Královské město Kutná Hora leží ve Středočeském kraji přibližně 70 kilometrů od Prahy a dnes v něm žije přes 21 tisíc obyvatel. Ve středověku však město představovalo úplně jiný svět. Pod jeho ulicemi se ukrývalo stříbro, ve Vlašském dvoře se razily pražské groše a o bohatství Kutné Hory se opírala moc českých králů.
Dnes sem můžete přijet na jednodenní výlet, ale pokud chcete město opravdu poznat, jeden den vám možná bude připadat až překvapivě krátký. Čekají vás monumentální kostely, středověké doly, královská mincovna, tajemná Kostnice, nádherné výhledy i uličky, ve kterých na vás historie doslova dýchá.
Kutná Hora není město, které si jen prohlédnete. Je to město, do jehož historie se můžete ponořit opravdu hluboko. Doslova.
Raná historie města
Než se Kutná Hora stala jedním z nejbohatších měst českého království, byla především krajinou klášterů, vesnic a prvních hornických osad. Její skutečný příběh začíná ve chvíli, kdy lidé objevili bohatá ložiska stříbra. A během několika desetiletí se z nenápadného místa začalo rodit město, o kterém brzy věděla celá Evropa.
Ještě před Kutnou Horou
Když dnes přijíždíme do Kutné Hory, snadno získáme pocit, že město vzniklo společně se stříbrnou horečkou. Příběh zdejší krajiny je ale mnohem starší.
Významným místem bylo především dnešní území Sedlce. Už roku 1142 zde vznikl cisterciácký klášter, jeden z nejstarších cisterciáckých klášterů na území dnešního Česka. Právě mniši se později dostali do těsného kontaktu s bohatstvím, které ukrývala zdejší země.
A potom přišlo stříbro.
Ve druhé polovině 13. století se v okolí začala rychle rozvíjet těžba a do zdejší krajiny proudily zástupy lidí. Horníci, řemeslníci, obchodníci, kupci i lidé, kteří jednoduše doufali, že právě tady najdou své štěstí. Z malých hornických osad postupně vyrůstalo město, které mělo během několika desetiletí změnit hospodářské dějiny českého království.
Mons Cuthna. První jméno, které prozradí hodně
Jedním z detailů, který krásně ukazuje, jak hluboko můžeme do historie Kutné Hory nahlédnout, je její vůbec první známé písemné pojmenování. Roku 1289 se v pramenech objevuje označení Mons Cuthna.
Právě z tohoto latinského označení se postupně vyvinulo jméno Kutná Hora. A už tehdy se kolem zdejších dolů rodilo něco mnohem většího než jen hornická osada. Do města začali přicházet lidé z různých částí Evropy a rychle vznikala nová zástavba. Stříbro přitahovalo pozornost a velmi brzy také pozornost českého panovníka.
Věděli jste, že…
Kutná Hora se vlastně rodila z několika různých sídel a hornických osad, které postupně srůstaly v jeden městský celek. Její urbanistická podoba proto dodnes působí jinak než u měst založených podle jednoho předem připraveného půdorysu.
Stříbrná horečka mění krajinu
Představte si krajinu na konci 13. století. Ještě nedávno zde najdete klášter, vesnice, lesy a zemědělskou krajinu. Najednou se objevují šachty, hornické provozy, nové domy, dílny a cesty. Přicházejí tisíce lidí a s nimi obchod, peníze i konflikty.
Stříbro totiž nebylo jen obyčejnou surovinou.
V době, kdy neexistovaly moderní státní rozpočty ani centrální banky, představoval drahý kov jeden z nejdůležitějších zdrojů skutečné politické moci. A právě proto se Kutná Hora velmi rychle dostala do bezprostřední blízkosti českého krále.
