Karel I. svou milostí zachránil Karla Kramáře a Aloise Rašína před popravou za velezradu. Po válce však jeho gesto vděk nenalezlo. Československá vláda mu zabavila jeho soukromý zámek v Brandýse nad Labem a odmítla mu poskytnout i skromnou finanční podporu.
Císař Karel I., poslední český král, byl výjimečný svou snahou o mír a lidskost během první světové války. Upřímně toužil ukončit krvavý konflikt a vydal se i na tajná mírová jednání, která měla zůstat skryta před Německem, hlavním spojencem Rakousko-Uherska. Jeho snahy však ztroskotaly, stejně jako jeho plány na federalizaci monarchie, kterou chtěl proměnit ve spolkový stát s větší autonomií pro jednotlivé národy.
Karel I. byl také mimořádně velkorysý vůči Čechům. Zachránil životy Karla Kramáře, Aloise Rašína a dalších politiků, kteří byli odsouzeni za velezradu. Nejprve jim zmírnil trest smrti, a nakonec je zcela omilostnil, čímž jim umožnil návrat do veřejného života. Tato velkorysost však zůstala po vzniku Československa bez odezvy. Nový stát zabavil Karlovi jeho panství v Brandýse nad Labem, které bylo jeho soukromým majetkem, a odmítl mu poskytnout i skromnou finanční podporu na živobytí.
Po rozpadu monarchie v roce 1918 odešel Karel I. do exilu. Zemřel 1. dubna 1922 ve vyhnanství na portugalském ostrově Madeira, kde zemřel na těžký zápal plic v pouhých 34 letech. Pro svůj hluboce křesťanský život a snahu o ukončení války byl v roce 2004 papežem Janem Pavlem II. blahořečen. Karel I. zůstává jednou z nejtragičtějších a zároveň nejctihodnějších postav habsburské historie. Přečtěte si o něm ještě více.
