Večery jsou stále ještě dlouhé, a tak si někteří z nás ještě hýčkáme dozvuky Vánoc, se kterými se kromě Ježíše Nazaretského neodmyslitelně pojí i jeho matka, nejčastěji uváděná jako Panna Marie. Věděli jste, že je vyzdvihována nejen křesťanstvím, ale také islámem? Tušíte, jak odešla z pozemského světa a kdy tento okamžik oslavují bez ohledu na hranice států? Pojďme si připomenout příběh ženy, která už staletí pomáhá věřícím a inspiruje nejen umělce.
Křesťané už od starověku uctívají Marii jako milostiplnou Bohorodičku, muslimové k ní mají velkou úctu díky koránu, kde je vykreslena jako žena zasvěcená Bohu. Dokonce se k ní obracejí někteří hinduisté a místa s ní spojená najdeme také u buddhistů. Modlí se k ní miliony věřících na celém světě. Její podobizna pronikla i do komerčního života. Je ztělesněním zázraků, laskavosti, odhodlání a požehnání. Lidé se na ni obrací jako na svou matku, spásu, která je ochrání a pomůže. Ženy bez ohledu na druh víry nejčastěji prosí o pomoc s početím vytouženého miminka. Lidově se dá se říci, že je fenoménem překonávající staletí.
Vyvolená už před narozením
Světlo světa spatřila před 2,5 tisíci lety. Jejími rodiči byli podle protoevangelia manželé Jáchym a Anna, kteří výdělek kromě svých potřeb dělili mezi chrám a pomoc potřebným. Pravidelně a rovným dílem. Přes veškerou snahu se jim ale nedařilo počít potomka. Dokonce se kvůli tomu dostali na “černou listinu” církve, která neplodnost považovala za boží trest. A když v jednu chvíli odmítla přijmout jejich pravidelný dar chrámu, kněze Jáchyma (už v pokročilém věku) to obrovsky zasáhlo. Ponížený odešel do pouště, modlil se a postil. Trvalo 40 dnů, než se mu zjevil anděl se zprávou, že byl vyslyšen a narodí se jim dítě. Tím byla Marie. Ještě jako malou holčičku ji dali do výchovy jeruzalémskému chrámu. Otec si své dcery moc neužil, protože údajně zemřel dříve, než se vrátila domů. Matka se dožila vysokého věku.
Marie se tak narodila z neposkvrněného početí, bez tzv. dědičného hříchu (kterého se v ráji dopustili Adam a Eva), jež křesťané od roku 1854 považují za dogma, tedy víru, o které se nepochybuje.
Porodila, ale zůstala pannou
Dá se říci, že narození Marie bylo základem pro stvoření Ježíše Krista, jehož příběh se nejen mezi věřícími traduje z generace na generaci. Mladá žena bydlela společně s rodiči v izraelském Nazaretě a v době, když byla zasnoubena s Josefem žijícímu tamtéž, zjevil se jí archanděl Gabriel a oznámil, že se stane matkou zaslíbeného mesiáše – a přitom nepřijde o své panenství. Marie se vydala na návštěvu k příbuzné Alžbětě, matce sv. Jana Křtitele, a když se po třech měsících vrátila domů, zjevil se anděl Josefovi s tím, že v jeho snoubence byl počat Duch svatý. Josef ji proto navzdory nečekanému těhotenství nezavrhl, ale přivítal s otevřenou náručí.
Když se po pár měsících museli vydat do Betléma, měli v něm problém s ubytováním. Místo bylo jen ve chlévě. A právě v něm se narodil Ježíš Kristus, kterého o adventu vídáváme jako miminko v jesličkách na seně.
Uctívána za to, že dala Ježíšovi lidskou podobu
I když příběhy o Marii nejsou ve všech církvích stejné, v názoru na její panenství při početí Ježíše Krista panuje shoda. Některé církve mají dokonce za to, že byla pannou po celý život, proto se jí říká Panna Marie.
Tato výjimečná žena dle Nového zákona stála mimo jiné za prvním zázrakem svého potomka. Když na svatbě v galilejské vesnici došlo víno – Marie na to upozornila a Ježíš ve víno proměnil vodu. Celý život se podřizovala boží vůli, celý život pomáhala, odpouštěla a této vlastnosti učila ostatní.
Byla i u Ježíšova pozemského konce, kdy je na obrazech zachycena plačící nad křížem po boku učedníků. A také při modlení u jeho nanebevstoupení, tedy okamžiku, kdy Ježíš po 40 dnech vstal z mrtvých, promluvil k apoštolům a pak vystoupal až do nebe.
Matka Boží zemi opustila, ale ne sama
Rozdíl mezi nanebevstoupením a nanebevzetím je nasnadě. Zatímco Ježíš se nad oblaka dostal sám, Marie tam dle křesťanů po opuštění pozemského bytí byla vynesena. Možná se vám vybaví jedno z nejznámějších děl Petra Paula Rubense, na kterém Pannu Marii do oblak vynáší mnohočlenný sbor andělů, ona má zdviženou pravici a s odhodláním hledí vzhůru.