Královské město Kutná Hora a jeho historie
S rostoucím bohatstvím Kutné Hory rostl také zájem českých králů. Stříbro znamenalo peníze, peníze znamenaly moc a právě zde se toto spojení naplno projevilo. Od Václava II. přes Lucemburky až po Jagellonce se do dějin města zapsala řada českých panovníků a Kutná Hora se postupně proměnila v jedno z hospodářských i politických center království.
Václav II. a zrod stříbrné velmoci
Pokud bychom měli vybrat jediného panovníka, který položil základy slavné éry Kutné Hory, byl by to Václav II.
Roku 1300 provedl zásadní mincovní reformu a vydal Ius Regale Montanorum – Královské horní právo. Tento rozsáhlý horní zákoník upravoval pravidla těžby, organizaci hornictví i vztah mezi těžbou a panovnickou mocí. Václav II. tím zároveň upevnil kontrolu koruny nad mimořádně cenným nerostným bohatstvím.
A potom přišel další zásadní krok. Václav II. soustředil ražbu mincí do nově uspořádané centrální mincovny ve Vlašském dvoře. Právě zde se začal razit slavný pražský groš. Tím se Kutná Hora změnila v jeden z nejdůležitějších hospodářských bodů celého Českého království.
Pražský groš: mince, která proslavila Kutnou Horu po Evropě
Pražský groš nebyl jen nějakou lokální mincí. Šlo o kvalitní stříbrné platidlo, které se díky své stabilitě a kvalitě stalo významnou měnou střední Evropy. Jeho ražba začala právě v souvislosti s reformou Václava II. a kutnohorská mincovna potom pracovala pro řadu dalších panovníků.
V roce 2026 si České muzeum stříbra připomíná dokonce 300 let od ukončení ražby (1726) ve Vlašském dvoře. Historie kutnohorské mincovny tak symbolicky sahá od pražského groše Václava II. až k posledním mincím. Konkrétně to byly tolary a drobné mince za vlády Karla VI.
Až budete stát ve Vlašském dvoře, zkuste si představit ten okamžik: do města přichází stříbro z dolů, v mincovně se zpracuje a následně se z něj stává mince, která putuje dál do světa. Z horniny pod Kutnou Horou se tak stávají peníze, kterými se platí daleko za hranicemi českého království.
Z Kutné Hory se stává královské město
Ve 14. století se Kutná Hora definitivně zařadila mezi nejvýznamnější města českého státu. UNESCO ji popisuje jako město, které vzniklo právě díky bohatým žilám stříbrné rudy a ve 14. století se stalo královským městem s monumentálními stavbami, které měly demonstrovat jeho nebývalý rozmach.
Město se rozrůstalo, stavělo nové hradby, kostely, měšťanské domy, nemocnice, lázně i další infrastrukturu. Kutná Hora už nebyla pouze místem, kde se těží stříbro. Byla městem, kde se stříbro měnilo v politickou, hospodářskou i kulturní moc.
Králové, kteří Kutnou Horu spojili se svým příběhem
S Kutnou Horou se samozřejmě nespojuje jen Václav II.
Velmi silnou vazbu k městu měl především Václav IV. Ten si Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval. Vlašský dvůr proto nechal přizpůsobit potřebám královské rezidence a vytvořil z něj skutečné panovnické sídlo.
Právě zde se roku 1409 odehrála jedna z událostí, která zasáhla do dějin českého království i celé střední Evropy – vznikl Kutnohorský dekret, který změnil poměr hlasů jednotlivých národů na pražské univerzitě. Jednání se účastnil také Jan Hus.
O několik desetiletí později se Vlašský dvůr stal znovu místem, kde se rozhodovalo o českém trůnu.
Roku 1471 zde byl za českého krále zvolen Vladislav Jagellonský. V jediné budově tak dnes můžete stát na místě, kde se kdysi nejen razily mince, ale také rozhodovalo o tom, kdo usedne na český trůn.
A tím výčet královských návštěv nekončí. Sedlecký klášter měl mezi českými panovníky mimořádnou prestiž a podle tradice zde pobývali například Jan Lucemburský či Karel IV.
