Seriál
Královská města s TV Prima
Komiksová Babička Boženy Němcové
První komiksové zpracování tohoto pokladu české literatury.
Novozámecké hudební léto 2026| Nový zámek v Kostelci nad Orlicí
30. 7. – 1. 8. 2026, 3 koncerty hned po sobě
První komiksové zpracování tohoto pokladu české literatury.
30. 7. – 1. 8. 2026, 3 koncerty hned po sobě
Seriál
Chcete poznat královská města tak, jak je možná ještě neznáte? V tom případě jste tady správně!
Český královský institut navázal spolupráci s CNN Prima NEWS, díky které vzniká seriál o královských městech. Místech, která po staletí formovala českou státnost, kulturu i naši identitu. V pořadech jako Prima Česko či Prima Rok společně otevíráme témata královské historie moderním a poutavým způsobem. A moc nás to baví.
Představujeme města, jejich příběhy, osobnosti i současné dění. Setkáte se se zástupci královských měst, inspirativními hosty i jiným úhlem pohledu, který propojuje minulost se současností.
Sledujete nás v televizi? Skvělé.
Nestihli jste vysílání? Nevadí. Všechny díly pro vás postupně zveřejňujeme také online.
Objevte královská města níže a vydejte se s námi po stopách skutečného královského dědictví. Další díly brzy přibudou.
Zdroj obrázku: www.google.com
Soutok Labe a Vltavy, impozantní zámek a historie spojená s českými královnami. Mělník patřil mezi královská věnná města a po staletí byl symbolem královské tradice a útočiště panovnic. A samozřejmě také centrem jedné ze dvou vinařských podoblastí v Čechách.
V tomto dílu se dozvíte, jaké byly 3 kategorie královských měst, proč měla věnná města zvláštní postavení a jakou roli hraje Mělník v českých dějinách i dnes. Historické souvislosti přibližuje JUDr. Zdeněk Prázdný i historik Pavel Fabini, zatímco další hosté odhalují příběhy mělnického zámku, jeho podzemí i současných aktivit.
Zdroj obrázku: www.google.com
Malebné uličky, soutok Labe, Úpy a Metuje a historie sahající k rodu Slavníkovců a ještě dále. Jaroměř patřila mezi královská věnná města a byla místem, kde české královny nacházely své zázemí.
V tomto dílu se podíváme do chrámu sv. Mikuláše i do monumentální pevnosti Josefov, strategického bodu habsburské monarchie, která dokázala pojmout až 12 000 vojáků. Dozvíte se také méně známou legendu o Babičce a císařském dukátu a uslyšíte pohled na to, co znamená odkaz královských měst ve 21. století z pohledu ČKI.
Zdroj obrázku: www.google.com
Proč se Písek jmenuje právě Písek?
Už Keltové zde rýžovali zlato ze zlatonosné řeky Otavy – a právě zlatý písek dal městu jeho jméno. Královské město založené kolem roku 1243 Václavem I., budované Přemyslem Otakarem II., se stalo strategickým bodem na důležité obchodní trase. Dodnes zde stojí nejstarší kamenný most v České republice, který tu nechal před více než 800 lety vybudovat „král železný a zlatý“. Písek si oblíbil i Karel IV. a právě zde vydal Václav IV. první listinu psanou celou v českém jazyce.
Reportáž však otevírá i současnou otázku: má dnes monarchie v Evropě své místo? Promlouvá zde princ Tadeáš Salvator Habsbursko-Lotrinský, přímý potomek Karla IV. a praprapravnuk Františka Josefa I..
„Pro mě je to především zodpovědnost. V naší rodině vám už v mladém věku vysvětlují, že máte dlouhou historii a určité hodnoty, které máte nést dál. Snažím se stát nohama na zemi, nebrat se příliš vážně a pokud mohu sehrát aspoň malou roli v tom, aby se lidé v Evropě více spojovali a spolupracovali, pak je to pro mě opravdu důležité.“
Zhlédněte celý díl a objevte, jak se v Písku propojuje 800 let historie s pohledem současného potomka evropských panovníků.
