Ve 23. dílu podcastu Hradní harašení jsme přivítali zpěváka, kytaristu, skladatele, textaře a milovníka monarchií Roberta Kodyma – zakládajícího člena kapel Lucie a Wanastowi Vjecy. Jak se dívá na současný politický systém? Proč se rozhodl koupit zámek Bečváry u Kolína? A co podle něj udělal Tomáš Garrigue Masaryk špatně? Dozvíte se v našem článku.
„Myšlenka návratu monarchie se nabízí čím dál víc.”
„Po všech těch zkušenostech s takzvanou demokracií, je to myšlenka, která se nabízí čím dál tím víc,” říká hudebník Robert Kodym o možném návratu monarchie do Česka. Ještě víc by se mu ale prý líbilo, kdyby se lidstvo vrátilo zpět o deset tisíc let zpět. Do doby, kdy ještě monarchie ani neexistovaly. „Žili bychom v souladu s přírodou, která by byla absolutně čistá. Naučili bychom se tu přírodu neničit. Troufám si říct, že kvalita života by byla mnohem vyšší než dnes. Tak, jako ji mají například poslední domorodé kmeny v Amazonských pralesech. Ale bohužel jich ubývá,” říká Kodym.
Vznik Československa jako chyba
„Prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka si nesmírně vážím, ale nemyslím si, že zánik monarchie a vznik Československa byl ten nejlepší nápad,“ říká hudebník. Podle Kodyma šlo o projekt, který sice měl vznešené ideály, ale vytvořil malý, zranitelný stát bez skutečné obranyschopnosti.
Likvidace českého království v roce 1918 jednoznačně přispěla k tomu, že jsme byli vehnáni do chřtánu psychopatickému Adolfu Hitlerovi a později i Josefu Vissarionoviči Stalinovi. Celá tahle eskapáda nás pak stála padesát let,” dodává.
Proč se o monarchii v Česku nemluví
Co by se teď podle Kodyma muselo stát, aby v Česku monarchie byla opět tématem? Aby lidé zvažovali, že je zde vůbec možnost návratu? „Jednoznačně první krok musí být propagace té myšlenky. V Evropě je 12 monarchií, ale média propagují jen tu jednu. Devětadevadesát procent lidí asi ani neví, že jich je víc,“ říká zpěvák.
A právě o šíření povědomí a propagaci královské tématiky se už čtyři roky snaží Český královský institut. Přečtěte si například článek o Evropských monarchiích a jejich společných rysech.
„V Evropě je 12 monarchií, ale média propagují jen tu jednu.”
Vládce bez poruchy osobnosti
„Podle mě je u monarchií mnohem menší riziko, že se k moci dostane někdo s výrazným koktejlem poruch osobnosti – tak, jak to často vidíme u takzvaných demokratických systémů,“ myslí si Kodym.
„Když se někdo narodí jako následník trůnu, je od dětství systematicky vychováván k tomu, že jednoho dne převezme odpovědnost za stát. Kdyby to šlo, začalo by se už v šesti měsících,“ říká Kodym s nadsázkou. „Ale reálně se s výchovou začíná kolem tří, čtyř let – tedy ve věku, kdy to začíná dávat smysl.“
„U monarchií je mnohem menší riziko, že se k moci dostane někdo s výrazným koktejlem poruch osobnosti.”
Podle něj je to velmi podobné, jako když se někdo chce stát mistrem v určitém oboru – třeba hudbě. „Virtuóz Pavel Šporcl dostal housličky do ruky už ve dvou letech. Hrát naplno začal v pěti. Jarda Svěcený začínal v pěti a půl, Josef Suk v pěti, Václav Hudeček taky. Ti lidé byli vedení k tomu, aby se stali špičkami – a stali se jimi.“
Podobně to podle Kodyma funguje u královských rodů. „Pokud se nenarodí vyloženě s antitalentem, což se samozřejmě v minulosti taky bralo v potaz, pak mají velmi reálnou šanci stát se skutečnými ‚virtuózy‘ vládnutí.“
Je demokracie skutečná vláda lidu?
„Úplně jiná situace je v takzvané demokracii,“ dodává. „Tam se k moci často dostávají lidé bez jakékoliv přípravy, a to je podle mě dost matoucí a ve výsledku škodlivé.“
„Demokracie je pouze takovej název pro to, aby určitá skupina lidí mohla manipulovat obyvatelstvo tím, aby se dostala k moci a řeklo se těm voličům: ‘To je vaše vůle’,” domnívá se Kodym.
Proč koupil Kodym zámek?
Jak už bylo zmíněno na začátku článku, od roku 1995 vlastní Robert Kodym barokní zámek Bečváry. Co ho vedlo k jeho koupi? „Mám hluboký vztah k historii a vůbec ke všemu, co s ní souvisí,“ říká hudebník. „Už jako dítě jsem k tomu měl blízko. Naši měli chalupu v Jižních Čechách, postavenou ve stylu selského baroka, a hlavně táta mě vedl k záchranářství – tedy k obnově památek, k vracení věcí do původního stavu.“
„Odmalička jsem byl zvyklý prolézat staré půdy a hledat poklady – třeba starý nábytek nebo různé zapomenuté věci s duší. Táta mi tím otevřel svět starožitností a krásy starých časů. A zpětně mu za to vlastně děkuju. Bylo to něco hezkého, co ve mně zůstalo dodnes.“
Jaká je skupina Lucie s Dykem místo Kollera?
Zajímá vás více z podcastu Hradní Harašení, jehož hostem byl hudebník Robert Kodym? Dál se v něm dozvíte například:
- Jaké realitě Kodym čelil poté, co koupil zámek?
- Jak by měl podle něj vypadat český panovník či panovnice?
- Jaká je skupina Lucie s novým zpěvákem Viktorem Dykem, který nahradil Davida Kollera?
- A co inspiruje Kodyma k jeho jedinečné image?
Nejen to se dozvíte ve 23. dílu podcastu Hradní harašení, který si již nyní můžete pustit na Spotify nebo Apple podcasts. S dalšími díly podcastu se na vás budeme již pravidelně těšit vždy 15. den v měsíci.
Aby vám nic neuniklo, sledujte náš Instagram, Facebook a Youtube Českého královského institutu. Píšeme, natáčíme a dokumentujeme vše o novodobé i dávné historii naší země.
