Pozvání do 20. dílu Hradního harašení přijal historik a genealog, ředitel archivu Vysokého učení technického v Brně Martin Kotačka. Jaké nečekané informace nám může přinést pátrání do rodinné minulosti? Odhalila genetická genealogie potomka českého krále, o kterém se dosud nevědělo? A jak se to všechno vlastně dělá?
V rodině mám pytláka i starostu
Pro Martina Kotačku je genealogie životní vášní. Při pátrání po své rodinné historie se dostal až do poloviny 16. století. Říká, že nejdůležitější není udělat si “stromeček s okýnky”, ale dozvědět se něco ze života předků. “U mě byl jeden z nich pytlák a zastřelil myslivce, mám dokonce celý jeho trestní spis. Další byl starostou v jedné hanácké obci, a když přišla pruská armáda za prusko-rakouské války v roce 1 866 zrekvírovat koně, nechal je tajně vyvést z vesnice a řekl, že tam žádní nejsou. Prusáci ho zbili, za trest zapřáhli do vozu a nechali se táhnout. Musela ho vyplatit delegace z vesnice.”
Co řeší lidé, kteří žádají o rodokmen? “Chtějí vědět, odkud pochází. Další mají nějakou rodovou pověst, říkají: naše rodina přišla z cizí země s napoleonským vojákem. Někteří doufají, že najdou šlechtické předky, aby se mohli chlubit svými pěknými rodokmeny a vybájenými tituly.”
Odhalovat historii se dá i s pomocí DNA
Jde o tzv. genetickou genealogii. Díky DNA se můžeme podívat do daleké minulosti, kde nejsou písemné prameny, ze kterých čerpáme pro klasický rodokmen. Zjistíme třeba, jestli jsme místní, zda jsme příbuzní s jinou rodinou stejného příjmení apod. “Ve standardním rodopisu zkoumáme z pramenů, které mají nějaká omezení. Když narazíme na nemanželské dítě, jehož otec nebyl zapsán, nevíme, kdo jím byl. Ale díky genetické genealogii se to dozvědět můžeme,” přibližuje historik.
Stává se, že DNA odhalí nesrovnalosti papírového rodokmenu se skutečností. “V polovině 19. století mám poměrně blízkou shodu s jedním člověkem z Valašska, odkud pocházela moje babička, naše rodokmeny ale nesedí. On má jiné předky než já, i když jsme zcela jistě příbuzní. Zjistil jsem, že v jednom mém rodě buďto můj předek zaskočil za sousedkou anebo naopak soused zaskočil za jednou z mých praprababiček,” usmívá se Kotačka.
Seznamte se s genetickým Adamem
Chromozom Y je mužský pohlavní chromozom, který se dědí vždy z otce na syna. Když si představíme filogenetický strom lidstva, kde ho naši mladší předkové předávají mladším a mladším generacím, tak na základě analýz zjistíme, kdy se naše chromozomy Y v minulosti protínají. “Při testování lidstva se zjišťuje, že se opravdu všichni potkávají v jednom nejstarším společném mužském předkovi. Tento člověk žil přibližně před 250 tisíci lety v Africe. Samozřejmě to neznamená, že tam byl sám. Jen to, že lidská populace byla poměrně malá a další mužské chromozomy se nedochovaly.”
Dá se vypátrat potomek českých králů, o kterém se ještě neví?
Teoreticky ano. DNA Přemyslovců totiž byla v minulosti analyzována, a i když ji ještě oficiálně nezveřejnili, tak nějaký výsledek máme. “Přemyslovci by měli náležet do západoevropské skupiny R1b do podskupiny l 21, která se někdy neodborně nazývá jako keltská, protože je hodně spjatá s keltskými kmeny. Ale je mnohem starší. Naše největší česká databáze mužské Y chromozomální DNA obsahuje nějakých 5 a půl tisíc testovaných mužů a zatím nikdo z nich není s tímto výsledkem nějak blízce příbuzný. Ale pořád máme otestováno ještě poměrně málo mužů, takže vlastně kdokoliv, kdo nás teď poslouchá, se může otestovat a zjistit, jestli není potomek slavného rodu.”
Nejdříve se ptejte svých příbuzných
Když se chcete dozvědět něco z historie své rodiny, začněte právě u ní. “‘Běžte za rodiči, prarodiči, za svými staršími příbuznými. Ti vám řeknou nejvíce takových těch pikošek, třeba že pradědeček propil grunt, nebo se ženil, protože musel. Dozvíte se, jaké měli slabé stránky či osobnost. Jsou to nejdůležitější informace, které z matrik nezjistíte. Na jejich základě si udělejte základní rodokmen. Pak běžte pátrat na matriku nebo do archivu.
Kde si nechat udělat genetický test
Pro podrobný test Martin Kotačka doporučuje využít nějakou zahraniční společnost. Nejčastěji sídlí ve Spojených státech a výhodou je, že masivně testují lidi z celého světa. Tím pádem mají velké příjmy a mohou si dovolit kvalitnější přístroje, proto za své peníze dostanete mnohem podrobnější test než u českých společností, anebo test, který domácí společnosti nenabízejí. A hlavně, v zahraničí mají velké databáze. “Ta změť písmen a čísel nám neřekne vůbec nic, ale síla je v tom, že ho můžeme porovnat a vidíme shodu, dozvíme se, jak je velká a v které části našeho rodokmenu máme společného předka. To je to, co nám pomáhá v našem pátrání,” vysvětluje genealog.
Dříve byli lidé věrnější
Vychází to z jednoduchého faktu: neměli tolik příležitostí k opaku. “Přece jenom jsme byli převážně zemědělská společnost, takže lidé společně dřeli na poli od slunka do slunka, pak šli do chaloupky, kde ve společné místnosti žila třeba celá širší rodina, a tak nebylo moc možností. Navíc ještě v první polovině 20. století existovala chlapecká a dívčí gymnázia. Tolik se necestovalo. V dnešní době je spousta příležitostí, abychom si nebyli úplně věrní, takže postupem času bude genetická genealogie zajímavější a zajímavější,” těší se Martin Kotačka.
Je pravdou, že v populaci je až 10 procent nemanželských dětí? Geny jakých předků mají v sobě Češi nejvíce? A jak se připravit na případné nehezké věci, které při pátrání vyplavou?
Nejen to se dozvíte ve 20. dílu podcastu Hradní harašení, který si již nyní můžete pustit na Spotify nebo Apple podcasts. S dalšími díly se na vás budeme již pravidelně těšit vždy 15. den v měsíci. Aby vám nic neuniklo, sledujte náš Instagram, Facebook a Youtube Českého královského institutu.
