Komiksová Babička Boženy Němcové

První komiksové zpracování tohoto pokladu české literatury.

GALAKONCERT k 5. výročí Českého královského institutu

Oslava kultury, tradice a pěti let ČKI.

Seriál

Královská města s TV Prima

Chcete poznat královská města tak, jak je možná ještě neznáte? V tom případě jste tady správně!

Český královský institut navázal spolupráci s CNN Prima NEWS, díky které vzniká seriál o královských městech. Místech, která po staletí formovala českou státnost, kulturu i naši identitu. V pořadech jako Prima Česko či Prima Rok společně otevíráme témata královské historie moderním a poutavým způsobem. A moc nás to baví.

Představujeme města, jejich příběhy, osobnosti i současné dění. Setkáte se se zástupci královských měst, inspirativními hosty i jiným úhlem pohledu, který propojuje minulost se současností.

Sledujete nás v televizi? Skvělé.
Nestihli jste vysílání? Nevadí. Všechny díly pro vás postupně zveřejňujeme také online.

Objevte královská města níže a vydejte se s námi po stopách skutečného královského dědictví. Další díly brzy přibudou.

Zdroj obrázku: www.google.com

Královské věnné město Mělník: Vinice nad soutokem řek

Soutok Labe a Vltavy, impozantní zámek a historie spojená s českými královnami. Mělník patřil mezi královská věnná města a po staletí byl symbolem královské tradice a útočiště panovnic. A samozřejmě také centrem jedné ze dvou vinařských podoblastí v Čechách.

V tomto dílu se dozvíte, jaké byly 3 kategorie královských měst, proč měla věnná města zvláštní postavení a jakou roli hraje Mělník v českých dějinách i dnes. Historické souvislosti přibližuje JUDr. Zdeněk Prázdný i historik Pavel Fabini, zatímco další hosté odhalují příběhy mělnického zámku, jeho podzemí i současných aktivit.

Zdroj obrázku: www.google.com

Královské město Jaroměř a sousední pevnost Josefov

Malebné uličky, soutok Labe, Úpy a Metuje a historie sahající k rodu Slavníkovců a ještě dále. Jaroměř patřila mezi královská věnná města a byla místem, kde české královny nacházely své zázemí.

V tomto dílu se podíváme do chrámu sv. Mikuláše i do monumentální pevnosti Josefov, strategického bodu habsburské monarchie, která dokázala pojmout až 12 000 vojáků. Dozvíte se také méně známou legendu o Babičce a císařském dukátu a uslyšíte pohled na to, co znamená odkaz královských měst ve 21. století z pohledu ČKI.

Zdroj obrázku: www.google.com

Tadeáš u klenotů

Královské město Písek: Zlato, most i hlas potomka Karla IV.

Proč se Písek jmenuje právě Písek?
Už Keltové zde rýžovali zlato ze zlatonosné řeky Otavy – a právě zlatý písek dal městu jeho jméno. Královské město založené kolem roku 1243 Václavem I., budované Přemyslem Otakarem II., se stalo strategickým bodem na důležité obchodní trase. Dodnes zde stojí nejstarší kamenný most v České republice, který tu nechal před více než 800 lety vybudovat „král železný a zlatý“. Písek si oblíbil i Karel IV. a právě zde vydal Václav IV. první listinu psanou celou v českém jazyce.

Reportáž však otevírá i současnou otázku: má dnes monarchie v Evropě své místo? Promlouvá zde princ Tadeáš Salvator Habsbursko-Lotrinský, přímý potomek Karla IV. a praprapravnuk Františka Josefa I..

„Pro mě je to především zodpovědnost. V naší rodině vám už v mladém věku vysvětlují, že máte dlouhou historii a určité hodnoty, které máte nést dál. Snažím se stát nohama na zemi, nebrat se příliš vážně a pokud mohu sehrát aspoň malou roli v tom, aby se lidé v Evropě více spojovali a spolupracovali, pak je to pro mě opravdu důležité.“

Zhlédněte celý díl a objevte, jak se v Písku propojuje 800 let historie s pohledem současného potomka evropských panovníků.

Zdroj obrázku: www.google.com

Královské město Beroun: Od pradávných moří k budoucnosti monarchie

Beroun má kořeny hlubší, než by se mohlo zdát. Krajina Českého krasu, zkameněliny i jeskyně připomínají miliony let starou minulost. A Muzeum Českého krasu dnes tuto historii přibližuje návštěvníkům hravou i objevnou formou. Skutečný vzestup města však přichází ve 13. století, kdy jej jako královské město zakládá Přemysl Otakar II. a jeho privilegia potvrzuje Václav II.. Vlastní městská rada, právo opevnění i důležitá obranná role.

