Jsou chvíle, kdy panovník nemůže vládnout a o prozatímní správu státu se musí postarat někdo jiný. A právě v tuto dobu bývá zvolen regent, který zastupuje panovníka při řešení královských povinností, než se on bude moci opět ujmout vlády. Kdo se může stát dočasným vládcem monarchie a které historické osobnosti si vyzkoušely, co obnáší regentství?
Kdo je regent
Regent neboli zástupce panovníka přebírá správu panství nebo celé říše v okamžiku, kdy král (královna) nemůže vykonávat svůj úřad. Nejčastěji se tak děje ze tří důvodů:
- dědičný následník trůnu je dosud nezpůsobilý vládnout (nezletilost, vážná nemoc nebo nepřítomnost),
- po smrti krále ještě není znám budoucí monarcha,
- je potřeba najít nového vladaře (např. při změně republiky na monarchii).
Období regentství může trvat několik měsíců i let. Jako příklad můžeme uvést Maďarsko, které se stalo po rozpadu Rakouska-Uherska a po porážce komunistů královstvím (1920), v jehož čele stál až do roku 1944 regent – admirál Miklós Horthy.
V období feudalismu byli regenty nazýváni též nejvyšší úředníci. Například v českých zemích byl jako regent označován zemský hejtman nebo vrchní správce šlechtického panství.
Kdo se může stát regentem
Regentem může být člen panující královské dynastie (například dospělý korunní princ, manžel panovnice, královská vdova či strýc nezletilého krále) nebo osoba, kterou zvolí nově vzniklé Ústavodárné shromáždění při založení monarchie.
V nově vzniklé monarchii má regentská vláda (v čele s Ústavodárným shromážděním – komisí), kterou obvykle volí Parlament, na starosti vypracování nové Ústavy, přijetí nového zákona o státních symbolech, jednání o podmínkách převzetí trůnu a jeho následnou realizaci a úpravu pravidel pro volby do Senátu a Poslanecké sněmovny.
Významná období regentství
V historii nebylo regentství ojedinělým jevem, ba naopak, někteří regenti (princové a knížata) zastávali svůj úřad poměrně dlouhou dobu. Z významných regentů můžeme jmenovat například tyto:
| Jméno regenta | Země | Období regentství | Koho zastupoval |
| Filip II., vévoda Orleánský | Francouzské království | 1715–1723 (9 let) | nezletilého Ludvíka XV. |
| Princ Jiří IV. Anglický | Spojené království | 1811–1820 (10 let) | svého otce Jiřího III., který onemocněl porfyrií |
| Princ Luitpold Bavorský | Bavorské království | 1886–1912 (27 let) | nejprve Ludvíka II. zbaveného svéprávnosti a později Otu I., který onemocněl trudnomyslností |
| Karel Belgický | Belgické království | 1944–1950 (7 let) | svého staršího bratra Leopolda III., protože byla zpochybněna jeho role během druhé světové války a stejně tak manželství s Marií Lilian Baelsovou |
JUDr. Zdeněk Prázdný, ředitel Českého královského institutu, promluvil v krátkém videu o přechodu republiky na monarchii: Jak dlouho by trval přechod z republiky na monarchii?
O regentství padlo slovo také u prvního Kulatého stolu.
