Poslechněte si podcast Hradní harašení

vstupte do fascinujícího světa monarchie

Článek

Bitva na Bílé hoře: co k ní vedlo a opravdu po ní přišla doba temna?

Z vojenského hlediska by se dala tahle bitva označit jen za malou šarvátku. Pro české země ale měla obrovský význam: rozhodla o jejich osudu na několik staletí. Proč k Bitvě na Bílé hoře vůbec došlo, co jí předcházelo a co pro české země její výsledek znamenal?

Bitva na Bílé hoře se odehrála roku 1620. Proč k ní vlastně došlo? Pojďme se nejdřív podrobněji podívat na to, jak vypadala politická a společenská situace v českých zemích v 17. století.

Kdo tehdy českým zemím vládl?

Na trůnu už od roku 1526 seděli Habsburkové. Pro české země byl významný hlavně Rudolf II., který nejen jako poslední Habsburk sídlil v Praze, ale hlavně pod nátlakem českých stavů vydal listinu zvanou Rudolfův majestát. Ta dala Čechům příslib svobody náboženského vyznání – stavové snili o zemi, ve které nezáleží na tom, zda je někdo katolík, nebo protestant. 

Po abdikaci nemocného Rudolfa II. ale na trůn nastoupil jeho bratr Matyáš. Sídlo Habsburské monarchie přesunul do Vídně a rozhodl se, že navzdory přání svého bratra bude pozici katolické církve upevňovat. Ještě před jeho smrtí byl jako nástupce zvolen Ferdinand II. Štýrský. Česká šlechta ho přijala za svého krále pod příslibem, že bude dodržovat dohodu o náboženské svobodě. 

Ferdinand to ale vůbec neměl v plánu. Byl totiž velmi zbožný katolík a vládl absolutistickým stylem. Velká část české šlechty tehdy nebyla katolického vyznání, takže atmosféra mezi ní a novým císařem stále houstla.

Vyhoďte je z okna!

Pro českou šlechtu nebylo chování nového panovníka akceptovatelné. Navzdory tomu, že jim to Matyáš zakázal, uspořádali čeští páni v Praze sněm. 28. května 1618 pak vtrhli na Pražský hrad. Tam zinscenovali soud se dvěma ministry, Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a Jaroslavem Bořitou z Martinic. Byli odsouzeni jako nepřátelé českých stavů a velezrádci, a to ke smrti vyhozením z okna. 

Při slavné druhé pražské defenestraci vyhodili z okna kromě těchto dvou pánů ještě písaře Fabricia. Plán ale nevyšel: všichni tři se sice potloukli, ale pád z okna přežili. Jedna z verzí říká, že pod oknem byla hromada odpadků, která jejich pád zmírnila. Druhou pražskou defenestrací nicméně část českých stavů oficiálně zahájila tzv. pražské stavovské povstání, které vedlo ke třicetileté válce.

Zimní král na scéně

Po smrti Matyáše se Ferdinand vzhledem ke konfliktům nemohl fakticky ujmout vlády v českých zemích. Generální sněm Koruny české ho prohlásil za sesazeného. O týden později zvolila šlechta za nového krále Fridricha Falckého, který se později nechvalně proslavil jako „zimní král“ – na trůnu totiž vydržel jeden rok, tedy jen přes zimu. 

Bylo jasné, že se situace nevyhnutelně řítí do války. Obě strany začaly budovat vojska a připravovat se na střet. Protestantská strana získala podporu od některých evropských mocností, jako byly protestantské Sasko a Falcké kurfiřtství. Na druhé straně císaře Ferdinand II. podporovalo Španělsko a Polsko.

Do rozhodující bitvy na Bílé hoře proběhlo několik ozbrojených konfliktů, ve kterých si české stavy vedly dobře. Povstání se císaři nedařilo potlačit. V červnu 1620 proto vyhlásil tažení proti protestantům. Ke společnému cíli se spojila císařská vojska s Katolickou ligou – spolku katolických zemí Svaté říše římské.

Rychlá prohra

Tato koalice pak protestanty postupně vytlačila od jihu Čech až k Praze. Rozhodující, i když krátká bitva se nakonec odehrála 8. listopadu 1620 na Bílé hoře. Z vojenského hlediska se nejednalo o velký boj, spíš menší šarvátku. Stavovské vojsko bylo vyčerpané náročným ústupem a velkou motivací nebylo ani to, že jim páni dlužili na žoldu. 

Stavovské vojsko bylo poraženo do dvou hodin. Někteří vojáci jen jednou vystřelili a pak se hned vydali na ústup. Když byl později odhalen hromadný hrob na Bílé hoře, přišlo se na to, že velká část mrtvých byla zabita zezadu – tedy při útěku. Poslední zbytky stavovského vojska pak císařská armáda pobila u obory Hvězda. Český král Fridrich Falcký po Bílé hoře utekl z Čech do Vratislavi.

Poprava 27 českých pánů

Císař se po vyhrané bitvě rozhodl, že je potřeba povstalce exemplárně a veřejně potrestat. Hlavní vůdce povstání nechal na Staroměstském náměstí 21. června 1621 popravit. Tato událost vešla do dějin jako „poprava 27 českých pánů“, i když pánové byli jen tři. Většinu tvořili měšťané a rytíři.

A jak to vypadalo v českých zemích po bitvě?

Prohra protestantů znamenala pro české země hlavně dokonalou rekatolizaci. Udává se, že před stavovským povstáním tvořili zhruba 85 % obyvatel Čech a Moravy nekatolíci. Po bitvě na Bílé hoře se všichni z nich museli buď přihlásit ke katolické víře, nebo odejít do exilu. Rebelským stavům císař zabavil jejich majetky. Habsburkové si tímto vítězstvím pojistili vládu na dalších 300 let.

České země stejně jako celou Evropu čekala po bitvě na Bílé hoře dlouhá a rozsáhlá třicetiletá válka. Pro celou Evropu obrovské ztráty. Zemřela v ní třetina až polovina všech obyvatel.

Mýtus o době temna

O době pobělohorské se mluví jako o „době temna“ pro české země. Často bývá vnímána jen jako souboj mezi „hodnými“ protestanty a „zlými“ katolíky, „respektujícími“ stavy a „mocichtivými“ Habsburky. Někdy se mluví také o bitvě mezi Čechy a Němci – přitom byly obě národnosti hojně zastoupeny na obou stranách. 

Mýtus o děsivé době temna po Bílé hoře vznikl v 19. století. České národní hnutí začalo tuhle událost brát jako počátek útlaku českého národa od Habsburků. Přitom český národ po Bílé hoře rozhodně nezanikl. Protestantská inteligence sice z velké části zemi opustila, díky rozšířenému katolickému vzdělání ale v českých zemích brzy vyrostla nová. 

Někteří historikové se shodují na tom, že prohra u Bílé hory byla pro Čechy vlastně tou lepší variantou. Stali se součástí mnohonárodnostní říše, ve které si do určité míry mohli zachovat svůj jazyk i kulturu. Kdyby vyhrála protistrana, proběhla by germanizace v mnohem větší míře. Pravděpodobně bychom si nezachovali ani český jazyk.

Filosofický koncert o Bílé hoře

Chcete se o období Bílé hory dozvědět víc? Prozkoumat témata jako vítězství, prohra nebo doba temna? Přijďte na jedinečný filosofický koncert Mýty a hudba Bílé hory. Do 17. století se přenesete díky krásné dobové hudbě a jeden z největších odborníků na toto období doc. Michal Stehlík vám v debatě vysvětlí dobové souvislosti a vyvrátí mýty z období Bílé hory.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články