Právě zde se otevírá i současná otázka: může být monarchie inspirací i dnes? Nedaleký Hrad Křivoklát připomíná sílu a kontinuitu českých králů, zatímco historici i zástupci Českého královského institutu mluví o stabilitě, odpovědnosti a dlouhodobé kontinuitě jako hodnotách, které monarchie nabízí. Není to pohádka, je to model, který v řadě evropských zemí funguje dodnes.

Zdroj obrázku: www.google.com

Královské město Znojmo: Chtěli byste českého krále?

Znojmo, které bylo povýšeno na královské město roku 1226 Přemyslem Otakarem I., otevírá otázku, která zní možná odvážně, ale rozhodně ne nesmyslně: Jak by dnes vypadalo Česko jako monarchie? Právě tuto debatu se snažíme dlouhodobě kultivovat. Ne jako návrat do minulosti, ale jako diskusi o modelu, který v Evropě běžně funguje i ve 21. století.

Od rotundy sv. Kateřiny s přemyslovskými malbami až po současné ekonomické argumenty zaznívá ve Znojmě jasné poselství: monarchie není pohádka, ale stabilní a osvědčený systém v řadě evropských zemí. Dlouhodobá kontinuita, nadstranickost a osobní odpovědnost panovníka – i o tom je tento díl. Podívejte se a udělejte si názor sami: slušel by Česku král?

Zdroj obrázku: www.google.com

Královské město Litoměřice: Tradice, víno a otázka krále

Litoměřice patří k architektonicky nejpestřejším městům u nás – od gotiky přes renesanci až po baroko. První národní kulturní památka v podobě bývalé radnice, silná obchodní tradice díky Labi i významná privilegia, která městu udělil už Přemysl Otakar I.. Hradební právo, mílové právo či právo skladu udělaly z Litoměřic důležité centrum severních Čech. A také Karel IV. zde zanechal svou stopu – mimo jiné podporou vinařství.

Reportáž ale míří dál než jen do historie. Společně s Českým královským institutem otevírá otázku, zda by České republice slušela parlamentní monarchie. Historici i ekonomové připomínají stabilitu, kontinuitu a dlouhodobý horizont, který může panovník přinášet, na rozdíl od krátkých volebních cyklů. Je návrat království jen odvážná myšlenka, nebo reálná možnost, jak ukazují příklady ze zahraničí?

Zdroj obrázku: www.google.com

Královské město Kutná hora: Stříbrné srdce českého království

Kutná Hora patřila ve středověku k nejbohatším městům Evropy – a to díky stříbru, které zásadně posílilo moc českých králů. Právě zde vznikaly slavné pražské groše a díky těžbě se České království stalo jedním z nejvlivnějších států střední Evropy. Zásadní roli sehrál král Václav II., který vydal horní zákoník a nastavil pravidla těžby i královské kontroly nad stříbrem. Dodnes to připomínají středověké doly, monumentální Chrám svaté Barbory, patronky horníků, nebo nedaleký Sedlec, kde nocovali čeští panovníci včetně Jana Lucemburského či Karla IV..

Ptáme se i na současnost: mohla by mít Česká republika znovu krále? Podle ČKI je důležité o monarchii především otevřeně diskutovat a porovnávat historické zkušenosti. Kutná Hora, kdysi nejbohatší město království, od roku 1995 zapsaná na seznamu UNESCO, tak znovu připomíná dobu, kdy české země patřily mezi evropské mocnosti. Navštívili jste toto náherné město a jeho stříbrné doly?

Jaká královská města nás čekají dále?

Seriál o královských městech pokračuje i v dalších týdnech. V ranních i odpoledních vysílacích časech na CNN Prima NEWS postupně představujeme další historická města, jejich příběhy i současný život. Sledujte nové díly živě. A pokud některý nestihnete, najdete jej následně také online právě zde.

Přehled nejbližších vysílání:

Zdroj obrázku: www.google.com

Rakovník

22. 2. – 7:10 | 16. 3. – 8:10 a 15:40

Zdroj obrázku: www.google.com

Čáslav

1. 3. – 7:10 | 9. 3. – 6:10 a 15:40

Zdroj obrázku: www.louny.eu

Louny

4. 3. – 7:00–9:00 a 15:40

Zdroj obrázku: www.google.com

Ústí nad Labem

5. 3. – 6:00 a 15:40

Zdroj obrázku: www.google.com

Dvůr Králové nad Labem

14. 3. – 7:10

Zdroj obrázku: www.google.com

Loket

15. 3. – 7:10