Jeden z nejvýznamnějších a nejznámějších současných českých houslistů Jaroslav Svěcený byl hostem 29. dílu podcastu Hradní Harašení. Kolik bylo nejstarším houslím, na které kdy hrál? A souhlasí s tvrzením, že housle, na které se nehraje, umřou? Přečtěte si rozhovor s umělcem, který je zároveň soudním znalcem v oboru historických smyčcových nástrojů.
Housle nad zlato. Mají smyčcové nástroje větší hodnotu než drahé kovy?
„Zlato je zlato. Ale housle jsou umělecké dílo.“
Tuhle větu říká houslista a soudní znalec Jaroslav Svěcený s naprostou samozřejmostí. A hned dodává, že nejde jen o zvuk. „Housle nejsou cenné jen tím, jak hrají, ale tím, že existují.“
Tvar houslí, jak jej známe dnes, se ustálil už v 16. století. Skutečný vrchol ale přišel o dvě století později – v době Antonia Stradivariho. Právě tehdy vznikly nástroje, které dodnes nikdo nepřekonal.„Měli jsme obrovské štěstí, že tehdy neexistovaly mikrofony. Stradivari dotáhl nástroje do formátu, že bez problémů utáhnou halu se šesti, sedmi tisíci lidmi,“ řekl v podcastu Svěcený.
Stradivari nebyl jen houslař. Byl technik, estét, fyzik i matematik. „On nádherně kreslil, pracoval s geometrií, pořád zkoušel modely. Až v poslední čtvrtině života na to přišel.“ Fascinující je, že dnešní restaurátoři při opravách zjišťují, že rezonanční desky odpovídají parametrům, které by dnes houslaři ladili pomocí generátorů. „A oni to dokázali bez přístrojů. To mě fascinuje dodnes,“ říká houslista.
Investice do houslí: na Západě běžná věc, u nás znovuobjevená
Investování do houslí má v Evropě tradici stovky let. „Na západ od nás to funguje už 250–300 let. Dokonce už za Stradivariho si lidé uvědomovali, že drží mimořádnou hodnotu.“
Jako příklad uvádí španělského krále, jehož předek si přímo u Stradivariho objednal celé smyčcové kvarteto. „Ty nástroje se dodnes vytahují, hraje se na ně a přenáší se to do desítek televizí a rádií.“
V Česku byla tato kontinuita přerušena. „Čtyřicet let se tady spíš přálo tomu, aby se o tom moc nevědělo. Nástroje se houfně vyvážely. Až teď se to lidé znovu učí.“
Kolik mohou housle vydělat? Záleží, odkud pocházejí
„Zhodnocení je vždycky podle toho, o jaký nástroj jde.“
Nejvíc stojí italské nástroje. Stradivari, Guarneri, Amati. „Tam se bavíme o desítkách milionů eur. Pro normální smrtelníky je to astronomické.“
Reálnější jsou podle Svěceného nástroje z přelomu 19. a 20. století. „Ty jsou dnes v hledáčku nejvíc. Mají cenu kolem 80–100 tisíc eur a zhodnocení klidně 10 až 20 % ročně.“A velký boom zažívají i francouzské housle. „Jean-Baptiste Vuillaume je Pařížský Stradivari. Ty nástroje se někdy během pár let zhodnotí o sto procent.“
Krize, války, covid? Hodnota houslí zůstává
„Je to úplně stejné jako se zlatem.“ Podle Svěceného housle neztrácely hodnotu ani za druhé světové války, ani během covidu. „Chvilku se neprodávalo, protože lidé nemohli ven. Ale hodnota šla pořád nahoru.“
Jediné skutečné riziko je pravost. „Kopií je obrovské množství. Někdy tak dokonalých, že bych si je klidně koupil. Samozřejmě kdyby byly přiznané jako kopie,“ říká s úsměvem umělec.
A kdo dnes do houslí investuje? Podle Svěceného často lidé, kteří nemají s uměním nic společného. „Majitelé firem, banky, investoři. Většina velkých bank má dnes portfolio smyčcových nástrojů,“ říká a zároveň boří jeden rozšířený mýtus: „Housle nechřadnou, když se na ně nehraje. Můžete je dát do trezoru na třicet, čtyřicet let.“
Dokonce popisuje extrémní případ z Japonska: „Viděl jsem Stradivárky, na které se 200 let nehrálo. Vypadaly skoro jako nové. Z pohledu znalce je to nádhera. Z pohledu interpreta už míň.“
Královské dvory a housle moci
„Housle byly vždycky spojené s královskými dvory.“ Francie, Španělsko, Anglie, Rusko, ale i katolická církev. Všichni chtěli to nejlepší.
Britská královská rodina dodnes půjčuje vzácné nástroje studentům Royal Academy of Music, mají obrovskou sbírku. „Každý nástroj má pas, pojištění, přesně daná pravidla. Ale ten student si může zahrát na něco, o čem jiní jen čtou v knihách.”
Nástroje staré čtyři století, které stále žijí
„Dnes budu hrát na housle z roku 1618. A jsou v top stavu.“ Nejstarší, na které kdy Svěcený hrál, pocházejí z konce 16. století. „Ty nástroje fungují. Pořád. To je na tom to neuvěřitelné.“
Zajímá vás více z 29. dílu podcastu Hradní Harašení, jehož hostem byl houslista Jaroslav Svěcený? Dál se v něm dozvíte například:
- Jaké má zážitky s lidmi, kteří mu nosí staré housle na znalecký posudek?
- Na jaký královský dvůr by se rád podíval?
- Jakou publikaci plánuje vydat?
Nejen to se dozvíte ve 29. dílu podcastu Hradní harašení, který si již nyní můžete pustit na Spotify nebo Apple podcasts. S dalšími díly podcastu se na vás budeme již pravidelně těšit vždy 15. den v měsíci. Aby vám nic neuniklo, sledujte náš Instagram, Facebook a Youtube Českého královského institutu. Píšeme, natáčíme a dokumentujeme vše o novodobé i dávné historii naší země.
