Královské město Stříbro leží v Plzeňském kraji nad údolím řeky Mže a jeho historie je neodmyslitelně spjata s těžbou drahých kovů, obchodem a českými panovníky. První písemná zmínka pochází z roku 1183, zatímco základy středověkého královského města byly položeny ve 13. století za vlády Přemyslovců. Dnes Stříbro láká návštěvníky renesanční radnicí, historickým mostem s mostní bránou, hornickým skanzenem i památkami, které připomínají jeho někdejší bohatství.
Raná historie města
Dějiny Stříbra nezačínají královskými privilegii ani výstavbou městských hradeb. Jejich počátky sahají do období, kdy zdejší krajinu obývali první osadníci a později přitahovalo pozornost lidí nerostné bohatství ukryté pod zemí. Právě těžba rud postupně proměnila nenápadné sídlo v jedno z významných center západních Čech.
Od pravěkého osídlení k hornické osadě
Historie Stříbra sahá mnohem hlouběji než do období českého království. Archeologické nálezy dokládají lidskou přítomnost v této oblasti již v době kamenné a bronzové. Význam zdejšího území postupně rostl především díky přírodním zdrojům a výhodné poloze na cestě spojující české vnitrozemí se západní Evropou.
První písemná zmínka o Stříbře pochází z roku 1183, kdy se v listině knížete Bedřicha Přemyslovce objevuje zdejší hornická osada. Její existence souvisela s těžbou rud, která se později stala hlavním hospodářským motorem města.
Původní sídlo se nacházelo poblíž dnešního hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Teprve později vzniklo nové městské centrum na skalnatém ostrohu nad řekou Mží.
Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan založil Stříbro již roku 1131 kníže Soběslav I. Tuto zprávu však historické prameny spolehlivě nepotvrzují. Přesto se pověst stala součástí městské tradice a její výjev byl zachycen také ve výzdobě stříbrské radnice.
Proč se město jmenuje Stříbro?
Odpověď se skrývá přímo pod zemí.
Ve zdejších rudních žilách se vyskytovaly především olověné rudy obsahující také stříbro. Jejich dobývání přilákalo horníky, řemeslníky i obchodníky a vytvořilo předpoklady pro vznik prosperujícího sídla.
Název Stříbro tak není pouhou symbolickou připomínkou bohatství. Odkazuje na skutečnou hornickou minulost města.
Zajímavé je, že německý název Mies nevznikl podle drahého kovu, ale souvisí s řekou Mží. Dvě historická pojmenování stejného místa tak připomínají dva odlišné prvky, které určovaly jeho osud: vodní tok a nerostné bohatství.
Zajímavost: Proč Němci říkali Stříbru Mies?
Stříbro nebylo jen o stříbře. Velký hospodářský význam zde měla také těžba olověných rud. Hornictví proto zůstávalo důležitou součástí místního života i v obdobích, kdy těžba samotného drahého kovu již neměla někdejší rozsah.
Královské město Stříbro a jeho historie
Z hornické osady se během středověku stalo město, jehož význam výrazně přesahoval hranice západních Čech. O jeho rozvoj se zasloužili přemyslovští panovníci, bohatství přinášely doly a obchodní cesty, ale další staletí přinesla také války, požáry a zásadní společenské proměny.
Václav I. a Přemysl Otakar II.: Zrod královského města
Zásadní proměna Stříbra nastala ve 13. století. Za vlády krále Václava I. začalo vznikat nové město na vyvýšeném místě nad řekou. Jeho poloha umožňovala lepší obranu a poskytovala prostor pro plánovitě uspořádané ulice, tržiště a měšťanské domy.
Na rozvoj Stříbra navázal také Přemysl Otakar II., s jehož vládou je spojováno upevnění městského postavení a udělování významných privilegií.
Královská města měla v přemyslovském státě mimořádnou úlohu. Nešlo pouze o významná sídla, ale také o hospodářské a správní opory panovnické moci. Přinášela příjmy z obchodu, řemesel a trhů, zároveň zajišťovala kontrolu důležitých cest.
Stříbro mělo pro české krále hned několik předností: výnosné hornictví, obchodní spojení mezi Prahou a Norimberkem i polohu umožňující kontrolovat okolní území.