Právě víru v tuto událost prohlásil papež Pius XII v roce 1950 za dogma a jen potvrdil to, k čemu se křesťané celou dobu upínali: „Je Bohem zjevenou pravdou víry, že neposkvrněná, vždy panenská matka Boží Maria byla po skončení svého pozemského života vzata s tělem i duší do nebeské slávy.“
S tímto ale nesouhlasí protestanti, pro které je ústní sdělení apoštolů pro Písmo svaté málo. Tvrdí, že Marie zemřela přirozeně. Nicméně spor zřejmě není tak vyhrocený. Německý teolog a reformátor Martin Luther (1483 – 1546) prý smířlivě poznamenal, že není důležité, jakým způsobem je v nebi, ale to, že svatí prostě žijí.
Zajímavý rozpor na první pohled panuje i v samotném v Jeruzalémě, kde si tuto výjimečnou událost připomínají v kostele Nanebevzetí Panny Marie, který je nedaleko od její hrobky, odkazující na úmrtí.
Oslava přijetí do nebeské slávy
Ať tak či onak, slavnost nanebevzetí Panny Marie mají mnozí křesťané v kalendáři jako hlavní mariánský svátek. V Česku se schází například ve Staré Boleslavi, na Svaté hoře nebo na Svatém Hostýně, který je nejvýše položeným poutním místem na Moravě. A právě zde v r. 2012 zažili velký nápor návštěvníků, se kterými si připomněli sté výročí korunovace místní Mariiny sochy. Při té příležitosti v bazilice jí zasvěcené instalovali také sedm nových zvonů.
Svátek uznávají i římskokatolíci a církev anglikánské tradice, mající shodné datum 15. srpna. Východní církve se řídí juliánským kalendářem, takže tento den připadá na 28. srpna.
V Česku jsou Panně Marii zasvěceny desítky kostelů a kaplí, v nemocničních a jiných areálech stojí její sochy. Shlíží na nás i z obrazů a maleb ve svatostáncích. Už jsme zmínili slavný Rubensův obraz, který zachycuje nanebevzetí – jde o olej na plátně a pochází zhruba z r. 1635. Zobrazení odpovídá tehdejší reformní době, a tak je i příběh sálající z plátna dramatičtější. Podobně ji zobrazili také Karel Škréta neb Petr Brandl. Ostatně tento okamžik malíři zachycovali velmi často – v západním středověku například jako umírající na lůžku, ze kterého ji do nebe vynáší sám Ježíš.
Symbol laskavosti a důvěry v budoucnost
Asi nejvíce Pannu Marii známe jako Madonu, držící dítě i bez něj. Velmi vyzdvihovaná je Madona na lvu, což je vnímáno jako vítězství nad zlem a inspirací pro pozdější díla, kdy Marie stojí na hadovi či půlměsíci. To se udrželo až do baroka. Mimochodem, Panna Marie stojící na obráceném srpku Měsíce ve sluneční září se stala ikonou evropského gotického umění. Tou nejznámější je Madona z roku 1492 mistra Mikuláše Puchnera na oltáři pražského kostela sv. Františka. Z 15. století pochází také skvělý deskový triptych (dílo rozdělené na tři části) Panny Marie se světicemi, který najdete v kostele sv. Barbory v Kutné Hoře. A když už jsme u tohoto historického města, loni na jaře se po náročné rekonstrukci znovu otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v nedaleké obci Grunta. Tato neorománsko – secesní stavba patří mezi venkovskými k těm nejcennějším.
Před dvěma lety Českem oblétla zpráva, že stát koupil sochu velmi vzácné Madony, která se našla na půdě. Je zhruba 650 let stará a vyšla na čtyři miliony korun. Po restaurování se vystaví v Národní galerii.
A snad už v blízké budoucnosti budeme moci obdivovat kapli Navštívení Panny Marie ve Slavětíně nad Ohří, která nyní doslova vstává z popela. Rekonstrukce velmi zchátralé stavby probíhá pod dohledem Českého královského institutu a Spolku příznivců sv. Václava.
Jak je vidět, Panna Marie lidstvo (do)provází opravdu dlouho. A protože jde o první světici, dostává se jí náležité úcty. Nicméně i někteří ateisté přiznávají, že její uklidňující pohled je balzámem a nadějí v dnešní bouřlivé době.
Pranostiky spojené s Mariiným nanebevzetím (15. 8.)
- Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
- Mezi matkama božíma jeden koš otavy lepší nežli po matkách božích dva.
- Panna Maria dává první ořechy.
- Malá Mara (8. 9.) chleba vzala, velká Mara chleba dala.
- Matička boží vlákénko vloží (= do lnu).
…a Mariiným narozením (8. 9.)
- Panny Marie narození – vlaštoviček rozloučení.
- Na narození Panny Marie se musí slunce pousmát, i kdy mělo v noci vstát.
- Svatá máti nechá déle spáti.
- Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
- Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude po osm neděl.
