V podcastu Rozstřel na iDNES.cz vystoupil ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný a nabídl výklad, který obrací zažité představy o české státnosti. Mluvil například o tom, že 28. říjen stojí na mýtu, a skutečným pilířem našich dějin má být svatý Václav. Masaryk je podle něj neprávem idealizován a u Václava Havla mluvil o morálním selhání. Jako cestu ke stabilnějšímu státu vidí konstituční monarchii, která má společnost sjednocovat a držet politiku dál od klíčových institucí.
V podcastu Rozstřel na iDNES.cz vystoupil ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný a přinesl pohled na českou státnost, který šel výrazně proti všeobecně zakořeněnému výkladu moderních dějin. Hned na začátku rozhovoru zazněla věta, která určovala tón celého vystoupení: „28. října nic neslavím. Tehdy se v roce 1918 fakticky nic nestalo, republika vznikla až v listopadu a bez volební legitimity.“
Zemi formoval svatý Václav
Prázdný v rozhovoru představil myšlenku, že česká identita by se neměla opírat o 28. říjen, ale o svatého Václava a Den české státnosti připomínaný 28. září. Tvrdil, že právě svatováclavská tradice představovala historické ukotvení země na Západ.
Podle něj jsme v dějinách „potřebovali idol“, a proto jsme si z Masaryka vytvořili téměř nedotknutelnou postavu. Připomněl však důležité: „Za jeho éry se střílelo do lidí.“ Tento výrok doplnil o kritiku výkladu, který byl dlouhá léta ovlivněn komunistickou interpretací meziválečných dějin.
O Václavu Havlovi Prázdný prohlásil, že „se neměl stát prezidentem“, a spojil jeho působení s tvrzením o údajně problematickém chování k Olze Havlové, které označil za „morální selhání“.
Monarchie jako stabilizační prvek
Prázdný v podcastu také zdůrazňoval, že jeho kritika není útokem na demokracii, ale na „příběhy bez kontextu“. Argumentoval tím, že monarchie není přežitek, ale v moderních zemích funguje jako stabilizující a sjednocující faktor.
Mluvil o tom, že „moderní monarchie patří k nejstabilnějším zemím. Zatímco republiky sváří volební cykly, panovník je apolitická a kontinuální kotva.“ Jako příklad uvedl rozdíl mezi smutkem v Dánsku po abdikaci královny a nepokoji po volbách na Balkáně.
Moderátor však připomněl aféry vládnoucích dynastií, například případ španělského krále Juana Carlose. Prázdný odpověděl: „Ano, i to je realita, ale rozdíl je v tom, že je to stálo trůn. U nás za selhání nikdo neodstupuje.“
Jak by monarchie vypadala dnes?
Prázdný popsal svou představu konstituční monarchie v českém prostředí. Parlament i vláda by zůstaly zachovány. Panovník by měl roli apolitického garantora institucí, jako je například Česká národní banka či Nejvyšší kontrolní úřad.
Právo veta by podle něj bylo „k diskusi“, odvolatelnost panovníka by připouštěl v krajních případech, například za velezradu, a to se souhlasem ústavní většiny i Ústavního soudu. Referendum o vzniku monarchie však odmítal: „Tak zásadní změnu má nést ústavní většina politiků.“
Na otázku, kdo by mohl usednout na trůn, nechtěl Prázdný přímo odpovědět, ale zmínil Tadeáše Salvátora Habsbursko-lotrinského. „Rozhodnout ale musí parlament a vůle společnosti. My nikoho neurčujeme,“ dodal.
Co plánuje Český královský institut?
Nejbližším cílem institutu je posílení významu svatováclavského svátku a jeho přetvoření na skutečný „řádový den“ české státnosti. Dlouhodobým cílem je pak návrat ke konstituční monarchii jako „levnějšímu, stabilnějšímu a méně korupčně zranitelnému modelu.“
Rozhovor Prázdný zakončil výrokem, který shrnoval jeho postoje: „Kdo jiný je neuplatitelný než panovník? Republika nás rozděluje, monarchie má šanci nás znovu spojit.“ Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.