Zdroj obrázku: www.google.com
Beroun má kořeny hlubší, než by se mohlo zdát. Krajina Českého krasu, zkameněliny i jeskyně připomínají miliony let starou minulost. A Muzeum Českého krasu dnes tuto historii přibližuje návštěvníkům hravou i objevnou formou. Skutečný vzestup města však přichází ve 13. století, kdy jej jako královské město zakládá Přemysl Otakar II. a jeho privilegia potvrzuje Václav II.. Vlastní městská rada, právo opevnění i důležitá obranná role.
Právě zde se otevírá i současná otázka: může být monarchie inspirací i dnes? Nedaleký Hrad Křivoklát připomíná sílu a kontinuitu českých králů, zatímco historici i zástupci Českého královského institutu mluví o stabilitě, odpovědnosti a dlouhodobé kontinuitě jako hodnotách, které monarchie nabízí. Není to pohádka, je to model, který v řadě evropských zemí funguje dodnes.
Zdroj obrázku: www.google.com
Znojmo, které bylo povýšeno na královské město roku 1226 Přemyslem Otakarem I., otevírá otázku, která zní možná odvážně, ale rozhodně ne nesmyslně: Jak by dnes vypadalo Česko jako monarchie? Právě tuto debatu se snažíme dlouhodobě kultivovat. Ne jako návrat do minulosti, ale jako diskusi o modelu, který v Evropě běžně funguje i ve 21. století.
Od rotundy sv. Kateřiny s přemyslovskými malbami až po současné ekonomické argumenty zaznívá ve Znojmě jasné poselství: monarchie není pohádka, ale stabilní a osvědčený systém v řadě evropských zemí. Dlouhodobá kontinuita, nadstranickost a osobní odpovědnost panovníka – i o tom je tento díl. Podívejte se a udělejte si názor sami: slušel by Česku král?
Zdroj obrázku: www.google.com
Litoměřice patří k architektonicky nejpestřejším městům u nás – od gotiky přes renesanci až po baroko. První národní kulturní památka v podobě bývalé radnice, silná obchodní tradice díky Labi i významná privilegia, která městu udělil už Přemysl Otakar I.. Hradební právo, mílové právo či právo skladu udělaly z Litoměřic důležité centrum severních Čech. A také Karel IV. zde zanechal svou stopu – mimo jiné podporou vinařství.
Reportáž ale míří dál než jen do historie. Společně s Českým královským institutem otevírá otázku, zda by České republice slušela parlamentní monarchie. Historici i ekonomové připomínají stabilitu, kontinuitu a dlouhodobý horizont, který může panovník přinášet, na rozdíl od krátkých volebních cyklů. Je návrat království jen odvážná myšlenka, nebo reálná možnost, jak ukazují příklady ze zahraničí?
Zdroj obrázku: www.google.com
Kutná Hora patřila ve středověku k nejbohatším městům Evropy – a to díky stříbru, které zásadně posílilo moc českých králů. Právě zde vznikaly slavné pražské groše a díky těžbě se České království stalo jedním z nejvlivnějších států střední Evropy. Zásadní roli sehrál král Václav II., který vydal horní zákoník a nastavil pravidla těžby i královské kontroly nad stříbrem. Dodnes to připomínají středověké doly, monumentální Chrám svaté Barbory, patronky horníků, nebo nedaleký Sedlec, kde nocovali čeští panovníci včetně Jana Lucemburského či Karla IV..
Ptáme se i na současnost: mohla by mít Česká republika znovu krále? Podle ČKI je důležité o monarchii především otevřeně diskutovat a porovnávat historické zkušenosti. Kutná Hora, kdysi nejbohatší město království, od roku 1995 zapsaná na seznamu UNESCO, tak znovu připomíná dobu, kdy české země patřily mezi evropské mocnosti. Navštívili jste toto náherné město a jeho stříbrné doly?
Zdroj obrázku: www.google.com
Královské město Stříbro vzniklo díky bohatství ukrytému hluboko pod zemí. Právě těžba stříbra po staletí formovala jeho význam, podobu i postavení mezi českými královskými městy. Vydejte se s námi do města na staré obchodní stezce z Norimberka do Prahy, kde se dodnes dochovaly vzácné památky, stopy hornické minulosti i atmosféra dávných časů.