Kutná Hora a husitské války
Bohatství města se v době husitských válek obrátilo i proti němu. Kutná Hora podporovala Zikmunda Lucemburského a v důsledku válečných událostí město zažilo vypálení, násilí i přerušení těžby. Boje zasáhly také sedlecký klášter a poškodily řadu místních staveb.
Ani po této ráně však Kutná Hora nezmizela z velkých dějin. Těžba se obnovila, město znovu bohatlo a v druhé polovině 15. století zažilo další velký stavební rozmach. Právě tehdy vznikaly nebo pokračovaly práce na stavbách, které dnes považujeme za symboly Kutné Hory.
Od vrcholu k úpadku
Kutná Hora ale nemohla být bohatá navždy. Postupně se doly dostávaly do stále větších hloubek a těžba byla technicky i finančně náročnější. Od 16. století začalo město stagnovat a později jeho význam výrazně klesal. Další ránu představoval příliv levnějšího stříbra z nově využívaných ložisek mimo Evropu.
Mincovna nakonec zanikla a slavná éra stříbrného města skončila. Ale právě díky tomu dnes můžeme Kutnou Horu vnímat jako mimořádně zachovaný otisk jedné konkrétní epochy.
Poloha města
Kutná Hora leží ve Středočeském kraji, přibližně 70 kilometrů od Prahy. Z Prahy se sem dostanete autem i vlakem a díky poloze mezi Prahou, Kolínem a Čáslaví představuje velmi dobře dostupný cíl pro jednodenní výlet.
Samotné historické centrum se rozkládá na kopcovitém terénu nad údolím Vrchlice. A právě převýšení je jedním z důvodů, proč Kutná Hora při procházce působí tak fotogenicky.
Jednou jdete úzkou ulicí mezi měšťanskými domy, o chvíli později vystoupáte na místo, odkud se před vámi otevře pohled přes střechy města. A potom zase sestoupíte. Tady totiž platí jednoduché pravidlo:
Kutná Hora se nejlépe poznává pěšky.
Kolik času si na Kutnou Horu vyhradit?
Základní okruh zvládnete během jednoho dne. Pokud ale chcete navštívit chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, České muzeum stříbra, středověký důl, Sedlec, katedrálu Nanebevzetí Panny Marie i Kostnici a přitom si nechat čas na oběd, kávu nebo jen obyčejné toulání ulicemi, jeden den začne být poměrně těsný.
A právě tady podle nás začíná být Kutná Hora zajímavá. Není potřeba ji „odškrtnout“.
Mnohem lepší je nechat si čas na to, abyste se jen tak prošli od Vlašského dvora přes Barborskou ulici ke chrámu sv. Barbory, zastavili se u Kamenné kašny, podívali se dolů do údolí a potom pokračovali dál. Protože některé z nejhezčích okamžiků v Kutné Hoře nejsou ty, které najdete v turistickém průvodci.
Významné památky
Dnes už nemusíme po stopách kutnohorského stříbra chodit jen v historických knihách. Najdeme je přímo před sebou – v monumentálních chrámech, bývalé královské mincovně, měšťanských domech, středověkých dolech i v drobných stavbách, kolem kterých možná projdete bez povšimnutí. Pojďme se proto projít Kutnou Horou a podívat se, která místa stojí za to opravdu prozkoumat.
Chrám svaté Barbory
Kdyby měla Kutná Hora jednu stavbu, kterou byste si měli spojit s jejím jménem, byl by to bezpochyby chrám svaté Barbory. Jeho stavba začala roku 1388 a chrám měl od počátku ambiciózní úkol: ukázat bohatství města, které už dávno nebylo jen obyčejným hornickým sídlem.
Svatá Barbora se stala patronkou horníků a její chrám proto dostal symbolický význam, který dodnes funguje dokonale. Stačí vejít dovnitř.
