Myšlenka návratu monarchie do českých zemí zazněla po více než sto letech přímo na půdě Poslanecké sněmovny. Český královský institut zde 9. června uspořádal debatu „Česko jako parlamentní monarchie“, na níž historici, ekonomové, právníci i politici diskutovali o tom, zda by monarchie mohla nabídnout alternativu k současnému uspořádání státu. Poprvé od roku 1918 se tak na parlamentní půdě vedla veřejná odborná debata o možné budoucnosti české státnosti.
Neotřelou debatu na půdě Poslanecké sněmovny uspořádal ČKI ve spolupráci s poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL). Ten zdůraznil, že cílem není nostalgie po minulosti, ale hledání inspirace pro budoucnost. „Dnešek určitě nemá být nějakým sněním o minulosti či oprašováním zašlých tradic. Pro mě osobně je to výzva k hledání inspirace pro nás, pro politiky i širokou veřejnost,“ uvedl.
Podle ředitele Českého královského institutu Zdeňka Prázdného navíc zájem o téma monarchie v posledních letech roste. Právě proto podle něj nastal čas otevřít o této otázce seriózní veřejnou a politickou debatu.
Monarchie jako symbol stability
Zastánci monarchie opakovaně zdůrazňovali, že hlavní výhodou není samotná osoba panovníka, ale jeho role nadstranické autority. Podle ředitele Českého královského institutu Zdeňka Prázdného, který vystoupil hned v úvodu debaty, je jedním z největších přínosů monarchie schopnost společnost spojovat. „Jedna věc se nedá zpochybnit. Tou je sjednocující role panovníka v kontrastu s bohužel významnou polarizací společnosti při volbě prezidenta republiky,“ řekl v debatě. Právník a politolog Petr Kolář zase upozornil, že panovník stojí mimo stranickou soutěž a není závislý na volebním cyklu.
Ne/možnost panovníka demokraticky vyměnit
Zatímco zastánci monarchie vyzdvihovali nadstranickost panovníka, část diskutujících upozorňovala i na její problematické stránky. Podle právních odborníků je jednou z nich skutečnost, že monarcha není volen občany a nenese za výkon své funkce přímou politickou odpovědnost. Právní historik Jiří Šouša připomněl, že právě absence možnosti panovníka demokraticky vyměnit bývá tradičním argumentem proti monarchickému systému, a to i v zemích, kde konstituční monarchie dlouhodobě funguje.
Monarchie jako pojistka proti extremistům
Historik Pavel Fabini pak v debatě připomněl, že některé evropské monarchie podle něj dokázaly lépe tlumit extremistické tendence než republiky vzniklé po první světové válce. Poukázal například na to, že řada zemí, které si monarchii zachovaly, zůstala politicky stabilní, zatímco některé nově vzniklé republiky se později dostaly do hlubokých krizí. „Jedna z prvních takových otázek k diskusi je, jakým způsobem parlamentní monarchie dokáže tlumit extremistické síly v rámci společnosti,“ uvedl.
Složitá změna ústavy
Poslanec Marek Výborný připomněl, že případný přechod k monarchii by znamenal rozsáhlou ústavní reformu. „To je opravdu o komplexní změně ústavy. Já si vůbec nedovedu představit doručit úplnou změnu české ústavy v tomto rozbouřeném českém rybníku,“ uvedl. Zároveň však poznamenal, že panovník v Česku není do budoucna vyloučená věc a měli bychom být připraveni na všechno.
I poslanec Karel Haas (ODS) patřil k těm, kteří se k myšlence monarchie stavěli zdrženlivě. Podle něj by tak zásadní změna narážela hned na několik překážek. Především pochybuje, že by byli Češi ochotni vzdát se voleného prezidenta ve prospěch panovníka. Obavy má také z případného přepisování ústavy. „Je český národ připraven vzdát se svého prezidenta? Já myslím, že ne,“ uvedl. A dodal, že Ústava České republiky z roku 1993 podle něj funguje dobře a její dosavadní změny často nepřinesly očekávané zlepšení. „Velmi se bojím také změny výborné české ústavy z roku 1993. Když do ní politici zasáhli, vždy to bylo spíš k horšímu než k lepšímu,“ řekl.
Historická zkušenost
Mezi politiky, kteří se do debaty zapojili, byla také poslankyně hnutí ANO Helena Válková. Připomněla, že česká zkušenost s monarchií není jednoznačně pozitivní, a poukázala například na skutečnost, že všeobecné volební právo žen přineslo až vzniklé Československo po roce 1918. Sama se proto kloní k zachování republikánského zřízení. Jak uvedla, ráda by zůstala věrná české republikánské tradici.
Ekonomické úspěchy monarchií
Výrazný prostor dostala také ekonomická argumentace. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomněl, že mezi nejúspěšnější evropské ekonomiky patří řada monarchií.
„Z osmi nejúspěšnějších ekonomik Evropské unie z hlediska HDP na obyvatele je hned pět monarchií,“ upozornil. Jmenoval například Dánsko, Švédsko nebo země Beneluxu.
Podle Kovandy monarchie přispívají k dlouhodobé stabilitě a ochraně vlastnických práv, což následně podporuje investice i hospodářský růst. „Monarchie jsou skutečně garanty vlastnických práv a vlastnická práva, pokud jsou dobře chráněna, jsou tím klíčovým, co vede k prosperitě,“ uvedl. Dodal také, že monarchie nemusí být drahé na provoz. „Provoz britské monarchie stojí typického Brita ročně jedno pivo v hospodě.“
Debata, která nekončí
Přestože se všichni účastníci na vhodnosti monarchie neshodli, panovala shoda alespoň v jednom bodě: téma si zaslouží věcnou diskusi bez ideologických předsudků. Organizátoři proto navrhli uspořádat podobnou debatu také v Senátu.
„Jsem rád, že toto téma je po více jak sto letech opět tématem diskuse, a to diskuse věcné a věřím, že bez nějakých emocí a zbytečných ideologických podtextů,“ řekl historik Pavel Fabini.
Jak také během kulatého stolu zaznělo, cílem není návrat do minulosti ani obnova Rakouska-Uherska. Jde spíše o otázku, zda by některé prvky konstitučních monarchií, které dnes fungují v řadě evropských zemí, mohly být inspirací i pro Českou republiku. A právě tato otázka zůstala po skončení debaty otevřená.
Sledujte nás na webu Českého královského institutu nebo třeba v článcích Bold News a už vám žádné královské téma neunikne.