V tomto dílu seriálu Královská města s TV Prima navštívíme renesanční radnici, unikátní Mostní věž i historické opevnění, které chránilo město už ve středověku. Podíváme se také do bývalých dolů, kde se po staletí dobývalo stříbro pro české krále a královskou pokladnici. Nechybí ani hornický skanzen s úzkorozchodnou mašinkou, která návštěvníky zavede do podzemí.
Stříbro ale nepřináší jen historii. Město překvapí i méně známými zajímavostmi — například nejstarší motokrosovou tratí v bývalém Československu nebo třináctým poledníkem, který jím prochází.
O významu královských měst i o tom, zda by měla monarchie své místo i dnes, mluví v pořadu také ředitel Českého královského institutu JUDr. Zdeněk Prázdný. Nechybí ani názory místních obyvatel, kteří odpovídají na otázku, zda by si dokázali představit návrat českého krále.
Objevte Stříbro z trochu jiné perspektivy a poznejte město, které po staletí patřilo k důležitým oporám českého království.
Zdroj obrázku: www.google.com
Na skalním ostrohu nad řekou Ohří leží jedno z nejmalebnějších královských měst v Česku. Loket si získává návštěvníky svou středověkou atmosférou, mohutným hradem i příběhy, které připomínají skutečnou „Hru o trůny“ českých dějin.
V dalším dílu seriálu Královská města s TV Prima se vydáme do města, jehož název vznikl podle tvaru řeky obtékající historické centrum. Právě zde byl v dětství vězněn budoucí český král a římský císař Karel IV., kterého sem poslal jeho otec Jan Lucemburský během mocenských sporů uvnitř království. Přesto Karel IV. na Loket nezanevřel a později se sem rád vracel odpočívat i lovit.
Uslyšíte také legendu o založení nedalekých Karlových Varů, projdete se hradem Loket a nahlédnete do míst, kde se česká historie propojuje s pověstmi, politikou i každodenním životem středověku.
Loket ale není jen o králích a hradech. Navštívíme také nové kulturní a kreativní centrum s rozsáhlými sbírkami lidových řemesel, porcelánu, modrotisku nebo tradiční knižní vazby. Nechybí ani ukázky starých řemesel, historické sklepení s expozicí útrpného práva nebo slavný loketský meteorit, který obdivoval i Johann Wolfgang Goethe.
O významu Karla IV., české státnosti i současné debatě o monarchii mluví v pořadu ředitel Českého královského institutu JUDr. Zdeněk Prázdný. Přibližuje také, proč je důležité otevírat diskusi o roli monarchie v moderní společnosti a proč bychom neměli ztrácet vztah k vlastní historii.
Objevte Loket, město králů, legend a příběhů, které ani po staletích neztratily své kouzlo.
Zdroj obrázku: Město Louny
Byly Louny královským městem už za Václava I., nebo až za Přemysla Otakara II.? Odpověď dodnes zaměstnává historiky. Jisté však je, že právě Louny patřily mezi důležitá města českého království a díky své poloze na obchodních cestách směrem do Saska, Bavorska i Norimberku získaly význam, který daleko přesahoval hranice regionu.
V dalším dílu seriálu Královská města s TV Prima se vydáme do města na řece Ohři, jehož panorama už po staletí utváří chrám sv. Mikuláše se slavnými stanovými střechami. Právě ty inspirovaly pozdější úpravy chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.
Navštívíme také místní muzeum, které připomíná atmosféru starých Loun prostřednictvím historických fotografií i výstav věnovaných počátkům turistiky. Okolní krajina Českého středohoří navíc ukrývá přírodní unikáty, které nemají v Čechách obdoby — od stepních rostlin až po přirozený výskyt syslů.
Odkaz královských měst i současnou debatu o monarchii přibližuje v pořadu ředitel Českého královského institutu JUDr. Zdeněk Prázdný. Připomíná, že dnešní diskuse už dávno není o návratu do minulosti, ale o hledání inspirace v modelech, které fungují i v moderní Evropě.