Nad hlavou se vám otevře obrovský pozdně gotický prostor a na freskách najdete mimo jiné výjevy spojené s každodenním životem středověkých horníků. UNESCO právě tyto výjevy uvádí jako mimořádně cenný doklad života středověkého těžebního města.
A potom si zkuste uvědomit, kdo tuto stavbu zaplatil. Stříbro. Každý kámen chrámu tak do určité míry vypráví příběh dolů, které se nacházely pod městem.
Vlašský dvůr
Jen kousek od historického centra stojí Vlašský dvůr, místo, kde se z kutnohorského stříbra stávaly peníze.
Původně šlo o opevněné sídlo z konce 13. století. Roku 1300 ho Václav II. proměnil v centrální královskou mincovnu. Název odkazuje na italské odborníky – „Vláchy“ – kteří se na mincovní reformě podíleli. Později se Vlašský dvůr proměnil také v královskou rezidenci.
A právě proto je jeho návštěva ideální pro každého, kdo chce pochopit spojení Kutná Hora – stříbro – králové. Tady totiž všechny tři části příběhu potkáte na jednom místě.
České muzeum stříbra: vstupte skutečně hluboko
České muzeum stříbra patří k místům, kde se dá do kutnohorské historie ponořit opravdu hluboko. A v případě Kutné Hory to není jen slovní obrat. Součástí návštěvnického okruhu je totiž středověký důl.
Důlní dílo bylo objeveno roku 1967 při hydrogeologickém průzkumu historického centra. Nachází se přibližně 22 metrů pod Jezuitskou kolejí a průzkum ukázal, že jde o středověkou odvodňovací štolu, jejíž nejstarší části vznikaly už ve 14. století.
Najednou tak nestojíte před vitrínou s mincí a nečtete si o tom, jak se kdysi těžilo. Jdete pod zem. A přesně v tu chvíli začne příběh Kutné Hory dávat úplně jiný smysl.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
Z historického centra se vydejte směrem k Sedlci. Právě zde stojí další mimořádná památka, která společně s historickým centrem a chrámem sv. Barbory tvoří kutnohorský zápis na seznamu UNESCO.
Původní sedlecký cisterciácký klášter vznikl už roku 1142. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele se stavěl na přelomu 13. a 14. století, později však utrpěl během husitských válek. Na počátku 18. století dostal díky Janu Blažeji Santinimu Aichlovi novou, barokně-gotickou podobu.
A právě Sedlec je krásným příkladem toho, že Kutná Hora není jen o jednom slavném chrámu. Je to místo, kde se během několika stovek metrů potkává cisterciácký klášter, středověké hornictví, baroko, Santini a světové kulturní dědictví.
Kostnice v Sedlci: desetitisíce lidských ostatků
A pak přijde místo, které zná snad každý, kdo někdy slyšel o Kutné Hoře. Kostnice v Sedlci. Na první pohled nenápadná stavba. Uvnitř ale najdete jednu z nejpodivuhodnějších sakrálních památek v Evropě.
Pod kostelem Všech svatých se nachází ossárium, tedy prostor určený k uložení lidských ostatků. Podle dostupných odhadů zde spočívají kosti přibližně 40 000 lidí, některé zdroje uvádějí rozmezí až 40–70 tisíc ostatků.
Jak se jich sem dostalo tolik?
Sedlecký hřbitov získal mimořádnou pověst poté, co se podle tradice do zdejší půdy dostala zemina z Golgoty. Lidé si proto přáli být pohřbeni právě zde. S přibývajícími epidemiemi, hladomory a válečnými konflikty se hřbitov postupně zaplnil. Archeologové v jeho okolí objevili také desítky hromadných hrobů, které souvisejí především s epidemiemi a dalšími katastrofami 14. a 15. století.
Starší ostatky se proto postupně přesouvaly do podzemních prostor. A tím vznikla jedna z nejpozoruhodnějších kostnic na světě.