Stříbro mezi nejvýznamnějšími městy západních Čech
Ve 14. století a na počátku 15. století patřilo Stříbro k významným hospodářským centrům regionu. Podle historického přehledu zveřejněného městem se před husitskými válkami řadilo mezi čtyři největší města tehdejšího Plzeňského kraje.
Jeho význam dokládá také skutečnost, že zde existovaly tři kostely a tři kláštery. Rozvoj církevních institucí, měšťanských domů a městského opevnění svědčil o tom, že Stříbro nebylo jen hornickou osadou, ale plnohodnotným městským centrem s bohatým společenským životem.
Husitské války: Město, o které se bojovalo
Husitské války představovaly pro Stříbro období dramatických událostí. Roku 1421 se město neúspěšně pokusil dobýt Jan Žižka. O pět let později se jej zmocnil Přibík z Klenové, který působil na husitské straně.
Další významná událost následovala roku 1427, kdy Stříbro obléhala křižácká vojska. Jejich snaha skončila neúspěchem a výprava následně utrpěla rozhodující porážku v bitvě u Tachova. Stříbro se tak stalo jedním z míst, na nichž se odehrával širší zápas o podobu českého království během husitské revoluce.
Renesanční rozkvět: Řemesla, pivo a nová radnice
Po neklidném pozdním středověku nastalo další období prosperity především v 16. století. Rozvíjela se řemesla a cechovní organizace. Historické prameny připomínají jedenáct profesních cechů a také stříbrské pivo, které získalo věhlas daleko za hranicemi města.
Bohatství měšťanů se odrazilo v podobě domů na náměstí, v přestavbách kostelů a zejména ve výstavbě reprezentativní radnice. Roku 1555 byl přes Mži vybudován kamenný most, který dodnes patří k nejvýraznějším historickým stavbám Stříbra.
Třicetiletá válka a bitva u Stříbra roku 1641
Třicetiletá válka zasáhla město mimořádně tvrdě. Stříbro trpělo průchody vojsk, drancováním i hospodářským úpadkem. Méně známou událostí je střet, který se odehrál kolem 23. března 1641 v okolí města.
Císařské jednotky vedené Zikmundem Janem Myslíkem z Hyršova se zde střetly se švédskými vojsky polního maršála Johana Banéra. Švédům se podařilo během ústupového manévru překročit řeku Mži a pokračovat v přesunu západními Čechami.
Bitva připomíná, že Stříbro nebylo pouze pasivní obětí válečných událostí. Jeho poloha na důležité komunikační trase z něj činila také strategicky významné místo.
Obnova dolování a proměny v novověku
Po třicetileté válce se město postupně vzpamatovávalo. Od roku 1660 se obnovovala těžba v olověných dolech, která pomáhala navracet hospodářský život.
Významnou proměnou prošlo také složení obyvatelstva. Příchod německy mluvících horníků posílil německý jazykový charakter města. Vedle dolování zůstávaly důležitými zdroji obživy řemesla, obchod a zemědělství.
Dvacáté století pak přineslo další zásadní zvraty. Po Mnichovské dohodě roku 1938 bylo Stříbro připojeno k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války následovalo vysídlení německého obyvatelstva a výrazná demografická proměna města.
Historie Stříbra tak odráží nejen vzestup a úpadek hornictví, ale také složité česko-německé dějiny západních Čech.
Poloha města
Stříbro je ideálním výchozím bodem pro poznávání západních Čech. V jeho bezprostředním okolí se střídají říční údolí, lesy, historické památky i rekreační oblasti. Díky poloze nedaleko Plzně a poměrně blízko německých hranic lze návštěvu města snadno spojit s dalšími výlety.
Kde leží Stříbro?
Stříbro se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Historické centrum stojí nad údolím řeky Mže, přibližně 27 kilometrů západně od Plzně.
Město leží v nadmořské výšce přibližně 399 metrů a má dobré dopravní spojení po železniční trati Plzeň–Cheb. Díky blízkosti dálnice D5 je dostupné také z Prahy a západní Evropy.
Další informace o městě, jeho památkách, kulturních akcích a službách najdete na oficiálních stránkách města Stříbra.
