Rozhovory s královskou tématikou ze všech možných úhlů pohledu jsou znovu tady. Ve 27. dílu podcastu Hradní harašení jsme odhalili nové cíle Českého královského institutu s jeho ředitelem, doktorem Zdeňkem Prázdným, a historikem Pavlem Fabini. Co může změnit takzvaná Svatováclavská deklarace? Dočtete se v článku.
Svatováclavská deklarace
Hlavním tématem, které jsme s hosty tentokrát diskutovali, byla Svatováclavská deklarace. „Rozhodli jsme se ji vytvořit, protože se domníváme, že současný řádový den (den, kdy prezident republiky uděluje nejvyšší státní vyznamenání) připadá na svátek, který je víceméně prázdným symbolem,” vysvětlil ředitel ČKI Prázdný.
Zároveň dodal, že 28. září, svátek svatého Václava a Den české státnosti, je veřejností vnímán jako silnější, srozumitelnější a hodnotově ukotvenější datum. „Proto institut připravil Svatováclavskou deklaraci: analyzuje v ní stav společnosti, věnuje se osobnosti svatého Václava a popisuje, jak by jeho odkaz mohl přispět k odpolitizování udělování státních vyznamenání,” říká Prázdný. Podle něj může deklarace představovat krok k postupnému uzdravení společnosti.
Historik Pavel Fabini k tomu doplnil, že dokument zároveň představuje výzvu k širší veřejné debatě o tom, zda by nebylo vhodnější přesunout předávání nejvyšších státních vyznamenání na svátek s hlubší tradicí a pevnějším spojením se státností. Podle něj je 28. září na rozdíl od 28. října státním svátkem s trvalým významem, který není symbolicky vyprázdněný a stále nese silné poselství.
Státní vyznamenání jinak
Z debaty s Prázdným a Fabinim vyplynulo, že současná podoba slavnostního předávání státních vyznamenání je silně ovlivněná politizací i samotným datem 28. října.
Prázdný na otázku, jak by se ceremonie mohla změnit, odpověděl zdrženlivě: „Na tohle neumím úplně přesně odpovědět,“ ale hned dodal, že zásadní je širší kontext. Podle něj je propastný rozdíl mezi tím, jak lidé prožívají svátek sv. Václava a 28. říjen. „Když si vezmete, kolik lidí se účastní procesí ve Staré Boleslavi, a srovnáte to s tím, co se děje 28. října, je to obrovský rozdíl,“ říká. Prázdný se domnívá, že silnější vědomí vlastní historie a identity, mimo jiné i letošní připomínka 1100 let od nástupu sv. Václava, by mohlo vést k větší hrdosti a tím i k důstojnějšímu pojetí ceremonie.
Zároveň připomněl situace z minulosti a kritizoval, že během éry prezidenta Miloše Zemana ceremoniím chyběla morální autorita. „Když jsem sledoval předávání vyznamenání a viděl, jak jména čte člověk s pochybnou pověstí, nedivil jsem se, že pak někteří ocenění vyznamenání vraceli,“ dodal Zdeněk Prázdný.
Podle Fabiniho představuje dlouhodobý problém už jen samotné datum: „To datum samo o sobě vytváří spory,“ říká. Už při jeho vzniku podle historika panovaly rozpory o tom, jestli je 28. říjen správným symbolem a různé politické proudy prosazovaly odlišná historická data. Zdůraznil tak kontrast se svátkem sv. Václava, který byl dlouho sdíleným a široce přijímaným bodem společného setkávání: „U sv. Václava se scházeli katolíci, liberálové, socialisté… nikdo s tím neměl problém.“
Oba hosté podcastu Hradní harašení se navíc shodli, že udílení státních vyznamenání je dnes zatíženo politickými motivy. Fabini například připomněl, že poslední funkční období prezidentů ukázaly, že udělování i samotný akt předávání je výrazně politický.
Z celé diskuse tak vyplynulo, že pokud má být ceremoniál opravdu reprezentativní a sjednocující, je na místě i úvaha, zda by státní vyznamenání vůbec musel předávat prezident.
Jaké změny jsou možné?
Na otázku, co je potřeba k tomu, aby bylo možné změnit datum předávání státních vyznamenání, Zdeněk Prázdný řekl, že podobný krok vyžaduje delší proces. Podle něj je společnost (a zejména politická reprezentace) v takových otázkách poměrně setrvačná a témata, která „nepálí“, se často odsouvají. Přitom jde podle něj o jeden z nejvýznamnějších státních aktů, při němž jsou oceňováni lidé, kteří se zásadně zasloužili o stát, ať už v historii, ve vědě, kultuře, sportu či dalších oblastech.
Český královský institut proto plánuje podniknout několik kroků, které mají změnu data předávání státních vyznamenání podpořit a zároveň posílit povědomí o svátku svatého Václava:
• Informování a osvěta veřejnosti: postupně otevírat téma ve veřejném prostoru, například prostřednictvím diskusí či podcastů.
• Jednání s politickou reprezentací: iniciovat setkání s poslanci a usilovat o to, aby zákonodárci změnu alespoň zvážili.
• Aktivní zapojení občanů: podporovat veřejný zájem o změnu a pracovat s názorem běžných lidí.
• Posilování národní hrdosti: zdůrazňovat význam svatého Václava pro českou identitu a státnost.
• Připomínání morálního odkazu: upozorňovat na hodnoty spojené s osobou svatého Václava prostřednictvím poutí, oslav, vydávání mincí a publikací nebo pořádání debat.
• Organizace Svatováclavského pochodu: v předvečer svátku, 27. září 2026, uspořádat setkání a lampionový průvod od sochy svatého Václava na Václavském náměstí k mariánskému sloupu na Staroměstském náměstí, zakončený mší a symbolickou oslavou.
Komiksová Babička Boženy Němcové
Řeč ale nebyla jen o Svatováclavské deklaraci. Prázdný v podcastu Hradní harašení prozradil, že se na konci roku chystá novinka, na kterou se obzvlášť těší! „Komiksová Babička“, vzniklá ve spolupráci s historikem Fabinim. Babička pro ně oba totiž není jen literární postava, ale symbol morálky, hodnot a životního postoje, který může být pro dnešní společnost inspirací. „Je to vzor ženy a způsobu života, jak bychom si představovali, že by společnost mohla k některým hodnotám přistupovat,“ dodává Prázdný. Na e-shopu Českého královského institutu bude možné knížku zakoupit od 7.12.
Najdete nás na Spotify i Apple podcasts
Tohle ale není z 27. dílu podcastu Hradní harašení zdaleka vše. Pusťte si celý díl, který již nyní naleznete na Spotify nebo Apple podcasts. S dalšími díly podcastu se na vás budeme již pravidelně těšit vždy 15. den v měsíci.
Aby vám nic neuniklo, sledujte náš Instagram, Facebook a Youtube Českého královského institutu. Píšeme, natáčíme a dokumentujeme vše o novodobé i dávné historii naší země.