František Rint a kostěný lustr
Dnešní podobu interiéru si ale nesmíme představovat jako pouhou hromadu kostí. V 19. století dostal prostor mimořádně neobvyklou výzdobu. Roku 1870 ji vytvořil řezbář František Rint, který z lidských kostí sestavil mimo jiné obrovský lustr, girlandy, kalichy, kříž, monstrance a erb Schwarzenbergů.
A právě tady se vyplatí na chvíli zpomalit. Kostnice totiž není jen bizarní turistická atrakce.
Její výzdoba pracuje s myšlenkou memento mori – pamatuj na smrt. Lidské kosti zde neslouží jen jako dekorace. Připomínají pomíjivost života, rovnost všech lidí před smrtí a zároveň naději na vzkříšení. To je důvod, proč je návštěva Kostnice mnohem silnější, když ji nevnímáme jen jako „místo s lebkami“.
Kamenná kašna
A potom jsou tu místa, která člověk objeví trochu náhodou. Jedna z památek, kterou mnoho návštěvníků mine, přitom stojí téměř přímo v centru města. Kamenná kašna vznikla v 15. století a představuje jednu z nejzajímavějších technických památek středověké Kutné Hory.
Není tak slavná jako Barbora, není tak bizarní jako Kostnice a nemá tak silný příběh jako Vlašský dvůr. Ale právě proto stojí za zastavení. A přesně tady se hodí připomenout, že bohaté hornické město potřebovalo mnohem víc než jen doly a kostely. Potřebovalo vodu.
Kašna souvisela s městským vodovodním systémem a zároveň se stala reprezentativní stavbou. I obyčejná každodenní potřeba se v bohaté Kutné Hoře proměnila v architekturu. A taková místa máme v Kutné Hoře rádi.
Hrádek a Kamenný dům
Pokud budete mít více času, stojí za to pokračovat k Hrádku, který dnes hostí již zmiňované České muzeum stříbra, a ke Kamennému domu. Právě tady začnete Kutnou Horu vnímat méně jako soubor několika velkých památek a více jako skutečné historické město.
Domy, průchody, ulice, kostely, drobné detaily fasád. Najednou si uvědomíte, že UNESCO nechrání pouze jednotlivé „fotogenické“ stavby. Chráněný je především celý historický celek, který stále funguje jako město.
Kostel svatého Jakuba
Další dominantou historického centra je kostel sv. Jakuba. Jeho věž patří k typickým siluetám Kutné Hory a při procházce městem se k ní budete neustále vracet pohledem.
A to je na Kutné Hoře krásné. Nemusíte mít v ruce mapu. Stačí se dívat.
Barborská ulice a Jezuitská kolej
Jednou z nejhezčích procházek je cesta od historického centra směrem ke chrámu sv. Barbory. Barborská ulice vás postupně přivede k Jezuitské koleji a potom k prostoru před chrámem.
Tady si dejte chvíli pauzu. Nejen kvůli fotografii.
Před vámi se otevře pohled na chrám, údolí Vrchlice a okolní krajinu. A pokud jste právě předtím prošli historické centrum, možná si poprvé opravdu uvědomíte, jak vysoko Kutná Hora nad okolní krajinou leží.
Významní rodáci
Kutná Hora dala českým zemím řadu osobností, které se zapsaly do literatury, umění, vědy i kultury. Některé z nich zná téměř každý Čech, jiné možná překvapí už jen tím, že právě jejich životní příběh začal pod kutnohorskými věžemi.
Josef Kajetán Tyl
Jedním z nejslavnějších rodáků je Josef Kajetán Tyl, narozený v Kutné Hoře roku 1808. Dramatik, spisovatel, novinář, herec i divadelní organizátor se do českých dějin zapsal především jako autor textu české národní hymny.
Mikuláš Dačický z Heslova
Kutná Hora je také městem Mikuláše Dačického z Heslova. Jeho paměti představují jeden z nejzajímavějších pramenů k životu města na přelomu 16. a 17. století. Díky němu se můžeme podívat na Kutnou Horu nejen jako na monumentální historické město, ale také jako na místo plné běžných lidí, konfliktů, radostí, neřestí a každodenních starostí.