Stříbro a okolní příroda
Poloha Stříbra umožňuje spojit návštěvu historických památek s výlety do západočeské krajiny. Samotné město leží v oblasti Plaské pahorkatiny. Řeka Mže zde vytváří údolí, jehož svahy, lesy a skalnaté partie tvoří zajímavý kontrast k historickému centru.
Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí, která chrání cenné přírodní prostředí v okolí vodního toku.
Dalším výrazným krajinným prvkem je přehradní nádrž Hracholusky na řece Mži. Oblast patří k oblíbeným místům pro rekreaci, vodní sporty i letní turistiku.
Butovský vodopád: Nenápadná přírodní zajímavost u Hracholuské přehrady
K méně známým výletním cílům v okolí Stříbra patří Butovský vodopád, který se nachází nedaleko Hracholuské přehrady v oblasti Butova.
Vzniká na drobném vodním toku, který překonává skalnatý terén a vytváří malebnou přírodní scenérii. Na rozdíl od velkých horských vodopádů jde o menší, poměrně nenápadné místo, jehož půvab spočívá především v okolní krajině. Nejzajímavější bývá po vydatnějších deštích nebo v období, kdy má potok dostatek vody. V suchých měsících může být průtok výrazně slabší.
Pro milovníky přírody představuje Butovský vodopád příjemné zpestření výletu k Hracholuské přehradě a zároveň připomínku, že západní Čechy ukrývají řadu zajímavostí i mimo nejznámější turistické trasy.
Český les a Slavkovský les
Při delším pobytu lze ze Stříbra podniknout také výlety do vzdálenějších chráněných krajinných oblastí.
Český les se rozprostírá podél hranice s Německem a nabízí rozsáhlé lesní porosty, zaniklé pohraniční vesnice, turistické trasy i místa spojená s novodobými dějinami českého pohraničí.
Slavkovský les, ležící severozápadně od Stříbra, je známý lesnatou vrchovinou, rašeliništi, minerálními prameny a blízkostí západočeských lázeňských měst.
Obě oblasti jsou vhodné především pro samostatné celodenní výlety.
Tip na výlet: Dvě královská města během jednoho dne
Stříbro můžete spojit s návštěvou nedaleké Plzně, kterou roku 1295 založil král Václav II. Také její historie je úzce spjata s obchodem, královskými privilegii a významnou polohou na západočeských cestách.
Podívejte se také na naše video o královském městě Plzni.
Významné památky
Někdejší bohatství královského Stříbra je dodnes patrné v jeho historickém centru. Renesanční radnice, kamenný most s neobvyklou mostní bránou, středověké kostely i pozůstatky opevnění připomínají jednotlivé etapy městských dějin. Zvláštní místo mezi zdejšími památkami zaujímá také hornické dědictví, bez kterého by Stříbro nikdy nedosáhlo svého někdejšího významu.
Renesanční radnice: Symbol měšťanského bohatství
Jednou z nejvýraznějších dominant Masarykova náměstí je stříbrská radnice. Její renesanční podoba připomíná období, kdy město bohatlo díky hornictví, řemeslům a obchodu. Zvláštní pozornost si zaslouží bohatě zdobené průčelí se sgrafity, které patří k nejzajímavějším ukázkám renesanční výzdoby ve městě.
Radnice představovala centrum městské samosprávy. Právě zde se rozhodovalo o hospodářských záležitostech, správě městského majetku a každodenním životě obyvatel.
Kamenný most a renesanční mostní brána
Jednou z největších architektonických zvláštností Stříbra je historický most přes Mži s dochovanou mostní bránou. Kamenný most vznikl v 16. století a představoval důležité spojení mezi městem a obchodními cestami.
Mostní brána je mimořádně vzácnou stavbou. Svým umístěním přímo na mostě připomíná slavnou pražskou Staroměstskou mosteckou věž, ačkoli obě památky pocházejí z odlišných období a mají rozdílnou architektonickou podobu. Dochování takové stavby je v českém prostředí neobvyklé.
Kostel Všech svatých a vyhlídková věž
Děkanský kostel Všech svatých patří k hlavním dominantám historického centra. Jeho podoba je výsledkem několika stavebních etap, během nichž se prolínaly gotické a pozdější architektonické prvky. Pozornost si zaslouží zejména kostelní věž, která slouží také jako vyhlídka. Návštěvníci z ní mohou pozorovat historické centrum, údolí Mže a okolní krajinu.