Co dává Lounech jejich jedinečnou atmosféru? Historická architektura, klidné ulice, výhledy na České středohoří i pocit města, které si svůj charakter dokázalo uchovat navzdory proměnám staletí.
Zdroj obrázku: www.cdprovas.cz
Na soutoku Labe a Bíliny vzniklo město, jehož význam po staletí určovala řeka. Labe nebylo jen přírodní dominantou severních Čech, ale především důležitou obchodní tepnou spojující české země se Saskem i zbytkem Evropy.
Ústí nad Labem získalo status královského města už roku 1249 za vlády Václava I. Obyvatelé tehdy podléhali přímo panovníkovi, nikoliv šlechtě, a město získalo řadu privilegií — od práva pořádat trhy až po možnost vybudovat vlastní opevnění.
Společně objevíme příběhy ukryté za historickými symboly města i jeho proměnami v době průmyslové revoluce, kdy se Ústí nad Labem stalo centrem obchodu, dopravy i průmyslu.
Navštívíme také kostel Nanebevzetí Panny Marie se slavnou šikmou věží, která patří k nejšikmějším v Evropě, romantický hrad Střekov opředený legendami i zámek v Krásném Březně s jedinečnou kaplí sv. Floriána. Chybět nebude ani moderní dominanta města — Mariánský most, jehož konstrukce připomíná sepjaté ruce a který bývá označován za jeden z nejzajímavějších mostů své doby.
O významu královských měst a jejich roli v české historii mluví JUDr. Zdeněk Prázdný. Připomíná, že monarchie nemusí být jen nostalgickou vzpomínkou na minulost, ale také tématem pro současnou debatu o tradici, stabilitě a identitě moderního státu.
Ústí nad Labem překvapí každého, kdo ho pozná blíž. Město vrstev, kontrastů a silných příběhů ukazuje, že královská historie může být stále živou součástí české krajiny.
Zdroj obrázku: Kudy z nudy
Co spojuje Přemysla Otakara II., husitské války, mohutné městské hradby a ostatky Jana Žižky? Odpověď najdete v Čáslavi. Královském městě, které možná nestojí na prvních příčkách turistických žebříčků, ale o to silnější příběh nabízí.
V tomto dílu seriálu Královská města s TV Prima se podíváme do města, které několikrát téměř lehlo popelem, přesto si dokázalo zachovat svůj historický charakter i jedinečnou atmosféru. Čáslav totiž není jen městem památek. Je městem příběhů.
Dozvíte se například proč byla Čáslav založena právě Přemyslem Otakarem II., jaké výsady měla královská města, proč město opakovaně ničily rozsáhlé požáry, kde byly nalezeny ostatky Jana Žižky, co ukrývá jedno z nejzajímavějších regionálních muzeí v Česku, nebo proč se v Čáslavi nachází unikátní parní oračky jménem Libuše a Přemysl.
Historii města přibližuje průvodkyně města Čáslav, zástupci muzeí i JUDr. Zdeněk Prázdný z Českého královského institutu, který ve videu otevírá také debatu o významu monarchie v moderní Evropě a připomíná, jak důležitou roli hrála královská města v českých dějinách.
Nechybí ani pohled na slavný Čáslavský sněm, osobnosti spojené s městem nebo technické unikáty, které překvapí nejen milovníky historie. Stačí projít historickým centrem, podívat se na zbytky mohutných hradeb a nechat se unést atmosférou města, které po staletí stálo na důležité křižovatce českých dějin.
Zdroj obrázku: Profimedia
Královská města bývala symbolem moci, obchodu i bezpečí. Dnes už po jejich hradbách nechodí strážní a místo poselství se ulicemi šíří zvuk mobilních telefonů. Přesto mají stále něco, co moderním městům často chybí – atmosféru. A Rakovník je jejím skvělým příkladem.
Dozvíte se také, proč získal Rakovník status královského města až od Rudolfa II., jak místní pivo konkurovalo pražským pivovarům, proč patří Vysoká brána mezi nejautentičtější středověké prostory u nás, jak se do věže dostávaly obří gotické obrazy, proč se mariánský sloup začal nebezpečně naklánět, nebo jak Rakovník souvisí s porážkou stavovského povstání na Bílé hoře.