Jan Campanus Vodňanský
Další významnou osobností narozenou v Kutné Hoře byl Jan Campanus Vodňanský, humanista, básník a profesor pražské univerzity.
Petr Brandl
S Kutnou Horou se pojí také významný barokní malíř Petr Brandl, jehož díla najdeme v místních kostelech i v dalších významných českých chrámech.
Jan Erazim Vocel
Významnou postavou 19. století byl archeolog Jan Erazim Vocel, po němž byl pojmenován také Archaeologický sbor Vocel. Právě tento spolek sehrál zásadní roli při ochraně kutnohorských památek a stál u zrodu tradice místního muzea.
Jiří Orten a Radka Denemarková
Kutná Hora ale není pouze městem středověku. Narodil se zde také básník Jiří Orten a mezi novější osobnosti spojené s městem patří například spisovatelka Radka Denemarková.
Město, které kdysi žilo především z dolů, tak dodnes produkuje kulturní příběhy.
Zajímavosti
O pražském groši, královské mincovně, stříbrných dolech nebo Kostnici jsme už něco málo četli. Kutná Hora ale nabízí ještě celou řadu příběhů a detailů, které se do hlavní historické linky nevešly – a právě tady je prostor pro ty nejzajímavější, nejpřekvapivější a možná i trochu nečekané.
Kutná Hora v číslech
Pokud bychom chtěli celý příběh Kutné Hory zjednodušit do několika čísel, vypadalo by to přibližně takto:
1142
Vznik sedleckého cisterciáckého kláštera.
1289
První písemná zmínka o označení Mons Cuthna.
1300
Mincovní reforma Václava II., vydání Ius Regale Montanorum a vznik centrální mincovny ve Vlašském dvoře.
1409
Kutnohorský dekret.
1471
Ve Vlašském dvoře byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský.
1726
Konec ražby mincí ve Vlašském dvoře.
1995
Kutná Hora byla zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.
A potom přicházejí čísla, která možná překvapí ještě víc.
62 hektarů
Takovou plochu zabírá historické centrum Kutné Hory.
393 kulturních památek
Tolik jich podle městského přehledu Kutná Hora ukrývá.
2 národní kulturní památky
Vlašský dvůr a chrám sv. Barbory.
21 787 obyvatel
Tolika obyvateli disponovala Kutná Hora podle údajů ČSÚ k 1. lednu 2026.
UNESCO v jedné minutě
Kutná Hora byla na seznam světového dědictví zapsána 9. prosince 1995. Zápis zahrnuje dvě části: historické centrum s chrámem sv. Barbory a katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. UNESCO oceňuje především mimořádný doklad středověkého města, jehož bohatství vyrostlo z těžby stříbra.
V roce 2025 si Kutná Hora připomněla 30 let od zápisu. V době zápisu patřila k první generaci českých památek na seznamu UNESCO. Česká republika měla tehdy už Prahu, Český Krumlov a Telč zapsané od roku 1992 a Kutná Hora se stala jedním z prvních významných přírůstků po vzniku samostatné České republiky.
Kutná Hora nebyla jen bohatá. Byla evropská
Někdy se o Kutné Hoře mluví jako o „bohatém českém městě“. To je ale trochu málo. Její stříbro pomáhalo financovat moc českých panovníků a pražský groš se stal významným platidlem střední Evropy. Kutná Hora tak nebyla hospodářskou periferií někde na okraji dění. Naopak.
To, co se dělo pod jejími ulicemi, ovlivňovalo ekonomiku celého českého státu. A přesně proto dává smysl, že si zde Václav IV. vytvořil rezidenci a že se ve Vlašském dvoře rozhodovalo o českém královském trůnu.
Pod městem existuje druhé město
Když se procházíte historickým centrem, většinou si pod nohama představíte sklepy. V Kutné Hoře ale pod zemí existuje mnohem víc.
