Norská královská rodina oznámila smutnou zprávu. V pátek 28. srpna 2026 zemřel norský král Harald V., kterému bylo 89 let. Panovník skonal v nemocnici Rikshospitalet v Oslu, kde podlehl bakteriální infekci krevního oběhu. Harald V. stál v čele Norska od roku 1991 a za více než 35 let na trůnu se stal jedním z nejvýraznějších evropských monarchů. Oženil se z lásky? A v čem svou zemi reprezentoval na olympiádě? Dozvíte se v článku.
Král Harald V. patřil mezi mimořádně oblíbené evropské panovníky. Norsku vládl od ledna 1991, kdy po smrti svého otce Olafa V. nastoupil na trůn. Za více než tři desetiletí si získal pověst panovníka, který dokázal zůstat blízko svým poddaným. Nebál se vystupovat neformálně, poskytoval rozhovory médiím, zajímal se o sport a v těžkých chvílích se snažil své zemi dodat klid a povzbuzení.
Jeho život přitom zdaleka nebyl pouze příběhem panovníka. Harald V. prožil část dětství v exilu během druhé světové války, stal se úspěšným jachtařem a třikrát reprezentoval Norsko na olympijských hrách. A především: prosadil si sňatek se ženou, která nepocházela z královského ani šlechtického rodu. Švadlena Sonja Haraldsenová se později stala norskou královnou a po jeho boku zůstala téměř 58 let. Svému otci, který s jejich sňatkem nesouhlasil, tehdy řekl: „Buď ona, nebo žádná jiná!”
Nešlo přitom jen o Haraldovo osobní štěstí. Jako jediný syn krále Olafa V. byl jediným mužským pokračovatelem dynastie Glücksburgů. Jeho dvě starší sestry tehdy neměly právo stát se vládnoucími královnami, a pokud by Harald zůstal bezdětný, norská královská dynastie by mohla zaniknout. Králi Olafovi tak nakonec nezbylo nic jiného než synově lásce ustoupit.
Haradl V. zemřel po 35 letech na trůnu
Harald V. se v posledních letech potýkal s řadou zdravotních problémů a jeho syn Haakon ho při některých příležitostech zastupoval jako regent. V srpnu 2026 se jeho stav výrazně zhoršil. Král byl 17. srpna hospitalizován a později se u něj rozvinula bakteriální infekce krevního oběhu. Jeho stav se následně zhoršoval a 28. srpna královský palác oznámil jeho úmrtí.
Harald V. se narodil 21. února 1937 jako třetí dítě korunního prince Olafa a švédské princezny Märthy. Byl jejich jediným synem. Když mu byly pouhé tři roky, Norsko obsadilo nacistické Německo. Královská rodina se tehdy rozdělila. Zatímco jeho dědeček Haakon VII. a otec zůstali v Norsku, Harald se svou matkou a dvěma sestrami nejprve odjel do Švédska a následně do Spojených států. V USA také začal chodit do školy.
Po návratu do Norska se připravoval na svou budoucí roli. V lednu 1991, po smrti svého otce Olafa V., se stal králem. Jeho vláda trvala více než 35 let. Harald se přitom nikdy netajil tím, že svou roli chápe především jako celoživotní službu zemi. Jeho královské heslo znělo „Všechno pro Norsko“ a tohoto principu se podle svých slov držel po celou dobu své vlády.
Výrazně se zapsal také do historie Norska svým vystupováním v krizových okamžicích. Po teroristických útocích Anderse Behringa Breivika v červenci 2011, při nichž zemřelo 77 lidí, se snažil povzbudit zemi a zdůrazňoval význam demokracie, otevřenosti a lidskosti. Podobně promlouval k Norům během pandemie covidu-19.
Právě schopnost být svému národu nablízku byla jedním z rysů, který z Haralda udělal mimořádně oblíbeného panovníka.
„Král Harald V. byl mimořádný především svou lidskostí. Nebyl panovníkem, který by stál někde vysoko nad svým národem. Naopak, v důležitých chvílích dokázal být Norům nablízku, povzbudit je a dát jim pocit, že na své problémy nejsou sami. A právě v tom podle mě spočívá jedna z největších hodnot monarchie. Panovník není jen hlavou státu, ale také symbolem kontinuity a člověkem, ke kterému se národ může obrátit v těžkých chvílích.“
Zdeněk Prázdný, ředitel Českého královského institutu
Harald V. jako olympionik a manžel švadleny
Haraldův život nabízí řadu zajímavostí, které ukazují, že norský král nebyl typickým představitelem odtažité aristokracie. Jednou z nejznámějších je jeho láska k Sonje Haraldsenové.
Sonja nebyla šlechtičnou ani členkou jiné panovnické rodiny. Pocházela z běžné norské rodiny a pracovala jako švadlena. Harald se s ní seznámil ještě jako korunní princ a dvojice spolu podle dostupných informací chodila přibližně devět let. Pro budoucího krále však jejich vztah představoval komplikaci. Jeho otec Olav V. se totiž obával, že sňatek s neurozenou ženou může ohrozit budoucnost monarchie.
Harald se přesto svého vztahu nevzdal. Nakonec svého otce přesvědčil a 29. srpna 1968 se v katedrále v Oslu konala jejich svatba. Sonja se později stala norskou královnou a s Haraldem měli dvě děti. Dceru Märthu Louise a syna Haakona, který je nyní novým norským králem.
Harald měl celý život blízko také ke sportu. Věnoval se především jachtingu a v této disciplíně dokázal reprezentovat svou zemi hned na třech letních olympijských hrách. Startoval v letech 1964, 1968 a 1972. Nejlepšího výsledku dosáhl na olympiádě v Tokiu v roce 1964, kde se umístil na osmém místě.
Sportovní nadání přitom nebylo v norské královské rodině ničím neobvyklým. Haraldův otec Olav V. byl rovněž vášnivým sportovcem a v roce 1928 získal na olympijských hrách zlatou medaili v jachtingu. Harald tak pokračoval v rodinné tradici.
Harald V. byl také prvním norským králem narozeným v Norsku od středověku.
Za svou vládu se Harald snažil monarchii přibližovat moderní době. V roce 2016 například výrazně zaujal projevem, v němž zdůraznil, že Norsko tvoří lidé různých národností, náboženství i sexuálních orientací. Jeho poselství bylo jednoduché: Norsko není pouze královská rodina, ale především jeho obyvatelé.
Kdo je novým norským králem?
Po smrti Haralda V. se novým norským panovníkem stal jeho jediný syn Haakon. Na trůn nastoupil jako král Haakon VIII. a jeho nejstarší dcera, princezna Ingrid Alexandra, se stala následnicí trůnu. Haakon se narodil 20. července 1973 a od roku 2001 je ženatý s Mette-Marit Tjessem Høiby. Mají spolu dvě děti.
Norská monarchie tak vstupuje do nové éry. Po více než 35 letech skončila vláda Haralda V. a na jeho místo nastupuje generace jeho syna.