Minoritský klášter a Městské muzeum
Minoritský klášter patří k nejvýznamnějším dokladům středověké církevní historie Stříbra. Jeho počátky sahají do 13. století. Dnes v bývalém klášterním areálu sídlí Městské muzeum ve Stříbře, které představuje dějiny města od jeho vzniku až po novověk.
Expozice se věnují archeologickým nálezům, městským dějinám, mineralogii i hornictví. Součástí areálu jsou také historické architektonické prvky, křížová chodba a pozůstatky kostela svaté Máří Magdaleny.
Hornický skanzen a královská dědičná štola Prokop
Pro pochopení historie Stříbra je návštěva hornického skanzenu mimořádně cenná.
Skanzen vznikl roku 2005 zásluhou místního hornického spolku. Přibližuje technologie používané při dobývání rud a vystavuje důlní vozíky, vrtací zařízení, těžební techniku i další hornické vybavení. Významnou součástí je také královská dědičná štola Prokop.
Dědičné štoly sloužily především k odvádění důlních vod z těžebních prostor. Bez účinného odvodňování by hlubší dobývání rud bylo velmi obtížné nebo zcela nemožné.
Stříbrské podzemí tak připomíná nejen fyzicky náročnou práci horníků, ale také technické znalosti, které byly pro rozvoj hornictví nezbytné.
Foto: Kudy z nudy
Zajímavost: Co znamená „dědičná štola“?
Označení nesouvisí s dědictvím v dnešním rodinném smyslu. V horním právu šlo o důležitá důlní díla, která měla zvláštní právní postavení a umožňovala odvodňování dolů.
Jejich budování bylo technicky náročné a často trvalo mnoho let. Pro hornická města představovaly nezbytnou infrastrukturu, bez níž by těžba ve větších hloubkách nemohla pokračovat.
Městské opevnění a Husitská bašta
Stříbro bylo ve středověku chráněno soustavou hradeb, bran a obranných prvků. Část opevnění se dochovala dodnes a připomíná dobu, kdy bezpečnost města závisela na kvalitě hradeb a připravenosti jeho obyvatel.
K zajímavým pozůstatkům patří Husitská bašta a další úseky městských hradeb. Při procházce historickým centrem lze pozorovat, jak se obranné stavby postupně začleňovaly do pozdější městské zástavby.
Mariánský sloup na Masarykově náměstí
Barokní mariánský sloup z roku 1740 připomíná náboženský život města a morové epidemie, které postihovaly české země. Na jeho sochařské výzdobě se podílel významný barokní sochař Lazar Widemann. Sloup doplňuje soubor historických staveb na náměstí a představuje výrazný doklad barokní zbožnosti.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel svatého Petra
Kostel Nanebevzetí Panny Marie připomíná nejstarší sídelní jádro Stříbra, které existovalo ještě před vznikem plánovitě založeného královského města. Kostel svatého Petra je další významnou sakrální památkou, která dokládá dlouhou kontinuitu náboženského života zdejších obyvatel.
Židovské památky
Historii Stříbra spoluutvářela také židovská komunita. Dochoval se zde židovský hřbitov s více než devadesáti náhrobky, který byl využíván v první třetině 20. století. Další připomínkou je bývalá synagoga a takzvaná židovská branka v Hradební ulici.
Tyto památky připomínají kulturní a náboženskou rozmanitost města před dramatickými událostmi 20. století.
Významní rodáci
Stříbro dalo českým i evropským dějinám řadu osobností, jejichž význam dalece přesáhl hranice města. Najdeme mezi nimi náboženské reformátory, politiky habsburské monarchie, hudebníky, spisovatele i světově úspěšné sportovce. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména Jakoubek ze Stříbra, jeden z významných představitelů husitství, a Ernst Streeruwitz, který se v meziválečném období dostal až do čela rakouské vlády.
Jakoubek ze Stříbra (asi 1375–1429)
Jednou z historicky nejvýznamnějších osobností spojených se Stříbrem je Jakoubek ze Stříbra, český teolog, kazatel a představitel husitského reformního hnutí. Působil na pražské univerzitě a patřil mezi blízké spolupracovníky reformního okruhu kolem Jana Husa.
