Evropa je ve varu. Ovlivňuje ji boj s ekonomikou i ilegální migrací. Proč se to děje? A pomohla by změna formy vlády? Hostem moderátorky Báry Hlaváčkové v 16. díle podcastu Hradní harašení byl profesor Martin Kovář, historik, který se věnuje hlavně světovým dějinám. Je také autorem mnoha knih a zástupcem vedoucího katedry hospodářských dějin na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Debata začala u rozkolísanosti světa, potažmo Evropy a Česka. Chystáme se odbočit z nyní vytyčené cesty, či zůstaneme součástí např. Evropské unie? “Česko nemá moc na výběr. A i když počtem obyvatel nepatří k těm nejmenším, je to integrální součást Evropské unie i Severoatlantické aliance, zaplaťbůh. To je pro mě osobně třeba hodně důležité,” předeslal profesor Kovář.
S odkazem na geografickou polohu Česka a zahraniční obchod vázaný na Německo a další země EU, označil za naivní všechny, kteří si slibují jakýkoliv úspěch od vystoupení z tohoto nadnárodního uskupení. Nevyloučil ale, že celé nemusí třeba za 10 let existovat.
Přidejte v pracovním výkonu, Evropané
V otázce dalšího směřování upozornil na to, že ekonomický vývoj Evropy je v porovnání s obrovskou dynamikou v USA a v řadě asijských zemí nedostatečný: “Nedávno jsem se vrátil z Ameriky, byli jsme na východním pobřeží. To pracovní tempo a dynamika je s tím, jak se žije a pracuje třeba v Praze, absolutně nesrovnatelná. Určitě to souvisí s mentálním nastavením obyvatel České republiky a Evropanů obecně. S opravdu extrémně rozbujelým sociálním státem, který je dle mého soudu dlouhodobě neudržitelný. A taky s tím, jak Evropská unie vydává omezení regulace, direktivy a podobně.”
Jak Evropa pocítí návrat Donalda Trumpa do Bílého domu?
Navíc triumfálně, s většinovou podporou v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů? “To nikdo neví. Biden je často označován za posledního amerického Transatlantistu, což docela odpovídá. Trump má jiný přístup nejen k Evropě, ale obecně k politice. Je to obchodník, který vyrostl na realitním obchodě v Manhattanu. Asi to pro nás ekonomicky nebudou úplně snadné časy. A nezapomeňme, že právě Donald Trump varoval Evropu před závislostí na ruském plynu, na ruských surovinách. A také říkal, není to od vás fér, když nedáváte na obranu slíbená 2 procenta! Jak je to vůbec možné? Na druhou stranu si ale nemyslím, že by vystupoval z NATO, ale řekne třeba: od roku 2026 počítejte s tím, že budete dávat na obranu 4 procenta.”
Covid citelně zasáhl (nejen) mladou generaci
Za nejsmutnější označil období covidu. Když v Číně začaly platit přísné restrikce a vše se zavíralo, říkal si s přáteli: To se v Evropě či v Americe, kde má osobní hodnota a svoboda člověka vysokou cenu, nikdy nemůže stát. Netrvalo ani měsíc a drastická opatření platila i u nás. “Nepochybně to byl velký experiment, společenský i sociální, ze kterého si všichni něco odnesli. Významně to poznamenalo jednu generaci dětí.“
Pokud jde o válku na Ukrajině, která přišla poté, je tématem pro střední a východní Evropu. Zde má každý nějakou zkušenost se Sovětským svazem, nebo s Ruskem. Je to pro ni citlivá záležitost. Ale když navštívil Itálii, Francii či Španělsko, nikoho nezajímala.
Co se děje ve Francii?
Už chvíli trvající krize, která vedla k předčasným volbám, se dle historika týká hlavně ekonomických záležitostí a dopadu ilegální migrace. „Koneckonců volby do Evropského parlamentu vyhrálo Národní sdružení Marine Le Penové, stejně jako první kolo do Národního shromáždění. Respektive formálním šéfem sdružení je Jordan Bardella, který možná bude prezidentským kandidátem v roce 2027, protože Le Penové hrozí vězení za vytváření fiktivních pracovních míst v Evropském parlamentu.“
Když to zvládne král(ovna), zvládnu to i já
V debatě o monarchiích se pozastavovali nad jejich smyslem, přičemž za opravdu výjimečnou označil tu britskou. Identifikace obyvatel ostrovního státu pokračuje i po smrti královny Alžběty. Je dlouhodobá. “Nikdy nedošlo k žádnému otřesu, který by zpochybnil roli existenci monarchie a její fungování. Mám v Anglii více než 90letou kamarádku, se kterou jsem si dřív psal dopisy, teď si mailujeme. Ještě za život královny například psala: teď mi bude mizerně, všechno je špatně. Mám chřipku, ale to nevadí. Královna ji má taky překoná ji, tak ji překonám i já.“ Ten vzor je jedinečný a trvá i nadále.
Kdo by mohl být českým králem?
Byli by Habsburci ti, kteří by měli sedět na trůně, kdyby Česko bylo monarchií? „Ne nutně. Například čeští stavové si zvolili Jiřího z Poděbrad, tak by to mohl být někdo z českých aristokratů, když se teoreticky bavíme o téhle otázce. Ale jinak si to vůbec nedokážu představit.“
A co představa o tom, co by nás mělo znepokojovat? „Třeba to, že nás šéf jaderné mocnosti nedaleko od nás zařadí vysoko na seznam svých nepřátel. A také pohledu na zoufalou neefektivitu Evropské unie, kvůli které se obávám dopadu na evropské ekonomiku,“ myslí si pan profesor a uzavírá: „A proto bychom měli být rádi za to, kde žijeme a vážit si všeho, co nyní máme.”
Je pravdou, že se historie opakuje? Proč je Donald Trump tak úspěšný? Nejen to se dozvíte v celém rozhovoru, který si již nyní můžete pustit na podcastových platformách jako je Spotify nebo Apple podcasts.
S dalšími díly podcastu se na vás těšíme vždy 15. den v měsíci. Aby vám nic neuniklo, sledujte Instagram, Facebook a Youtube Českého královského institutu. Píšeme, natáčíme a dokumentujeme vše o novodobé i dávné historii naší krásné země. Díky nám budete v obraze.
