Dnes, ve tři hodiny ráno, zemřel v Praze kardinál Dominik Duka. Bylo mu 82 let. Významná postava české katolické církve, která za komunismu působila v ilegalitě a část života strávila ve vězení, stála víc než dvanáct let v čele pražské arcidiecéze. Během svého působení Duka sehrál klíčovou roli při vyjednávání církevních restitucí. Od českých prezidentů také získal medaili za zásluhy a Řád Bílého lva.
Se zármutkem oznamujeme, že na věčnost odešel náš přítel, kardinál Dominik Duka. Bylo mu 82 let. „Byl to výjimečný člověk s hlubokou vírou a obrovským přesahem,“ uvedl Zdeněk Prázdný, ředitel Českého královského institutu, který se s Dukou osobně znal.
Neobyčejný život Dominika Duky
Šestatřicátý pražský arcibiskup Dominik Duka se narodil 26. dubna 1943 a při křtu dostal jméno Jaroslav. Jeho otec sloužil za války u protektorátního vládního vojska, ale v Itálii přeběhl ke spojencům a konec války prožil v pozemních jednotkách britského Královského letectva (RAF). Po únoru 1948 byl za své postoje odsouzen a několik let vězněn.
Po maturitě Duka pracoval ve strojírnách, kde se vyučil zámečníkem. Po dvouleté vojenské službě byl v roce 1965 přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. V roce 1968 vstoupil do řádu dominikánů a přijal řeholní jméno Dominik. Kněžské svěcení obdržel o dva roky později, v roce 1975 však přišel o státní souhlas k výkonu duchovní služby a musel nastoupit do civilního zaměstnání ve Škodě Plzeň, kde pracoval jako technický kreslič.
Ani v době zákazu se nevzdal pastorace. Působil tajně a pořádal setkání věřících. Kvůli této činnosti byl v letech 1981 až 1982 vězněn v Plzni na Borech, kde se setkal mimo jiné i s Václavem Havlem. Přesto zůstal aktivním členem dominikánského řádu a v roce 1986 se stal jeho představeným. Řád vedl až do roku 1998, kdy byl jmenován biskupem v Hradci Králové.
Arcibiskupem pražským se Dominik Duka stal v dubnu 2010 a o dva roky později jej papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. Po dovršení 75 let věku v roce 2018 nabídl Duka svou rezignaci, jak ukládají církevní pravidla, papež František mu však umožnil zůstat ve funkci ještě více než čtyři roky. Teprve v roce 2022 byl jeho nástupcem jmenován olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Za svou službu a přínos společnosti obdržel Duka řadu ocenění. V roce 2001 medaili I. stupně za zásluhy od prezidenta Václava Havla a v roce 2016 Řád Bílého lva od prezidenta Miloše Zemana.
Dominik Duka se během svého působení často vyjadřoval i k otázce víry v české společnosti. Čelil mimo jiné pověsti, že Češi patří k nejateističtějším národům světa. S tímto označením ale zásadně nesouhlasil. „Myslím, že rozhodně nejsme nejateističtějším státem světa. Myslím si, že průzkumy, ze kterých podobné údaje vyplývají, nejsou schopny postihnout situaci,“ uvedl po svém jmenování pražským arcibiskupem.
Ve funkci se snažil víru a církev přiblížit lidem i novými způsoby. Neváhal využívat moderní komunikační kanály, založil si blog, účet na Twitteru (dnes síť X) i na Facebooku.
Pohřeb Dominika Duky se uskuteční 15. 11.
Pohřební mše svatá za zesnulého kardinála se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11 hodin v katedrále svatého Víta. Kondolenční kniha bude otevřena od úterý 4. listopadu ve 12 hodin na recepci arcibiskupského paláce.
Veřejnost bude mít možnost rozloučit se s kardinálem ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu od 12 do 18 hodin v kostele Všech svatých. Dominik Duka bude následně uložen do hrobky pražských arcibiskupů v kapli svatého Víta ve svatovítské katedrále.
Kardinál Dominik Duka zanechal v české společnosti, církvi i mezi svými přáteli nesmazatelnou stopu. Český královský institut si jej bude navždy pamatovat jako člověka s hlubokou vírou, nadhledem a smyslem pro službu druhým. Čest jeho památce.