Do českých dějin se zapsal především prosazováním přijímání pod obojí způsobou, tedy podáváním chleba i vína také laikům. Právě kalich se následně stal jedním z nejvýraznějších symbolů husitství.
Jakoubek přitom sehrál mimořádnou roli ještě za Husova života. Roku 1414 začal v Praze prosazovat a uskutečňovat přijímání z kalicha také pro laiky, což představovalo zásadní změnu oproti tehdejší běžné praxi západní církve. Tento požadavek se stal jedním ze základních znaků českého reformního hnutí. Později byl také zahrnut mezi čtyři pražské artikuly, které formulovaly hlavní program husitství.
Jakoubkův význam tak výrazně přesahuje hranice jeho rodného města. Právě díky jeho působení se kalich stal nejen náboženským symbolem, ale také jedním z nejznámějších znaků českých dějin.
Zajímavost: Muž, který dal husitství jeho nejznámější symbol
Když dnes vidíme husitský kalich, většinou si okamžitě vybavíme Jana Husa nebo Jana Žižku. Za rozšířením přijímání pod obojí způsobou však stál především Jakoubek ze Stříbra. Rodák ze západočeského hornického města tak významně ovlivnil podobu náboženského hnutí, které změnilo celé české království.
Amandus Streer (1702–1783)
Amandus Streer byl benediktinský duchovní, který se stal opatem nedalekého kláštera v Kladrubech. Jeho život připomíná úzké propojení Stříbra s významnými církevními institucemi západních Čech.
Kladrubský klášter patřil po staletí k důležitým náboženským a hospodářským centrům regionu a jeho dějiny byly provázány také s českými panovníky.
Vincenc Houška (1766–1840)
Vincenc Houška byl hudební skladatel, violoncellista a pedagog. Představuje zajímavý příklad osobnosti, jejíž život se neomezoval na regionální prostředí, ale byl součástí širšího kulturního prostoru habsburské monarchie.
Jeho tvorba a hudební působení připomínají dobu, kdy se české země významně podílely na rozvoji evropské hudební kultury.
Adolf Streer von Streeruwitz (1828–1890)
Tento muž patřil mezi významné veřejné činitele Stříbra v 19. století. Působil jako starosta města a angažoval se také ve vyšší politice jako poslanec Říšské rady a zemského sněmu. Jeho kariéra dokládá, že i menší západočeská města mohla být prostřednictvím svých představitelů aktivně zapojena do politického života habsburské monarchie.
Albert Werunsky (1843–1915)
Albert Werunsky byl právník a politik, který působil jako poslanec. Jeho život je spojen s obdobím postupného rozšiřování občanské společnosti a politického zastoupení v rakouské části monarchie.
Hans Strziska (1866–1922)
Hans Strziska působil mimo jiné jako poslanec Říšské rady a okresní starosta. Patřil k osobnostem regionální politiky na přelomu 19. a 20. století, kdy se v českých zemích výrazně proměňovaly politické a národnostní vztahy.
Ernst Streeruwitz (1874–1952)
K nejpozoruhodnějším osobnostem spojeným se Stříbrem patří Ernst Streeruwitz, syn někdejšího stříbrského starosty Adolfa Streera von Streeruwitze.
Narodil se ve Stříbře ještě v době Rakouska-Uherska a jeho životní dráha jej postupně zavedla do vysoké politiky. Působil v průmyslu, hospodářských organizacích a později se stal poslancem rakouského parlamentu.
Jeho politická kariéra vyvrcholila roku 1929, kdy se stal rakouským spolkovým kancléřem. V čele vlády stál od května do září téhož roku. Působil v mimořádně složitém období první rakouské republiky, kdy zemi provázelo politické napětí, hospodářské problémy a rostoucí konflikty mezi jednotlivými politickými proudy.
Rodák z někdejšího českého královského města se totiž stal předsedou vlády státu, který vznikl po rozpadu habsburské monarchie.
Zajímavost: Ze Stříbra až do čela rakouské vlády
Ernst Streeruwitz se narodil ve městě, které tehdy patřilo k Rakousku-Uhersku. O několik desetiletí později stanul v čele samostatného Rakouska.
Jeho život tak symbolicky propojuje dvě významné historické epochy – dobu habsburské monarchie a vznik nového evropského uspořádání po první světové válce.
