Diskuse u III. Kulatého stolu

Článek

„Současný politický systém je hybridní paskvil,“ zaznělo u prvního Kulatého stolu

Je monarchie ekonomicky výhodná? Jací jsou potenciální následníci českého trůnu? Jak fungují současná evropská království? Proč je současný politický systém nastaven špatně? Těchto a mnoha dalších témat jsme se dotkli při našem prvním pravidelném setkání pod názvem Kulatý stůl, které proběhlo v lednu 2022. S odborníky z různých odvětví jsme diskutovali nad myšlenkou monarchie v Česku a nad zásadními otázkami, které s sebou tato forma státního zřízení nese. Podívejte se na záznam z naše prvního Kulatého stolu a poznejte různé úhly pohledu na obnovení království na českém území.

Význam Kulatého stolu

Cílem Kulatého stolu pořádaného Českým královským institutem je rozšířit povědomí o monarchistickém uspořádání a otevřít toto téma celé veřejnosti k diskusi.

Stejně jako v historii i zde symbolizuje kulatý stůl rovnocenné postavení všech zúčastněných a rozhovory jsou vedeny v příjemném duchu a tak, abychom nenásilně nahlédli do minulosti, současnosti i budoucnosti monarchie. 

Společně s historiky a zajímavými osobnostmi české politické, ekonomické či právnické scény při pravidelných setkáních postupně odhalíme výhody a nevýhody, které by zavedení monarchie na území Česka přineslo, a stejně tak překážky, jež by se tomu mohly postavit do cesty.

5 účastníků prvního Kulatého stolu v lednu 2022

  • PhDr. Václava Kofránková, Ph. D. – historička
  • Lukáš Kovanda, Ph.D. – významný český ekonom
  • Šimon Pavlas – student Právnické fakulty Univerzity Karlovy
  • JUDr. Zdeněk Prázdný – zakladatel Českého královského institutu
  • Matěj Misař – moderátor

Otázky, kterými jsme se postupně zaobírali

„Poslední hodina monarchie v českých zemích odbila 14. listopadu 1918 před polednem. Od té doby se republika silně zakořenila, hodně jsme toho jako národ zažili. Čas od času se ale objeví hlasy,  které by si přály, aby se Česko stalo opět monarchií. Hlasy, které tvrdí, že si Česko zaslouží vládce, který by byl apolitický a dával lidem dobrý příklad. Je to ale reálné? Jak silné hlasy to jsou? A kdo by měl případně na trůn nárok?“

Těmito slovy zahájil Matěj Misař podnětnou diskusi a hodinu plnou zajímavých informací.

V rámci prvního setkání u Kulatého stolu jsme otevřeli téma monarchie v českých zemích a v něm 3 základní okruhy:

  • Král jako symbol
  • Přínos monarchie
  • Ekonomické dopady

Nakousli jsme například toto: Z jakých dynastií by se mohl vybírat panovnický rod? Byli by Habsburkové ti praví, nebo by společnost spíše rozdělovali nežli sjednocovali? Co by lidem změna republiky za monarchii přinesla? Co by se muselo v České republice stát, aby se mohla změnit na České království právně? Je král opravdu apolitický? Ve kterých evropských státech bychom měli hledat inspiraci? Kolik stojí provoz britské královské rodiny a kolik by stál chod královské kanceláře v Česku?

Vyvstala celá řada informací k zamyšlení

Dle účastníků by na trůn neměli dosednout Habsburkové. Proč? „Habsburkové by rozdělovali, nikoliv sjednocovali český lid. Měli bychom hledat jinde, nikoliv u Habsburků,“ uvedl Zdeněk Prázdný, ředitel Českého královského institutu. „Svou historickou šanci dostali a promarnili,“ prozradila svůj osobní názor historička PhDr. Václava Kofránková, Ph. D.

Dozvěděli jsme se také, že mezi nejbohatší evropské státy patří z velké poloviny právě monarchie, což si určitě zaslouží bližší prozkoumání – proč tomu tak je a zda by změna formy vlády pomohla k lepší ekonomické situaci také českým zemím.

„Nejúspěšnější světové ekonomiky jsou monarchiemi: Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Myslím si, že pro řadu Čechů jsou zrovna Nizozemsko nebo Dánsko určité vzory, kde bychom chtěli být. A jsou to samozřejmě demokracie, ale v jejich čele stojí monarcha. Tady já vidím přínos. Na světě je 43 monarchií a 23 z těchto zemí patří do první padesátky nejbohatších zemí – to znamená více než 50 %. Na světě je 157 republik a 27 z nich patří mezi padesát nejbohatších zemí – to znamená pouze 18 %. Takže statisticky jsou na tom monarchie velmi dobře,“ poukázal na ekonomické výhody monarchie český ekonom Lukáš Kovanda, Ph.D.

Vedle toho jsme také slyšeli názor, že současný politický systém je vlastně takový hybridní paskvil. Z historického hlediska je totiž postaven tak, aby v něm figuroval král, což se ale reálně neděje.

„V České republice máme prezidenta v parlamentním systému, který je přímo volený. To je v podstatě ústavně právní nesmysl, který byl vytvořen pouze z toho důvodu, že proběhly určité kauzy ohledně volby prezidenta Klause, které vedly k zakotvení přímé volby prezidenta. Už ze samotného titulu této přímo volby má prezident velmi silný mandát, který ale do parlamentního systému nepatří. Náš parlamentní systém je primárně stavěný na krále, a pokud ne na krále, tak na nepřímo voleného prezidenta, který nemá demokratický mandát z lidu. Už jen tím, že je prezident volen přímo, lid rozděluje. 51 % obyvatel volí jednoho a 49 % voličů druhého. Takže jak by prezident mohl být apolitický? Ze základní logiky to není možné,“ popsal současnou situaci student práv Šimon Pavlas.

„Souhlasím s kolegou v tom, že přímá volba v našem ústavním systému je příšerný hybrid, který vede k rozkladu celého politického systému,“ dodala historička PhDr. Václava Kofránková, Ph. D.

Věříme, že mnohé z vás možná nikdy ani nenapadlo, že je současný systém špatně nastavený. Je však také nutno doplnit, že postavení krále by v dnešní moderní době bylo jiné než kdysi.

Zdeněk Prázdný, ředitel Českého královského institutu, během diskuse u Kulatého stolu citoval ze studie pod názvem Monarchie, republiky a ekonomika od profesora sociologie Maura F. Guilléna z Pensylvánské univerzity a vyzdvihl tím jednu z výhod monarchistického uspořádání:„Tvrdíme, že v porovnání s republikami monarchie chrání vlastnická práva ve větší míře tím, že snižují negativní účinky vnitřních konfliktů, funkční období a diskreční pravomoci exekutivy. Lepší ochrana vlastnických práv pak vede k vyšší životní úrovni.“

Rovněž zazněla zajímá informace – zavedení monarchie neznamená ztrátu demokracie. Ba naopak demokracie má v rámci království ještě větší slovo. Jak to? A co si pod pojmy „král“ nebo „monarchie“ představují běžní občané? Vyšli jsme do ulic a zeptali se na to!

To a mnohem více se dozvíte u našeho Kulatého stolu.

Podívat se na záznam prvního Kulatého stolu

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články