Silnou stopu zde zanechaly právě události roku 1620. Tuto událost dnes připomínají historické pochody, rekonstrukce bitev i projekt 1620: Cesta k porážce.
Ve videu vystupuje také JUDr. Zdeněk Prázdný z Českého královského institutu, který připomíná význam královských měst v českých dějinách a otevírá debatu o roli moderní konstituční monarchie v současné Evropě.
Rakovník ale není jen o historii. Je to město klidných procházek, kaváren, starých bran a nenápadných detailů, které člověk objeví až ve chvíli, kdy zpomalí.
Zdroj obrázku: Kudy z nudy
Domažlice založil ve 13. století český král Přemysl Otakar II. jako strategické královské město u hranic s Bavorskem. Poloha nebyla náhodná. Přes město vedly důležité obchodní stezky a zároveň bylo potřeba chránit hranice Českého království.
Dodnes je fascinující, že historické centrum si zachovalo původní středověký půdorys. Když se dnes procházíte domažlickým náměstím nebo úzkými uličkami, pohybujete se prakticky po stejných trasách jako kupci, poslové nebo královské družiny před stovkami let.
Domažlice jsou neodmyslitelně spojeny s Chody. Ti měli v českých dějinách zcela výjimečné postavení. Jejich úkolem bylo chránit hranice, dohlížet na bezpečný průchod obchodníků a střežit zemské stezky směrem do Bavorska. Za tuto službu získali privilegia, která byla ve své době mimořádná.
V tomto dílu seriálu o královských městech navštívíme také Chodský hrad, připomeneme si příběh Jana Sladkého Koziny i slavný spor s Lomikarem a podíváme se na místa, kde pobývali čeští králové včetně Jana Lucemburského nebo Karla IV.
Zajímá vás, proč měli Chodové vlastní práva, zbraně i soudy? A proč jsou Domažlice dodnes jedním z nejvýraznějších královských měst českého pohraničí? Pohodlně se usaďte a podívejte se na celé video.
Zdroj obrázku: Tomáš Tuček, www.mapy.com
Navštívili jste někdy Poličku? Město na pomezí Čech a Moravy, které si dodnes uchovalo jednu z nejcennějších středověkých podob u nás?
Právě Polička patřila mezi královská věnná města a po staletí byla spojena s českými královnami. Založil ji Přemysl Otakar II. v roce 1265 a její význam později podtrhl i Rudolf Habsburský, když město věnoval manželce Elišce Rejčce.
V novém dílu seriálu se podíváme do města, které dodnes obepíná unikátní prstenec středověkých hradeb. Věděli jste, že právě poličské opevnění patří k nejzachovalejším nejen v celé České republice, ale i ve Střední Evropě? Video připomíná také další zajímavou část místní historie – boj s požáry a vývoj hasičství.
Nechybí ani pohled Českého královského institutu na debatu o moderní monarchii a otázku, jakou roli by mohl mít panovník v současné společnosti.
Polička je město, kde středověk nezůstal jen v učebnicích. Stačí projít podél hradeb, projít historickým centrem a člověk rychle pochopí, proč si toto město dodnes uchovalo svůj jedinečný charakter.
Zdroj obrázku: Kudy z nudy
Jak souvisí Dvůr Králové nad Labem s českými královnami? Proč se právě zde našel slavný Rukopis královédvorský? A jak město podle legendy zachránila Panna Marie před švédskými vojsky?
V tomto dílu navštívíme jedno z bývalých královských věnných měst, připomeneme si jeho bohatou historii i významné události, které ovlivnily nejen samotné město, ale také české národní obrození. Nahlédneme také do tradice výroby vánočních ozdob, která proslavila Dvůr Králové daleko za hranicemi regionu.
Součástí reportáže je i zamyšlení nad rolí monarchie v moderní společnosti a nad tím, proč toto téma dokáže vyvolávat diskuse i ve 21. století.
Podívejte se na celý díl a objevte příběhy města, které má ve svém názvu krále dodnes.
Foto: Pavel Pešek. Zdroj: © kontrapunkt, z. ú.
