Co je inflace a jak se dotýká cen v Česku?

Ačkoliv inflace není žádný obtížný hmyz, obtěžovat dokáže taky. Čím vyšší je, tím vyšší jsou celkově ceny zboží a služeb. Navíc inflace naše finance i znehodnocuje. Co dělat, když si za stejně peněz koupíme dnes méně, než třeba před měsícem? A jaká je predikce inflace na příští rok?

Inflací se rozumí běžný finanční jev, který se opakuje a jehož následky si nese každý z nás. Jak už bylo zmíněno výše, inflace způsobuje, že si za stejnou sumu peněz koupíme méně zboží či služeb, než třeba předchozí měsíc/rok, kdy byla inflace nižší. Potřebujeme tedy stále více peněz, ačkoliv kupujeme pořád to samé. V Česku míru inflace měří Český statistický úřad jako přírůstek takzvaného indexu spotřebitelských cen. 
Míra inflace je ovšem “jen” průměrné procento, které bere v potaz průměrnou spotřebu domácností. Každá domácnost ale nakupuje trochu jiné druhy zboží, proto je důležité myslet na to, že je inflace v zásadě individuální v tom, jaký typ zboží tvoří ve spotřebě lidí větší podíl a jak se jeho cena aktuálně vyvíjí.

Víte, že? Ceny zboží letos v říjnu stouply proti loňsku o 10,1 %. U služeb pak statistici zaznamenali nárůst o 6,1 %.

K čemu se míra inflace využívá?

Míra inflace je měřena procenty (%) a využívá se například pro valorizaci mezd, výši důchodů či sociálních příjmů, je zohledňována i například při cenotvorbě nájemného bydlení a je také často zakotvena ve smlouvě ve smyslu dohodnutého zvýšení nájemného v závislosti na zvýšení inflace.

Příčiny inflace 

Růst cen v Česku patří mezi nejdramatičtější v Evropě. Co je jejich příčinou? Ekonomové nejčastěji jako důvod uvádějí drahé energie, do kterých se propsala i válka na Ukrajině. Cena energií se pak logicky promítla i do cen služeb a zboží. Dalším důvodem je vysoký schodek státního rozpočtu a zvýšení poptávky domácností po pandemii koronaviru, ze které se Česko ekonomicky stále nevzpamatovalo. Nevzpamatoval se totiž celý svět. 

K čemu je inflace dobrá?

Ať inflaci jenom nehaníme, přiznejme si, že bez ní by česká ekonomika tak úplně nefungovala. Ačkoliv nulová inflace a stabilní ceny výrobků i služeb vypadají snově, v realitě se ekonomika velmi odvíjí od očekávání. 

Inflace je v zásadě lepší než deflace (absolutní meziroční pokles cenové hladiny v ekonomice). Při deflaci si totiž zákazníci ruzné nákupy odkládají, právě v očekávání, že příště už nakoupí levněji. Tím dochází k poklesu poptávky po zboží a službách a propadům tržeb a na zaměstnance může čekat i propouštění. Mírná inflace je tedy pro zdravou ekonomiku velmi důležitá, i protože mají lidé víc peněz na spotřebu. 

Pozitivně se dá nahlížet dokonce i na zadlužení. Lidé nebo firmy, které mají dluhy, mohou inflaci vnímat jako pozitivní, protože výše jejich dluhů v důsledku devalvace měny klesá.

A v neposlední řadě zmiňme ještě flexibilitu měnové politiky, kdy inflace dává možnost centrálním použít nástroje měnové politiky, jako je snižování úrokových sazeb, pro stimulaci ekonomiky. Důležité je však zmínit, že pozitivní dopady inflace jsou vnímány spíše s mírnou inflací. 

5 typů míry inflace 

• Nízká: 0–6 % ročně
  
• Mírná: 6–10 % ročně
  
• Vysoká: 10–100 % ročně
  
• Hyperinflace: více než 100 % ročně
  
• Deflace: zdánlivě pozitivní pokles cen, který ale zpomaluje hospodářský růst

Jak se chránit před inflací

Jak se chránit před inflací? Těžko, dotýká se nás všech. Z dlouhodobého pohledu ochranu podle ekonomů zajišťují hmotné investice. Akcie firem či například nákup nemovitosti. 

Jaká je inflace v královstvích?

A jak si vedou s inflací královské země? V porovnání s většinou republik o poznání lépe, za což mluví i výsledky z letošního října, které vydal Eurostat.

Suverénně nejnižší míru inflace měla Belgie (-1,7 %), Nizozemsko (-1,0 %) a Dánsko (-0,4 %). Naopak Česko mělo z EU druhou nejvyšší inflaci hned po Maďarsku.

A jak si vedly ostatní královské země? Norsko: dosáhlo 6% míry inflace, Švédsko 4%,

Spojené království 4,6 % a Španělsko 3,5% inflace. Co myslíte, nebylo by Česku, jakožto monarchii, lépe? Posuďte sami.