Řadí se mezi nejhezčí měnu světa a zároveň nejstabilnější měnu Evropy. Řeč je o české koruně. Jakým si prošla vývojem, kdo vytvořil její současnou podobu a na kolik vyjde výrobní cena bankovek? Dozvíte se v článku.
Historie
Česká koruna je oficiální měnou České republiky, jejíž historie sahá až do roku 1919, kdy byla zavedena jako oficiální platidlo Československé republiky (tehdy se koruně říkalo československá). Nahradila korunu rakousko-uherskou, která byla využívána v rakousko-uherském impériu. Leckomu se však název koruna v roce 1919 protivil. Především z důvodu, že připomínal symbol monarchie, království či císařství.
A jak se tedy měna mohla jmenovat, kdyby si Čechoslováci neprosadili současný název? Některé tehdejší návrhy hovoří o rašínech, francích, sokolech či hřivnách. Žádný z těchto návrhů ale nakonec neprošel a tehdejší Československo se tak přidalo k Švédům, Norům, Dánům nebo třeba Islanďanům, kteří také platí korunami.
Československá koruna byla zachována až do roku 1939. Poté se z ní stala takzvaná protektorátní koruna (jejíž zkratka byla K). Zavedena byla po zahájení okupace nacistickým Německem na Čechy, Moravu a Slezsko.Tato měna platila do roku 1945.
Po skončení druhé světové války se konal návrat československé koruny.
V průběhu let byla její hodnota upravována a byla zavedena desetinná soustava (1 koruna se rovnala 100 haléřům). V roce 1953 pak byla provedena devalvace, která způsobila snížení hodnoty koruny.
A na konec koruna, jak ji známe dnes. V roce 1993 byla finálně zavedena samostatná česká koruna. Stalo se tak po rozpadu Československa. Na začátku byla její hodnota 1:1 vůči československé koruně.
V současné době se kurz české koruny vyvíjí v závislosti na ekonomických podmínkách, inflaci a měnové politice. Klíčovou roli v udržování stabilní koruny hraje Česká národní banka (ČNB).
„Halíře dělají talíře”
Určitě už jste někdy slyšeli pořekadlo o tom, že „halíře dělají talíře”. Lidé, kteří se narodili po roce 2008, však haléře znají nejspíš hlavně v elektronické podobě. Z oběhu totiž byly staženy 1. října toho roku z důvodu nedostatečného využívání a jejich nízké hodnotě. V současné době se v České republice platí pouze korunovými mincemi (1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč) a bankovami (100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1 000 Kč, 2000 Kč a 5 000 Kč). Elektronické transakce jsou zaokrouhlovány na nejbližší celé koruny.
Zajímavosti
- Pokud sečteme všechny platné české bankovky a mince, vyjde nám součet 8 888 Kč. (1+ 2 + 5 + 10 + 20 + 50 + 100 + 200 + 500 + 1 000 + 2 000 + 5 000).
- Mince vydrží v oběhu desítky let. Bankovky se však musí obměňovat každé tři až čtyři roky.
- Tisícikorunová bankovka byla v roce 2008 vybrána jako nejhezčí světová bankovka roku.
- Zákon stanovuje, že není možné platit hotově částky vyšší než 270 tisíc korun.
- Česká mincovna vydává mimo jiné mince z drahých kovů, mezi které se řadí zlato a stříbro. Tyto mince mají vyšší hodnotu než běžné oběžné mince a jsou často sběratelského charakteru.
- Do roku 2008 byla v oběhu i papírová dvacetikoruna a haléře. Poté, v roce 2011, byla zrušena i papírová padesátikoruna.
Kdo současnou podobu vytvořil?
Současnou podobu bankovek (kromě pamětní stokoruny s Aloisem Rašínem – prvním československým ministrem financí a funkcionářem Československé národní demokracie) v České republice vytvořil český malíř, ilustrátor a grafik Oldřich Kulhánek. Tvorbou bankovek byl pověřen poté, co se rozpadlo Československa. Na penězích nalezneme například českého krále Karla IV. (100 Kč), spisovatelku Boženu Němcovou (500 Kč) prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka (5 000 Kč) či operní pěvkyni Emu Destinnovou (2 000 Kč).
Vzhled mincí má na svědomí hned několik autorů:
1 Kč: Jarmila Truhlíková-Spěváková
2 Kč: Jarmila Truhlíková-Spěváková
5 Kč: Jiří Harcuba
10 Kč: Ladislav Kozák
20 Kč: Vladimír Oppl
50 Kč: Ladislav Kozák
Stejně tak je rozmanitý výběr materiálů, ze kterých jsou mince vytvořeny. Převládá však ocel a měď. Jako motivy na českých mincích nalezneme symboly české státnosti a ikonická zobrazení známých českých památek. Můžeme například vidět vyobrazení pražského Karlova mostu (5 Kč), korunu (1 Kč) či brněnskou dominantu hrad Špilberg (10 Kč).
Výrobní ceny
Zajímá vás, jaká je výrobní cena bankovek? Je to asi méně, než byste čekali. Výrobní náklady například za padesátikorunu se pohybují okolo 1,30 Kč za kus. Za 5 000 Kč bychom pak zaplatili pouhých 2,30 korun za kus. Cena bankovek je trochu vyšší zejména kvůli jejich ochranným prvkům, jako jsou například vodoznak, proužek s mikrotextem, soutisková značka či skrytý obrazec.
Blíží se konec bankovek a mincí?
Většina Čechů v současné době platí bezhotovostně a pomalu ale jistě mění platební návyky. Tomu pomohl zejména rozvoj technologií. Pohodlně se již dá platit například telefonem nebo chytrými hodinkami. Ve srovnání se stejným obdobím před čtyřmi lety zaplatilo občas mobilem pouze 19 procent populace. V loňském roce už to bylo 39 procent.
Nyní bezhotovostně platí už téměř 60 % Čechů. A údaj by byl zřejmě ještě vyšší, kdyby všichni obchodníci přijímali platební karty.
Odborníci napříč světem však doporučují hotovost zachovat. Jako důvod uvádí například to, že by při výpadku bezhotovostních plateb (kvůli živelné události, hackerskému útoku či blackoutu), došlo k zastavení ekonomiky. Ne každý člověk má navíc založený účet, nebo to vůbec plánuje udělat. Existují také obavy, že by možné zrušení hotovosti zvýšilo dohled státu nad hospodařením s penězi každého člověka.