Jakou roli hrály české královny v dějinách Hradce Králové? Proč se městu začalo říkat „Salón republiky“? A co všechno dnes připomíná jeho slavnou královskou minulost?
V tomto dílu navštívíme jedno z nejvýznamnějších měst českého království, které bylo po staletí spojeno s českými královnami. Podíváme se do Muzea východních Čech, vystoupáme na ikonickou Bílou věž a připomeneme si osobnosti, které vtiskly Hradci Králové jeho jedinečnou podobu.
Řeč bude také o aktivitách Českého královského institutu, veřejných debatách o monarchii i našem podcastu Hradní harašení. A pokud vás zajímá historie, architektura nebo příběhy ukryté za názvy ulic a náměstí, tenhle díl by vám rozhodně neměl uniknout.
Pojďte se s námi podívat na celý díl seriálu o královských městech a objevte Hradec Králové z trochu jiné perspektivy.
Zdroj obrázku: Kudy z nudy
Plzeň si většina lidí spojí především s pivem. Jenže za slavnou značkou se skrývá příběh jednoho z nejvýznamnějších královských měst českých dějin. Město založené králem Václavem II. na konci 13. století se rychle stalo důležitým obchodním, správním i kulturním centrem západních Čech a po staletí patřilo mezi nejvýznamnější města Českého království.
V našem dílu navštívíme majestátní náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje, jejíž věž je dodnes nejvyšší kostelní věží v České republice. Připomeneme si období největšího rozkvětu města, ale i chvíle, kdy Plzeň čelila válkám, morovým epidemiím či hospodářským krizím. Podíváme se také na unikátní Velkou synagogu a objevíme fascinující svět moderní architektury Adolfa Loose.
Jakou roli hrála Plzeň v dějinách české monarchie? Proč byla považována za jedno z nejvěrnějších královských měst? A co nám její příběh může říct o významu tradic a historické kontinuity dnes? O tom všem hovoří historik Pavel Fabini, zástupci Českého královského institutu i další hosté.
Podívejte se na celý díl a objevte Plzeň, město na soutoku čtyř řek.
Zdroj obrázku: Kudy z nudy
Most patří k městům, jejichž příběh je v českých dějinách zcela jedinečný. Vznikl jako královské město ve 13. století na důležité obchodní trase mezi Čechami, Saskem a Německem. Svůj název získal podle dřevěných mostů a lávek, které kdysi překonávaly rozsáhlé mokřady a Komořanské jezero. Díky strategické poloze i uděleným privilegiím se rychle stal významným centrem obchodu a řemesel.
V našem dílu se vydáme na hrad Hněvín, odkud se otevírají nádherné výhledy na město i okolní krajinu, a připomeneme si legendy spojené s alchymistou Edwardem Kelleym. Největší pozornost však patří kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který se zapsal do světových dějin techniky. Právě tento monumentální chrám byl kvůli těžbě uhlí v 70. letech přesunut po kolejích o téměř kilometr dál a dodnes patří mezi největší a nejtěžší přesunuté stavby na světě.
Most je městem proměn, které spojuje středověkou historii s moderními příběhy. Jaké výsady získala královská města? Proč byl Most důležitý pro české krále? A jak se podařilo zachránit jednu z nejcennějších památek severních Čech? To vše se dozvíte v našem videu.
Zdroj obrázku: Kudy z nudy
Dokázali byste si představit, že by se do českých zemí jednou vrátil král? Právě na tuto otázku hledáme odpověď v okolí Benešova, města, jehož historie je úzce spjata s jedním z nejkrásnějších českých zámků – Konopištěm.
Vydejte se s námi do míst, kde pobýval Václav IV., kde poslední majitel zámku František Ferdinand d’Este vytvořil jednu z největších sbírek zbraní v Evropě a kde dodnes ožívají příběhy šlechticů, lovců i panovníků. Nahlédneme také do historie benešovského pivovarnictví a zjistíme, jak chutnalo pivo ve středověku.