Středověké hornické práce vytvořily síť šachet, štol a důlních prostor. Některé z nich dnes můžete navštívit s Českým muzeem stříbra. Je to jedna z nejlepších cest, jak pochopit, proč má Kutná Hora tak zvláštní charakter.
Nahoře stojí reprezentativní chrámy a královské stavby. Dole se kdysi tvrdě pracovalo. A obě vrstvy jsou propojené.
Muzea pro milovníky historie i rodiny s dětmi
Kutná Hora rozhodně není město pouze pro návštěvníky, kteří milují letopočty.
Vedle Českého muzea stříbra můžete navštívit také Muzeum kutnohorských pověstí, duchů a strašidel. Expozice pracuje s legendami, tajemnými postavami i příběhy spojenými s městem a je koncipována hravě a interaktivně. Najdete ji přímo ve sklepeních Vlašského dvora.
A pokud cestujete s dětmi nebo si chcete dát od středověku trochu oddech, můžete zamířit také do Museum of Bricks Kutná Hora. Čeká zde více než 1 200 originálních LEGO modelů a nechybí ani modely přímo inspirované Kutnou Horou – například Kostnice nebo chrám sv. Barbory.
A právě to je na dnešní Kutné Hoře sympatické. Nemusíte si vybrat mezi „vážnou historií“ a rodinným výletem. Můžete mít obojí.
Kutná Hora není skanzen
Možná právě tady je největší kouzlo celého města. Kutná Hora není jen kulisa pro fotografii. Je to skutečné město, ve kterém lidé žijí, pracují, chodí do školy, nakupují, pořádají koncerty a kulturní akce.
Historické centrum přitom zůstalo natolik zachované, že při procházce velmi snadno zapomenete, že od Prahy jste vzdáleni jen několik desítek kilometrů.
Shrnutí Kutné Hory jako zajímavého královského města
Kutná Hora je jedním z těch míst, kde se české dějiny nedají oddělit od krajiny. Stříbro dalo vzniknout městu. Město dalo vzniknout bohatství. Bohatství přitáhlo krále. Králové přinesli privilegia, mincovní reformu i politický význam. A z tohoto spojení vznikly stavby, které dnes obdivujeme.
Když se postavíte před chrám svaté Barbory, díváte se na výsledek staletí těžby. Když vstoupíte do Vlašského dvora, stojíte na místě, kde se ze stříbra stávaly peníze a kde se rozhodovalo o českém královském trůnu. Když sestoupíte do středověkého dolu, dostanete se přímo k tomu, od čeho celý příběh začal.
A když přejdete do Sedlce, ocitnete se během několika minut v úplně jiném světě, mezi cisterciáckým klášterem, Santiniho architekturou a Kostnicí, kde desetitisíce lidských ostatků připomínají, že za velkými dějinami vždy stojí obyčejní lidé.
Právě proto je královské město Kutná Hora tak mimořádné.
Nemusíte být milovníkem architektury. Nemusíte sbírat mince. Nemusíte znát jména všech Lucemburků a Jagellonců. Stačí se projít.
A možná si stejně jako my při návštěvě uvědomíte, že Kutná Hora není město, které člověk navštíví jen jednou. Protože čím více se do ní ponoříte, tím více příběhů pod jejími ulicemi objevíte. A přesně v tom spočívá její kouzlo.
Chcete Kutnou Horu poznat ještě jinak?
Podívejte se také na naše video o královském městě Kutná Hora, které jsme připravili ve spolupráci s CNN Prima NEWS.
Video o Kutné Hoře ve spolupráci s CNN Prima NEWS
A pokud chcete pokračovat v objevování českých královských měst, vydejte se s námi dál. Každé z nich totiž ukrývá trochu jiný příběh o českých králích, jejich moci, bohatství i stopách, které po sobě v českých zemích zanechali.
Zdroj obrázků: Kudy z nudy
