Food festival 2025

30. 08. 2025 / 11:00 Nový zámek v Kostelci nad Orlicí

Článek

Zikmund: největší a nejznámější český zvon

Víte, kolik má Svatovítská katedrála v Praze zvonů? Je jich hned sedm, přičemž Zikmund patří k těm vůbec největším a nejznámějším. Váží okolo 15 tun a není největší jen v porovnání s dalšími zvony z katedrály. Zikmund je největší zvon v Česku!

Srdce váží půl tuny

Psal se rok 1549 a zvoník Tomáš Jaroš z Brna nechal vyrobit jeden z nejmajestátnějších zvonů vůbec, který nese jméno Zikmund. Stalo se tak na pokyn císaře Ferdinanda I., který si ale Jaroše nevybral náhodou. Tento muž byl jedním z nejlepších zvonařů té doby. 

Práce na zvonu trvala měsíce a vyžadovala mimořádnou preciznost i odvahu. Zvon totiž měří přes dva a půl metru v průměru, jeho srdce váží půl tuny a při zaznění vydává mohutné a hluboké tóny. Legenda říká, že při jeho zvedání do Svatovítské kaple praskla jedna z kladek a zvon byl zachráněn jen o vlásek. Což už tehdy to bylo považováno za zázrak. 

Kdy zvoní Zikmund?

Zvon Zikmund ze Svatovítské katedrály nezvoní každý den. Jeho tóny jsou vyhrazeny pouze těm nejvýznamnějším událostem. Každé jeho zaznění je svátkem samo o sobě – a zároveň odkazem k české historii, víře i tradici.

Zikmund tradičně zvoní například:

  • při státních svátcích a významných církevních dnech (Velikonoce, Vánoce, sv. Václav),
  • při úmrtí prezidenta republiky nebo významného arcibiskupa,
  • při zvolení nového papeže,
  • při katastrofách nebo krizových okamžicích, jako bylo třeba 11. září 2001 nebo povodně v roce 2002,
  • při oslavách jubilea českých panovníků nebo církevních osobností.

Zvonění 29. června – výročí Ferdinanda I.

Letos se zvon Zikmund rozezní i 29. června, kdy si připomínáme 470. výročí úmrtí císaře Ferdinanda I. Habsburského († 1564). Jak už jsme zmínili výše, právě on byl tím, kdo v zadal zvonaři Tomáši Jarošovi vytvoření zvonu, který měl Praze a českým zemím dávat hlas v dobách radosti i zkoušek. A tomu také dostál. Zvon Zikmund připomíná, že některé hodnoty a chvíle mají váhu, která přetrvá staletí.

Zvon Zikmund

Rok vzniku ⮕ 1549

Vyrobit ho nechal ⮕ Tomáš Jaroš z Brna

Nachází se ⮕ na Svatovítské katedrále v Praze

Dolní průměr ⮕ 256 cm

Výška ⮕ 203 cm

Výška koruny ⮕ 38 cm

Vnitřní hloubka ⮕ 190 cm

Hmotnost ⮕ cca na 13,5 až 16,5 tuny

Zajímavost

V roce 2002, kdy Českou republiku zasáhly ničivé povodně, prasklo srdce zvonu Zikmund ve Svatovítské katedrále. Nebylo to však přímým důsledkem vody, ale spíše stářím materiálukovovou únavou – srdce tehdy bylo více než 400 let staré.

Co následovalo:

  • V roce 2003 bylo srdce nahrazeno novým, ručně kovaným kusem, které vyrobil kovářský mistr Rudolf Perner z Pasova (známá zvonařská rodina).
  • Nové srdce je věrnou replikou toho původního, jen má lepší konstrukční řešení, aby se předešlo další únavě materiálu.

Největší ze sedmi zvonů

Zvonice Svatovítské katedrály se nachází v jižní věži a obsahuje tyto zvony:

  1. Zikmund – největší
  2. Václav
  3. Jan Křtitel
  4. Josef
  5. Dominik
  6. Marie
  7. Ludmila – nejmenší

Požár před Zikmundem

Hlavní, východní stranu zvonu zdobí reliéf vytvořený na přání samotného krále Ferdinanda I. Nešlo přitom o úplně nový motiv – velmi podobný, možná dokonce stejný reliéf se dříve nacházel na zvonu jménem Patron, který však vzal za své při ničivém požáru v roce 1541.

Zbytek výzdoby už navrhl sám zvonař Tomáš Jaroš, ale ani ten neměl volnou ruku. Každý detail musela nejprve schválit královská rada. I v tom je Zikmund výjimečný – není jen mistrovským dílem řemesla, ale i výsledkem politického a uměleckého konsenzu své doby.

Samotný nový zvon Zikmund přinesl do českého zvonařství několik novinek, které do té doby neměly obdoby. Poprvé se na něm například objevuje zdobení ramen koruny maskami – do té doby bývala závěsná ucha buď zcela holá, nebo jen střídmě zdobená pletencem či jemnými výžlabky. 

Další novinkou je způsob, jakým jsou na zvonu provedeny nápisy. Zatímco dříve se texty odlévaly do pásů obepínajících celý obvod zvonu, Zikmund je má vepsané do ozdobných tabulek. To byl nezvyklý prvek, který pravděpodobně převzal Jaroš z oblasti dělolijectví, které se také věnoval.

A do třetice – na zvonovém věnci najdeme otisky mincí, další netradiční detail, který z něj dělá nejen technický, ale i umělecký unikát.

Foto: Seznam Zprávy

Sdílejte článek:

Facebook

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články