Tentokrát však nejde jen o historii. Reportér Karel Kašák se mezi návštěvníky ptá, zda by si dokázali představit návrat monarchie v 21. století. Odpovědi jsou někdy vážné, jindy úsměvné, ale vždy ukazují, že téma králů a královen dokáže lidi zaujmout i dnes.
Podívejte se na celý díl a zjistěte, jak se na monarchii dívají současní Češi i co všechno ukrývá Benešov a jeho slavné okolí.
Zdroj obrázku: Profimedia
Věděli jste, že Týn nad Vltavou byl královským městem pouhých dvanáct let? Přesto se nesmazatelně zapsal do českých dějin. Díky své poloze na Vltavě se stal důležitou zastávkou na slavné solné stezce a po staletí těžil z obchodu s komoditou, které se přezdívalo „bílé zlato“.
V našem dílu navštívíme historickou solnici, připomeneme si příběh vltavínů, jejichž objev pomohl světu představit hrabě Kinský, a podíváme se také do vltavotýnského podzemí. To patří k nejmenším v České republice, ale o tajemné teorie kolem jeho vzniku rozhodně není nouze. Čekají nás také zajímavosti z místního muzea, příběhy spojené s Habsburky i připomínka období, kdy město zažívalo svůj největší rozkvět.
Zveme vás k celému dílu. Vydejte se objevit město, které dokazuje, že i zdánlivě nenápadná místa mohou skrývat překvapivě bohatou historii.
Zdroj obrázku: Kudy z nudy
Co bylo ve středověku cennější než zlato? Sůl. Královské město Sušice vyrostlo díky Zlaté stezce a právě díky obchodu s tímto „bílým zlatem“ se z nenápadné Sušice stalo jedno z nejvýznamnějších královských měst jihozápadních Čech.
Na první pohled působí Sušice jako klidné město na břehu Otavy. Když se ale podíváte pod povrch, objevíte místo, které po staletí střežilo jednu z nejdůležitějších obchodních cest Českého království.
Jenže historie Sušice není jen o bohatství. Město opakovaně ničily požáry, morové epidemie i války, přesto se pokaždé dokázalo znovu postavit na nohy. V 19. století se navíc proslavilo něčím, co měl doma téměř každý – právě zde začala výroba legendárních sušických sirek, které město proslavily daleko za hranicemi českých zemí.
Vydejte se s námi po stopách králů, obchodníků i poutníků. Objevte tajemství Zlaté stezky, legendu o Kameni neštěstí, vyhlídku od kaple Anděla strážce i okolní hrady Rabí a Kašperk. Možná zjistíte, že právě Sušice patří mezi největší historická překvapení českých královských měst.
Zdroj obrázku: Profimedia
Dokáže moderní evropská metropole spojit královskou tradici s pulzujícím životem 21. století? Madrid ukazuje, že ano.
Vydejte se s námi do hlavního města Španělska, země, která před padesáti lety obnovila monarchii a dnes patří mezi nejnavštěvovanější státy světa. Čeká vás královský palác, slavné náměstí Puerta del Sol, legendární Gran Vía i atmosféra města, které podle místních nikdy nespí.
Ve videu se podíváme nejen na nejznámější místa Madridu, ale také na to, jak dnes funguje španělská konstituční monarchie a jak ji vnímají samotní Španělé. Je král pouze symbolem, nebo má i v moderní společnosti své místo?
Madrid nabízí historii, kulturu, skvělé jídlo, temperamentní atmosféru i zajímavý pohled na jednu z nejúspěšnějších evropských monarchií současnosti. Pusťte si video a poznejte španělskou metropoli, kam můžete letět z Prahy každý den.
Jaká královská města nás čekají dále?
Seriál o královských městech pokračuje i v dalších týdnech. V ranních i odpoledních vysílacích časech na CNN Prima NEWS postupně představujeme další historická města, jejich příběhy i současný život. Sledujte nové díly živě. A pokud některý nestihnete, najdete jej následně také online právě zde.
Přehled nejbližších vysílání:
Zdroj obrázku: www.google.com
Zdroj obrázku: www.google.com
Zdroj obrázku: www.louny.eu
Zdroj obrázku: www.google.com
Zdroj obrázku: www.google.com
Zdroj obrázku: www.google.com
