpůsobovaly dobovému trendu. Myslím si, že by to bylo na škodu, že by se tím zcela ztratila jejich role nějaké kotvy. Bodu, odkud lze čerpat dlouhodobou moudrost nebo schopnost reflektovat situaci. Monarcha má za sebou desetiletí vlády, sleduje vývoj společnosti, zažívá vše s ní a měl by být schopen rozlišovat, jestli je nová věc ku prospěchu.“

Jiné to je ale se sociálními sítěmi, které mít musí i jako nástroj proti svým odpůrcům. „Je potřeba, aby panovnické rody měly intenzivní kontakt s obyvatelstvem. Protože právě to bude nakonec v referendu rozhodovat o tom, jestli monarchie zanikne, nebo jestli bude pokračovat,“ říká zcela jasně Fabini. 

Věděli jste, že být panovníkem není žádná sranda? Že můžete přijít o kompetence, když řeknete názor, který se nehodí politické špičce? Pusťte si celé Hradní harašení a dozvíte se, kdo v poslední době na svoji otevřenost doplatil. Na další díl podcastu pod záštitou Českého královského institutu se můžete těšit vždy prvního v měsíci. Dopřejte si chvíli luxusu a nechte se vtáhnout do královského světa 21. století. Sledujte nás na Spotify a Apple podcast.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články