Měl našlápnuto k vrcholné politické kariéře, nakonec však spadl na úplné dno a je jedním z důkazů, že první československá republika nebyla tak idylickým státem, jak se o ní traduje, ale bylo v ní i hodně špíny.
Patřil k tzv. mužům 28. října, tedy k pětici těch, kteří v roce 1918 vyhlásili samostatný český stát a odtržení od habsburské monarchie. To jej předurčilo k předním postům. Zároveň ale byl velmi kontroverzní osobností a vášnivým karbaníkem. Průšvihy tak na sebe nenechaly dlouho čekat. Z funkce ministra železnic odstoupil v roce 1919 už po dvou měsících, protože hrál karty s pokladníkem Městské spořitelny pražské, který kvůli hře zpronevěřil 300 tisíc korun.
Do nejvyšší politiky se ale vrátil hned v následujícím roce. Ministrem byl celkem pětkrát a postupně vedl resorty pošt a telegrafů, železnic i národní obrany. Zasedal spolu s Aloisem Rašínem, Antonínem Švehlou, Janem Šrámkem a Rudolfem Bechyně v tzv. Pětce, neoficiálním a neústavním klubu „vlivných mužů“, kteří řídili parlament a vládu.
V srpnu 1923 byl jako opětovný ministr železnic hlavním protagonistou v tzv. uhelné aféře. Díky machinacím s “černým zlatem” z Mutějovického dolu, jediného, který ve Všeobecné hornické stávce fungoval, se mu podařilo zachránit chod železnic. Jenže na sebe uvrhl podezření, že se na celé kauze nezákonně obohatil, protože spolumajitelem dolů byl jeho bratr František. I když se nařčení bránil, pravdou je, že spolu s většinovým majitelem Františkem Stejskalem dostali na provizích od státu minimálně 22 milionů korun.
Jeho pověst dostala “na frak”. V r. 1925 odešel vést ministerstvo obrany. O rok později i zde abdikoval kvůli korupčním skandálům. Pomyslnou tečkou byla tiskárna založená s bratrem, která mj. jiné tiskla bulvár a pornografické časopisy. Angažoval se také ve fašistických stranách. I když s nacisty nekolaboroval, odsoudili ho po válce k doživotnímu pobytu za mřížemi. Povídalo se, že to byla pomsta prezidenta Edvarda Beneše, proti němuž Stříbrný dlouhodobě ostře vystupoval. Zemřel v roce 1955 ve valdické věznici.
Přečtete si více o kauze, která se zapsala do dějin, na Seznam Médiu, kam pravidelně píšeme zajímavosti z minulosti i současnosti.
