Stojící ovace, silná slova o hodnotách i otázky týkající se monarchie. Galakoncert k pátému výročí Českého královského institutu nabídl v Císařském sále Lobkowiczkého paláce v Praze nejen výjimečný hudební zážitek, ale i pestrou mozaiku názorů osobností z různých oblastí veřejného života.
Byl to večer, na který se nezapomíná. Navíc s velmi silným závěrem. Publikum v zaplněném sále Lobkowiczkého paláce spontánně vstalo a dlouhým potleskem ocenilo účinkující. Právě tento moment označil ředitel institutu Zdeněk Prázdný za nejlepší z celého večera. „Kdybych měl říct jeden moment, tak mě dojala ta spontánnost na závěr koncertu, kdy lidé opravdu ve stoje, spontánně a intenzivně poděkovali. To je pro nás ta největší odměna, jakou můžeme dostat,“ řekl.
Podle něj je právě osobní setkávání nenahraditelné. „Jakmile děláte něco s lidmi, potřebujete s nimi být v kontaktu. To nejde udělat virtuálně. Oni se chtějí ptát, bavit se s námi. Navíc často přicházejí s věcmi, které by nás ani nenapadly.”
Tréma i radost na pódiu
Silné emoce provázely i samotné účinkující. Jedním z nich byl i František Kinský, který se před publikem představil s recitálem. „Cítil jsem se úžasně, ale měl jsem tak strašlivou trému, jako už dlouho ne,“ přiznal otevřeně. „To první veršování bylo takové, že jsem ani nemohl mluvit. Ale pak jsem si to začal užívat.“ Takto nevšední program vznikl ve spolupráci s jeho dlouholetou pracovní partnerkou Janou Dioszegi.
Na otázku, zda by si on sám, jakožto šlechtic, dokázal představit roli českého krále, reagoval s nadsázkou: „To bychom se museli vrátit někam na začátek 17. století a trochu proti Habsburkům revoltovat… a pak by se možná dostalo i na mě.“
Hodnoty napříč generacemi
Napříč všemi rozhovory se probíralo i téma současných hodnot. Arcibiskup Jan Graubner ho formuloval s důrazem na současnost: „Nejde jen o to dívat se do minulosti, ale hledat, jak nejlépe žít přítomnost.“ Připomněl také, že i monarchie může fungovat vedle demokracie, ale návrat k ní v českém prostředí vnímá spíše jako otevřenou otázku.
Podobně hovořil i zpěvák Augustine Dunn, frontman skupiny The Silver Spoons, který zdůraznil význam hodnot pro mladou generaci. „I v hudbě dbáme na to, jaké hodnoty do ní dáváme: slova, energii, všechno,“ řekl. Monarchii pak vnímá jako možný symbol stability. „Mohla by přinést nějaké standardy. Dnes se všechno strašně rychle mění a člověk někdy neví, kudy kam,“ řekl.
Měsíce příprav i boj s logistikou
Večer, který působil lehce a samozřejmě, měl za sebou měsíce úsilí a snahy dotáhnout všechno do posledního momentu. „Každá akce zabere dlouhé týdny příprav. Chceme, aby každý detail nebyl jen dobrý, ale nejlepší,“ řekl produkční Jakub Kněžínek.
Do toho vstupovalo i samotné místo. Lobkowiczký palác dodal koncertu jedinečnou atmosféru, ale zároveň organizátorům přidal pár vrásek. „Tohle místo je nádherný, ale hůř dostupný. Dostat hosty nahoru na Hrad nebylo logisticky jednoduché,“ přiznal organizátor Michal Tuček.
Nakonec ale všechno dopadlo na výbornou. Sál se zaplnil do posledního místa a koncert byl vyprodaný rychleji, než kdokoliv čekal. Snad jako tiché potvrzení, že se měsíce příprav na ní vyplatily.
Mezi historií a současností
Do debaty o možném návratu monarchie se po koncertě zapojil i bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Dovedu si to představit. Když se podíváme do historie, vidíme, že spousta prezidentů se úplně nepovedla,“ poznamenal. Zároveň ale dodal, že jde o otázku s výhodami i nevýhodami.
Vedle těchto úvah však večer zůstal především oslavou kultury, hudby a setkávání. A právě v tom se podle Českého královského institutu skrývá smysl celé jeho činnosti: vytvářet prostor, kde se lidé mohou potkat, sdílet a inspirovat.
Ostatně, jak už zaznělo: energie, která byla v sále cítit, je tím nejlepším příslibem do dalších let. Děkujeme za přízeň a budeme se těšit na další královské akci.