Zuzana Součková (* 1962)
Zuzana Součková je česká spisovatelka spojená se Stříbrem. Patří k představitelům novodobé literární tvorby a připomíná, že kulturní život města pokračuje i dlouho po skončení jeho hornické éry.
Lukáš Houdek (* 1984)
Lukáš Houdek je český dokumentarista, publicista a fotograf. Ve své práci se věnuje mimo jiné společenským tématům, menšinám a lidským právům.
Zdeněk Štybar (* 1985)
Zdeněk Štybar patří mezi nejúspěšnější české cyklisty své generace. Proslavil se zejména v cyklokrosu, kde získal tři tituly mistra světa v elitní kategorii. Později se prosadil také v silniční cyklistice a zvítězil například v prestižním závodě Strade Bianche. Jeho kariéra přinesla Stříbru mezinárodní sportovní věhlas.
Vratislav Maňák (* 1988)
Vratislav Maňák je český spisovatel a novinář. Jeho literární tvorba zahrnuje prózu pro dospělé i mladší čtenáře a tematicky se dotýká mimo jiné historické paměti, identity a lidských vztahů.
Zajímavosti
Stříbro nabízí mnohem více než jen slavné památky a příběhy českých panovníků. Některé zajímavosti jsou ukryté pod zemí, jiné připomínají tragické události nebo významné osobnosti. A další člověka překvapí právě tím, že by je od někdejšího hornického města vůbec nečekal.
Stříbro má vlastní hornickou tradici starou stovky let
Hornictví zde nebylo pouze zaměstnáním. Ovlivňovalo společenský život, místní tradice, podobu města i jeho hospodářské vztahy. Vzpomínky bývalých horníků, historické publikace a činnost hornických spolků dnes pomáhají zachovávat paměť na práci, která byla po generace základem zdejší prosperity.
Pod městem se skrývá další svět
Při pohledu na renesanční radnici nebo historické náměstí si návštěvník nemusí uvědomit, jak rozsáhlou roli hrálo stříbrské podzemí. Štoly, důlní chodby a technická zařízení vytvářely hospodářské zázemí města. Právě odtud pocházela část bohatství, které umožnilo stavbu reprezentativních měšťanských domů a veřejných budov.
Morová epidemie zanechala stopu na náměstí
Morová epidemie roku 1710 patří k tragickým událostem městských dějin. Mariánský sloup, dokončený o třicet let později, připomíná nejen náboženské představy tehdejší společnosti, ale také zkušenost obyvatel s epidemiemi, které opakovaně zasahovaly evropská města.
Městem prochází 13. poledník
Stříbro má také geografickou zajímavost: jeho územím prochází 13. poledník východní délky. Tuto skutečnost připomíná plastika v parku v Benešově ulici, doplněná kameny z partnerských měst.
Nedaleké Kladruby ukrývají jednu z nejvýznamnějších klášterních staveb v Čechách
Pouhých několik kilometrů od Stříbra se nachází klášter Kladruby. Jeho dějiny sahají do počátku 12. století a jsou spojeny s českými panovníky. Monumentální klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěl Jan Blažej Santini-Aichel ve stylu barokní gotiky.
Kladruby tak představují ideální pokračování výletu po stopách královské historie západních Čech.
Shrnutí královského města Stříbro
Královské město Stříbro je příkladem sídla, jehož osud po staletí utvářelo spojení přírodního bohatství, obchodních cest a panovnické moci. Z původní hornické osady vzniklo ve 13. století významné město, které patřilo mezi důležitá hospodářská centra západních Čech.
Jeho historii poznamenaly husitské války, třicetiletá válka, proměny hornictví i složité události 20. století. Přesto se zde dochovala řada mimořádných památek, od renesanční radnice a historického mostu až po městské opevnění, kostely a hornický skanzen.
Stříbro je také rodištěm osobností, které se prosadily v náboženských dějinách, politice, literatuře i světovém sportu.
Chcete poznat další města, jejichž dějiny utvářeli čeští králové a královny? Vydejte se s Českým královským institutem na cestu po stopách české monarchie. Na našem webu najdete videa a příběhy dalších královských měst – od středověkých obchodních center až po sídla, která byla svědky významných okamžiků českých dějin



