17. listopad je v Česku dnem, kdy si připomínáme sílu odvahy i touhu po svobodě. Slaví se jako Den boje za svobodu a demokracii a zároveň jako Mezinárodní den studentstva. Připomíná události z let 1939 a 1989, tedy uzavření českých vysokých škol nacisty po pohřbu studenta Jana Opletala i začátek Sametové revoluce, která přinesla konec komunistického režimu.
17. listopad 1939
Příběh 17. listopadu 1939 se začal psát v době po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, kdy se česká společnost ocitla pod tlakem nacistické okupace. Na výročí vzniku republiky, 28. října 1939, vyšli do pražských ulic tisíce lidí, aby vyjádřili nesouhlas s německou nadvládou. Demonstraci jednotky SS rozehnaly ostrou střelbou.
Na místě zemřel pekař Josef Sedláček a student medicíny Jan Opletal podlehl svým zraněním o dva týdny později. Jeho pohřeb 15. listopadu se proměnil v obrovskou manifestaci proti okupaci. Studenti nesli Opletalovu rakev z Albertova k Hlavnímu nádraží, odkud měla být převezena na Moravu. Smuteční průvod se však změnil v protivládní protest, který byl znovu brutálně potlačen.
O dva dny později reagoval Adolf Hitler rozkazem k uzavření všech českých vysokých škol, zatčení stovek studentů a popravě devíti z nich bez soudu, další stovky studentů byli posláni do koncentračních táborů. 17. listopad 1939 se tak stal tragickým symbolem odvahy českých studentů a jejich odporu proti nacistickému útlaku.
17. listopad 1989
Dne 17. listopadu 1989 se na pražském Albertově sešly tisíce studentů, aby si připomněli padesáté výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Pietní akce se však brzy proměnila v demonstraci proti tehdejšímu komunistickému režimu. Když akce na Vyšehradě oficiálně skončila, mnoho účastníků se rozhodlo pokračovat v pochodu směrem do centra města.
Policie dav odklonila směrem k Národnímu divadlu a dále na Národní třídu, kde byl průvod zastaven a obklíčen. Postranní ulice byly uzavřeny a demonstranti neměli kam ustoupit. Bezpečnostní složky poté proti nim brutálně zasáhly a desítky lidí zranily.
Násilný zásah otřásl celou společností. Informace o zbitých studentech vyvolaly vlnu solidarity a odporu napříč republikou. Během několika dnů se rozběhly masové protesty, vzniklo Občanské fórum a začal pád totalitního režimu. Už 24. listopadu odstoupilo vedení Komunistické strany Československa a 29. prosince 1989 byl prezidentem zvolen Václav Havel.
Osobnosti 17. listopadu 1989
Mezi nejvýznamnější osobnosti Sametové revoluce patří lidé z různých oblastí – disidenti, herci, studenti i intelektuálové, kteří se postavili do čela odporu proti komunistickému režimu. K nejvýraznějším patří:
- Václav Havel: dramatik, disident a mluvčí Charty 77, hlavní tvář Sametové revoluce a pozdější prezident Československa i České republiky.
- Alexander Dubček: symbol pražského jara 1968, který se po letech znovu objevil ve veřejném dění jako zastánce demokratických změn.
- Marta Kubišová: zpěvačka a disidentka, jejíž píseň Modlitba pro Martu se stala symbolem odporu a naděje.
- Jiří Dienstbier: novinář a disident, po revoluci první ministr zahraničí svobodného Československa.
- Petr Pithart: signatář Charty 77, politik a pozdější předseda vlády České republiky.
- Dagmar a Ivan Havlovi: Dagmar Havlová (Veškrnová) jako herečka podporovala kulturní rozměr revoluce, Ivan Havel jako intelektuál a vědec patřil k významným osobnostem disentu.
- Milan Uhde, Pavel Landovský, Milan Kňažko: herci a umělci, kteří využili svou popularitu k šíření pravdivých informací a podpory demonstrací.
- Michal Horáček a Michael Kocáb: iniciátoři Mostu, platformy pro dialog mezi opozicí a komunistickou mocí.
- Jan Ruml a Petr Uhl: významní disidenti a členové Občanského fóra.
- Šimon Pánek, Monika Pajerová a Martin Mejstřík: studenti, kteří patřili k hlavním organizátorům demonstrací a stávek, zejména na vysokých školách.
Symbolika a význam svátku
17. listopad nese v českých dějinách silnou symboliku. Spojuje v sobě odpor proti totalitě, odvahu postavit se nesvobodě a víru ve svobodu a demokracii.
Tento den připomíná dvě generace studentů, které v rozdílných dobách, ale ze stejných pohnutek, vystoupily proti útlaku:
- v roce 1939 čelili čeští studenti nacistické brutalitě a mnozí zaplatili životem,
- v roce 1989 se jejich následovníci znovu postavili režimu, který potlačoval svobodu slova i myšlení.
Díky tomu se 17. listopad stal Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem studentstva. Symbolem občanské odvahy, jednoty a touhy po spravedlivější společnosti.
Jeho význam spočívá i v připomínce, že svoboda není samozřejmost, ale hodnota, kterou je třeba chránit a o kterou je nutné se stále zasazovat. Nejen v ulicích, ale i v každodenním životě.
Oslavy 17. listopadu v současnosti
Nejvýraznější oslavy a pietní akce se 17. listopadu každoročně konají v Praze na Národní třídě, kde v roce 1989 proběhla demonstrace potlačená bezpečnostními složkami. Lidé sem přicházejí zapalovat svíčky, pokládat květiny a vzdát poctu všem, kteří se zasloužili o svobodu. Tradiční součástí je také akce Korzo Národní, která propojuje pietu s kulturním programem, koncerty a diskusemi o svobodě a občanské angažovanosti.
Vzpomínkové akce se ale konají po celé zemi. Na univerzitách, náměstích i památných místech. Studenti a veřejnost pořádají pochody, projekce dokumentů, koncerty či debaty o demokracii a současné společnosti.
Protože jde o státní svátek, mají školy a většina institucí volno, což dává lidem prostor se zastavit, zamyslet a připomenout si hodnoty, na nichž stojí svobodná společnost.
Odkaz 17. listopadu dnes
17. listopad není jen připomínkou minulosti, ale i výzvou pro přítomnost. Připomíná, že svoboda, demokracie a možnost svobodně vyjádřit svůj názor nejsou samozřejmostí, ale výsledkem odvahy lidí, kteří se nebáli postavit nespravedlnosti.
Události z let 1939 a 1989 ukázaly, že i v těžkých dobách má smysl neztrácet víru ve změnu. Dnes je 17. listopad dnem, kdy si můžeme uvědomit, že demokracie je stále proces, který není “hotová a nezměnitelná”. Demokracie stále potřebuje naši pozornost, odpovědnost a aktivní účast.
FOTO: Seznam Zprávy
