Ve 22. dílu podcastu Českého královského institutu Hradní harašení jsme odhalili, kvůli čemu lidé rádi cestují do monarchií, proč přibývá single turistů a jakým destinacím se vyhnout, neboť je tam přeplněno. Hostem moderátorky Báry Hlaváčkové byl místopředseda Asociace cestovních kanceláří a zároveň majitel cestovky Jan Papež.
Monarchie jsou častým cílem Čechů. Někteří do nich míří, aniž by věděli, že tam vládne královská rodina. Ale spoustu lidí do těchto zemí cestuje záměrně pro jinou atmosféru.
Monarchie navštěvují turisté napříč věkem
Jen se liší záměr, proč tam jedou. Mladší generace se totiž tolik nezajímají o šlechtické rodiny, ale spíše o to, co monarchie v dnešní moderní době znamená. A hlavně hledají prostředí, kde se mohou vrátit tzv. ke kořenům, což mnoho monarchií nabízí. „Třeba Maroko, Thajsko či Malajsii navštěvuje průřez všech generací a každý si tam najde něco svého. Ale například do monarchií v Himalájích, jako je Nepál nebo Bhútán, směřují lidé spíš za zakonzervovaným prostorem, který s sebou nese obrovskou míru autenticity, která se z našeho světa ztrácí. A tu hledá hlavně mladší generace,” vysvětluje Jan Papež.
Není také výjimkou, že obyvatelé království cestují do jiných zemí s podobnou vládou, aby porovnali podmínky. Jako například Jordánci, kteří žijí ve velmi moderní monarchii, jež má kořeny hluboko do minulosti. “Porovnávají vlastní statut země s těmi ostatními. A jsou velmi hrdí na to, že mají krále a královnu, která se o ně stará.“
Kolik peněz to přináší do královské kasy?
Není možné říci, že monarchie sama o sobě láká více turistů a utrží tak více financí než jiné země. Ale jedno „pravidlo“ existuje. „Všichni touží žít v osvícené monarchii, protože tam je trochu jednodušší život než v demokraciích. Pokud je monarcha osvícený, ulehčuje svým lidem život. Když se podíváte třeba na Omán, je zde opravdu příjemný životní styl a turistika sem je naprosto přirozená a přináší velký výkon ekonomiky,” popisuje zkušený cestovatel a dodává, že se to nesmí přehnat, protože pak je autenticita fuč.
Jedničkou v evropském „royal turismu“ je Velká Británie
Traduje se, že až 60 procent turistů navštěvuje Spojené království s úmyslem navštívit místa spjatá s monarchií. Královská rodina je velmi významným symbolem země. Je to dobře vidět například ve srovnání se Španělskem, kam lidé míří spíše za památkami a vladaři je tolik nezajímají.
Hlavním tahákem ve Spojeném království byl vždy Londýn, což se v posledních letech malinko mění. „Spoustu lidí dnes míří na britský venkov, protože ten má svůj vlastní charakter. A také v něm se odráží historie. Jsou tam hrady, zámky, tvrze, které jsou pořád ještě jsou činné, okolo nich políčka, na kterých běhají ovce a je tam i hradní pán, jež často skončí v hospodě na pivku. Tohle mají lidi hrozně rádi. Mohou se dotknout společenské vrstvy, kam nepatří,” popisuje Papež s tím, že také do Indie se jezdí do starých mahárádžových rodin, kteří se o návštěvníky starají. Lidé tak zažijí svět, který vidí jen v televizi.
Strašák jménem overturismus
Masová turistika ovlivňuje čím dál víc lokalit na různých místech světa. V médiích se v posledních letech ozývají protesty obyvatel Benátek, Barcelony či Kanárských ostrovů. A také Jan Papež neskrývá rozčarování a upozorňuje na to, že na přemíru turistů si často stěžují ti, kteří jsou na nich závislí. „Problémem je, že se nedaří harmonizovat turistika s danou lokalitou. Například když přijede k malému městu velký zaoceánský parník a vyplivne do něj tři a půl tisíce lidí najednou, kteří rychle proběhnou město, nic v něm neutratí a odplují. Tyhle věci se musí dělat s rozumem. Třeba při plavbě po Nilu udělali přístavy 50 km od památek, aby se lidé mohli rozptýlit. Nebo na Kostarice existuje místo, které se jmenuje Monteverde. Nádherná horská lokalita, kde lidé sbíječkami rozbili silnici, aby tam nemohly přijíždět velké autobusy. Turisté z nich jen naplnili lokalitu, navštívili prales a odjeli. Nikdo tam nepřespal. Teď už musí.“
Fenoménem jsou delší pobyty starších lidí, říká Jan Papež
Čím dál častěji se stává, že se lidé třeba kolem šedesátky seberou a odjedou do ciziny například na půl roku. Zemi tak poznají naprosto z jiné perspektivy než turisté, kteří přijedou na pár dní. „Místní svět začnou vnímat úplně jinak, než na začátku. Navíc často ušetří peníze, protože se to děje hlavně v zemích, kde je levnější život, než je u nás. Stejně jako si digitální nomádi nechají posílat výplatu, tak si čeští důchodci mohou nechat poslat svůj důchod a žít dlouhodobě v jiné zemi. To je mi hrozně sympatické.“
Cestovat „single“ neznamená být opuštěný
Ano, může to být někdo, kdo nemá partnera. Ale často jde o lidi, jejichž partner nechce cestovat, cestuje jiným způsobem, či si od sebe vzájemně chtějí odpočinout a mít vlastní klid na poznání země v doprovodu lidí, kteří jsou podobně naladění. „U poznávacích zájezdů jede 30 procent lidí single. Skupinu děláme pro maximálně osm lidí. Většinou jde o velmi příjemné party. Vždy říkám, že se lépe průvodcuje ta, která může sedět u jednoho stolu. Když jsou dva, už musím řešit, u kterého stolu budu sedět, což dělá ve skupině trošku disharmonii,“ říká majitel cestovky.
Jací jsou Češi turisté?
Podle mentality národa zkušení cestovatelé už na první pohled poznají Poláka, Rusa, Němce, Brita i Čecha, vyjmenovává Papež. Jací jsme nejen v této konkurenci? „Některá specifika nám zůstávají. Ale jsem strašně pyšný na to, že Čechy potkávám v místech, kde není moc turistů. A také si myslím, že Češi mají ještě jednu vlastnost – jen málo z nich se povyšuje. Na poznávacích zájezdech potkávám turisty, kteří mají respekt, a to lokální lidé strašně ocení. Ať už je to Afrika, Asie nebo Latinská Amerika, kam třeba většina Američanů přijede a místní bere jako sluhy. Tohle Češi v sobě většinou nemají. A dává mi to naději do budoucna, že to s naším národem není tak hrozné.“
Jak si vybrat cestovku, se kterou zažijete přesně to, po čem toužíte? Jaké trendy nyní frčí? Kterým zemím se raději vyhnout a proč Češi stále míří do vyzdvihovaného i zatracovaného Chorvatska?
Poslechněte si celý 22. díl podcastu Hradní harašení, který si již nyní můžete pustit na Spotify nebo Apple podcasts. Rozhovory se zajímavými hosty přinášíme vždy 15. den v měsíci.
