Gala koncert pro arcibiskupství

v jedinečné dramaturgii A. Plachetky a F. Klisoviće

Článek

12 důvodů, proč dát ano monarchii

V monarchii vidíme potenciál, který by zlepšil fungování České republiky jako státu. Mohla by se zařadit mezi nejúspěšnější světové ekonomiky, kterými jsou monarchie Dánsko, Švédsko, Nizozemsko či Belgie. Věříme, že budoucnost Česka jako království není utopie. Proč jsme přesvědčeni, že by se naší vlasti dařilo lépe, kdyby byla monarchií?

1. Monarcha je politicky nestranný

Dědičnost královského titulu zaručuje, že panovník není zavázán žádné politické straně. Na rozdíl od prezidenta nemůže dlužit ani subjektům, které by financovaly jeho volební kampaň. Monarcha stojí mimo politický systém. Má možnost být nestrannou hlavou státu a svobodně hájit skutečné zájmy země. 

2. Monarcha se nepodbízí voličům

Nemá proč. Panovníkův časový horizont není omezený koncem volebního období. Král nemusí činit líbivé kroky jen proto, aby byl znovu zvolen. 

3. Monarcha sjednocuje

Prezident jako hlava státu nikdy nemůže reprezentovat všechny občany. Současná přímá volba prezidenta rozpolcuje společnost: vždy bude určitá část obyvatel, která danému kandidátovi nedala hlas. S monarchou je to jiné. Není voleným politikem, a proto má skvělou pozici k sjednocování národu. 

4. Monarcha se na svou roli dlouhodobě připravuje

Budoucí monarcha je od narození vychováván jako příští hlava státu. Dostává na míru ušité vzdělání a vychování. Od malička vyrůstá po boku svého rodiče-panovníka jako následník trůnu a získává od něj zkušenosti a dobrou praxi. Je běžné, že princové a princezny přebírají část královských povinnosti. Díky tomu jsou pak v pozici vladaře naprostými profesionály. 

5. Monarcha má zkušenosti

Sebelepší příprava samozřejmě nenahradí reálné zkušenosti. I ti nejlepší prezidenti se však jako hlavy státu mohou udržet nejdéle dvě volební období. Monarchové na druhou stranu na trůnu setrvávají i desítky let. Panovník je proto často kvalifikovanější hlavou státu než volený zástupce.

6. Monarcha chce předat stát v tom nejlepším stavu

Panovník dobře ví, komu úřad v budoucnu svěří – svému potomkovi. Má proto silnou motivaci předat stát v takovém stavu, aby i budoucí monarcha mohl co nejlépe vládnout. Proti jeho zájmům je jakékoli zadlužování, tunelování či jiné drancování země. 

7. Monarcha stojí méně peněz

Král v čele státu není tak nákladný. Stát nemusí financovat každých pět let prezidentské volby a monarchům se také nevyplácí doživotní renta jako bývalým prezidentům (v Česku je to 50 000 Kč měsíčně).

8. …a zároveň jich může víc vydělat

Královské rodiny, události a místa s nimi spojená jsou oblíbeným cílem turistů. Svatba či korunovace se stávají příležitostmi, jak do země přilákat více návštěvníků. A tím pádem i více peněz. Nemluvě o tom, jakou pozornost by k Česku celosvětově přinesla změna politického systému v monarchii.

9. Monarchie znamená stabilitu

Mnoho historických událostí potvrdilo, že po pádu monarchie došlo k velké nestabilitě a vzniku totalitních režimů. Příkladem může být začátek nacionálního socialismu v Německu, jakobinismu ve Francii, stalinismu v Rusku či maoismu v Číně. Svržení těchto režimů nebylo možné jinak než revolucí či válkou. Na druhou stranu, když se v monarchistické Itálii v době Mussoliniho vlády zvedl odpor a bylo potřeba diktátora svrhnout, zasáhl král jako autorita a ke změně došlo pokojně.

10. Monarchie funguje

Monarchie je stovkami a tisíci let prověřená forma vlády. Nejúspěšnější světové ekonomiky jsou monarchiemi: Dánsko, Švédsko, Nizozemsko či Belgie.

11. Monarchie je symbolem národní identity

Královská koruna v sobě spojuje národní tradici, kulturu i víru. V osobě monarchy se snoubí světské s duchovním, symbolizuje historii a hodnoty země. Úřad monarchy má určitý duchovní a filosofický rozměr, který s sebou status prezidenta nenese. 

A ještě důvod speciálně pro Českou republiku:

12. Český systém je stavěný na krále

Současná přímá volba prezidenta je „příšerný hybrid, který vede k rozkladu celého politického systému“, řekla u prvního Kulatého stolu Českého královského institutu historička Václava Kofránková. Přímo volený prezident má silný mandát, který ovšem do parlamentního systému nepatří. Ten je stavěný buď na monarchu, nebo na nepřímo voleného prezidenta.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Sociální sítě

Nejčtenější články